VanTom

Konstrukt nekonečna alternativních životů / vesmírů jedné průměrné přepracované majitelky čistírny potřeboval mnoho, opravdu mnoho vysvětlování, než se na konci projevil ve své prostotě scvrknuté do univerzální rodinné hodnoty. V obou případech zejména jej táhnulo živelné herectví výborné Michelle Yeoh, podpořené neméně znamenitými Ke Huy Quanem a Jamie Lee Curtis. Mezidobí jinak zahltili autoři takovou kreativitou, bizarními úlety (ne vždy úplně provozuschopnými) i humorným svérázem na hraně, až z toho šla hlava kolem – naštěstí převážně v dobrém. Kameny rulez!

Sympatické scífko zručně pokládá základy světa, v němž jsou lidé narození se superschopnostmi ostrakizováni a často jim nezbývá než se uchýlit ke kriminalitě. Vůbec není špatně natočené, avšak neobjevné zápletce by přes všechnu snahu nejvíc slušel formát pilotu seriálu.

Vizuálně líbivá dobrodružná pohádka uspokojí scénami létání i svědomitě odprezentovanými myšlenkami knižní předlohy o strachu dospět, které však přeříkává staticky didakticky a v nesouladu s rozpustilostí disneyovské kreslené klasiky, z níž také zhusta vychází. Ani nevím, proč jsem se vlastně většinu času nudil, jelikož herci byli fajn a Jude Law jako kapitán Hook správně hrozivý. Nicméně právě ohledně obsazení se vkrádá podezření, zda nová verze nevznikla od stolu čistě kvůli narovnání multi-kulti-gender kvót, jakkoliv to zrovna ve snové Zemi Nezemi dává smysl. 5/10

Civilnímu vztahu zamilovaného páru, jehož idylu zničí pikantní "chyby" z minulosti, pevně režijně a scénáristicky uchopenému, dodal bezprostřední šťávu fantastický výkon (fakt – v dobrém – "pornoherecky" živočišné) Pavly Gajdošíkové. K 100procentní přesvědčivosti mi scházelo akorát pochopit, co na vznětlivé vesnické lopatě Janu Jankovském vlastně vidí, a v průběhu víc normálních lidí, kteří by z jejích mladických úletů nedělali vědu.

Dobrosrdečná růžovoučká "barbína" rozčeří studie práv na upjatém elitářském Harvardu. Spíše roztomilá, než nějak extra legrační komedie s okouzlující Reese Witherspoonovou.

Společnost výborných hereček (a herců v podpůrných rolích) pomohla překousnout, jak rodinnou (ne)normálnost narušovalo zvýšené psychologické pnutí provázené nemalým počtem ne-úplně-přirozených reakcí, manipulací nebo nevyrovnaných výstupů. Bohužel tyto "vypjatosti" doputovaly akorát do prázdna bez uchopitelné katarze či snad odhalení, proč spolu ségry léta nemluvily.

Poněkud nešťastný posun jádra série ke zneužívání genetických manipulací dělá z trojky předně špionážní bondovku, viz světovládný padouch s high-tech korporátním doupětem a ještěrkami namísto zabijáckých poskoků. Paradoxně tehdy baví nejvíc s honičkou na Maltě coby předčasným vrcholem. Klasické utíkání a skrývání (často v hororové rovině) před nenažranými dinosaury už pošesté žádné velké terno není (na jednu skvělou sekvenci vplížení do jezírka připadají tři nepovedené, třeba finále; také už začínám být alergický na pod hrdiny praskající led desítky cm tlustý, když vedle udrží letadlo). Při setkání dvou generací se nelze ubránit nostalgickému pohnutí, ovšem dohromady "fanservis" úplně neladí a lépe jim to odsýpalo samostatně, bez strojených hlášek.

Námět s přáními jako kouzelnými motivátory života zněl dozajista hezky romanticky, avšak kolem nich vystavěná pohádka vjela fofrem do natolik generické Disney šablony, až to nebylo pěkné (zato okoukané a nezáživné ano, s "legacy" pomrknutími k ničemu). Dobře ještě fungovala písničkami přecpaná první půle a krásně se koukalo na "vodovkovou" výtvarnou stylizaci (byť chvílemi docela prázdnou) ve špičkové animaci. Po zásluze žádný hit.

Neokázalá sonda do niterných pocitů mladé ženy s poporodní depresí, kterou úzkostné stavy dovedou až k pokusu o sebevraždu, nedává žádná rozřešení ani jednoduché návody (naznačené "daddy issues" klišé působí spíš kontraproduktivně), hlavně chce na tento navenek nepochopitelný stav mysli upozornit. Amanda Seyfried jej zvládá zvěcnit suverénně a citlivě, ještě zdůrazňujíc jeho nestálost v silném závěru. 69 %

Tentokrát se na pranýři parodie ocitají Saw, Vesnice, Nenávist a dějově 1 k 1 především Cruiseova Válka světů. Humor líně produkují nevalný, inteligenčně na úrovni mezi mlácením do hlavy a (kéž by jenom) prdy. Pousmát se sice dá (Detroit před a po invazi), ale celkově upachtěné skeče zbídačeně nudí.