VanTom

Kdokoliv kdy pochyboval o hereckých kvalitách komičky Melissy McCarthy, nechť jej zhlédnutí tohoto díla vyvede z omylu. Jestli mě u ne zrovna zásadní ani strhující historky o zneuznané, nespolečenské spisovatelce Lee Israel, která své finanční (existencionální) těžkosti vyřeší falšováním dopisů slavných osobností, něco udrželo v pozornosti, byl to její plastický civilní výkon (nemluvě o skvělém Richardu E. Grantovi).

Netypickým obsazením (plus "poženštěním") Justice League jsem se nenechal rozhodit a zrovna nové postavy mě bavily (Jessica Cruz aka Limelight (úřadující Green Lantern), Miss Martian či popletený Star Boy pronásledující mocné padouchy z budoucnosti). Scénář představoval standardní DC komiksovou školu rozepjatou v čase i galaxii, ovšem jeho megalomanie silně narážela na limity nízkonákladové animace, která na vyobrazení destrukčních bitek a katastrof neměla prostředky – bylo až ubohé, jak každý úder, dopad, výbuch okamžitě vzedmul oblaka zakrývajícího prachu/kouře.

Tady se především hledělo na imitaci stylu a navození atmosféry klasických černobílých "universalovských" hororů, ale i bez toho je tenhle speciál funkční, profi napsaný a zrežírovaný – se signifikantním "marvelovským" humorem a i na malém prostoru výraznými (anti)hrdiny.

Šablonovitý "origin" nemá špatně napsané postavy, ale dlouho zaujímá jenom nejistotou, zda sledujeme vznik padoucha, anebo hrdiny (nakonec oba, to zaklaplo dobře). Body nabírá hlavně pohlednicovými japonskými reáliemi, jak z prospektu. Akcí nešetří, avšak přestože se režisér, choreografové i kaskadéři zjevně snažili a přicházeli s mnohými nápady, byla taková neslaná, nemastná – plus velice zběsile nasnímaná, kamera vyváděla divočiny, až jsem sotva stíhal. Asi bych se ale nášupu po otevřeném, tzv. "univerzum rozjíždějícím" konci nebránil (zejména se Samarou Weaving v roli majorky Scarlett).

Bez pointy, jenom taková hezoučká zdravice studia Ghibli Hvězdným válkám, konkrétně Groguovi. Těžko nějak smysluplně hodnotit, ale je to milé, přátelské, uklidňující s pěknou hudbou.

Koncepce epizod zaměřujících se postupně na jednotlivé členy posádky nezněla marně, nicméně některé pak působily bezmála jako výplň, když charizmatický kapitán, Una a Spock statovali v pozadí (třeba slabá Uhuřina E6). Mnohem častěji, než by bylo záhodno, se také přesahovalo do komedie (včetně fanservisu – skvělý crossover s Lower Decks E7), případně pohrávalo se žánrem (neodolatelná muzikálová E9). Nemluvě o moderním nešvaru nezbytné slzičkové "vztahovosti" (La'an a Kirk; Spock + Chapel = VL). Na objevování podivných nových světů moc místa nezbývalo, ovšem pořád S2 udržela laťku vysoko a směle může mířit ještě výš.

Sympatická akční jednohubka si na nic nehraje a princezna vycvičená v kung fu (a) s meči se okamžitě po probuzení v zajetí pouští do krvavého boje – hezky po místnostech a patrech věže dolů k finálním zlounům-bossům. Bitky nejsou vůbec špatné, kamery a kaskadéři se zapotili, stejně jako odhodlaná Joey King (a jeden anonymní, prostorově výrazný vojín :-)). Hrozně rád bych dal 4 hvězdičky, jenomže v závěrečném aktu "2 holky proti celému regimentu" vede na sílu tlačená "girl power" především k monotónnosti a nadšení se vytrácí.

Velkolepé vesmírné zastavení u černé díry (trikaři v roce 1979 dostali zabrat!) se poněkud nešťastně rozkročuje mezi hardcore filosofickým sci-fi a rodinnou disneyovkou s komicky nemotornými roboty. Pouští se též do čehosi jako přesahu à la "2001", ovšem ve výsledku zadrhává u "frankensteinovského" šíleného vědce, který se ve svém výzkumu nezastaví před ničím, a vrcholí béčkovou laserovou přestřelkou se spoustou explodujícího kovového šrotu. 50 %

Dvojka naštěstí neeskaluje absurdní megalomanii a únikové místnosti staví ve "smysluplné realitě" (ehm, ehm), akorát prošpikované smrtícími hrozbami – elektřina, lasery, tekuté písky, etc. I proto řešení hádanek v šibeničním časovém limitu zvládá slušně napínat a nedobrovolným (opakovaným) hráčům se dá fandit. K spokojeně průměrnému hodnocení si odmýšlím ty povinné "šokující" zvraty na úvod i závěr.

Až příliš obyčejný animák pro děti globálně jakž takž funguje v rámci příběhu s morálním napravením a poučením (hvězdně namluvené postavy jsou fajn), ale nezaujme jeho šablonovitým podáním, zbytečnou akcí, natož infantilním "krkacím" humorem.