Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Drama
  • Komedie
  • Animovaný
  • Horor

Recenze (4 078)

plakát

Učú no senši (1988) 

"Popové" zpracování (statickou nízkorozpočtovou animaci, obyčejnou kresbu, úsměvný "look" 80tých let, synth hudbu) bych neřešil, za to nestály. Ani po příběhové stránce ale seriál mnoho nenabídl: 1 epizodu á la 90210, 4 z "drsného" výcviku, a v té poslední unylý výsadek - bojůvku na Klendathu (po níž skončil, byť válka teprve začala). Čili jsem si z něj odnesl leda "sluníčkový" pohled na službu v armádě, doprovázený cudným zamilovaným červenáním teenagerských kadetů, hrdinně a odhodlaně nasedajících do svých kovových rakví - mechů.

plakát

Pravdivé zpovědi (1981) 

Vzhledem stylová dobová krimi svůj zájem zaměřuje na vztah dvou bratrů, cynického policajta a prohnilého monsignora - kněze (jenž se ale chce polepšit), kteří si svou činností "lezou do zelí" a působí problémy. Proto je překvapivé, jak málo se daří ploché postavy prokreslit a "zplnohodnotnit". Případ vraždy mladé "hérečky" se odsunuje na druhou kolej a jeho vyšetřování, které zúčastnění tolik prožívají, přenáší na diváka nulové emoce. DeNira a Duvalla samozřejmě z matného výsledku vinit nelze.

plakát

Pasažéři (2016) 

Jak Jennifer Lawrence, tak Chris Pratt podávají výborné výkony, ovšem třetí hlavní postava příběhu, majestátně luxusní, designově i technologicky špičkové vesmírné plavidlo Avalon, je možná i zastiňuje. Perfektně zachycený pocit samoty a zoufalého rozhodnutí "topícího se" vystřídá dýchající romance dvou jediných vzbuzených pasažérů, nádherně kontrastující s jejich nelichotivým osudem v kosmické prázdnotě. Pocit chladné fatálnosti mi nesebral ani akčnější závěr, jelikož se k němu rozumně doputovalo. Finální zelená (a nedořečená) tečka pak tuto nablýskanou audio-vizuální lahůdku náramně završila.

plakát

Postranní kolečka (2013) 

Tentokrát především o malé Agnes toužící po zmrzlině, které Mimoni (v "Rocky" tréninkové montáži) postaví vychytané kolo. Možná až přehnaně bondovsko-suprhrdinské kolo. :-)

plakát

Inhumans (IMAX) (2017) 

Mně se seznámení s královskou rodinou Inhumans vlastně dost líbilo, včetně podoby měsíčního města i "na první dobrou" zajímavých postav. Samozřejmě nevidím důvod, proč by pilot béčkového seriálu měl směřovat na plátna IMAXu (a proč bych tam na něj měl chodit), no v TV díky tomu vypadal sem tam poměrně výpravně a trikově k světu.

plakát

Ztracené město Z (2016) 

Jelikož záběr "životopisného" snímku pokrývá dvě dekády, ten logicky trpí zkratkovitostí, nesouvislostí a odbývá "detaily" (např. u prvních dvou výprav (ze tří zachycených) mi absolutně chyběl přehled, kolik lidí a lodí se jich vlastně účastnilo). O akční dobrodružnost se starosvětské vyprávění záměrně ani nepokouší, jenže taktéž postrádá dramatičnost, emotivnost, ani zápal hlavního protagonisty se z plátna nepřenáší.

plakát

Odebrat z přátel (2014) 

Originální koncept filmu, který po celou dobu sleduje pouze jedinou plochu obrazovky notebooku a na ní probíhající činnost / komunikaci partičky přátel přes skype, facebook, gmail (a podobné pekelné prográmky :)), mě svou familiárností dosti zaujal. Paradoxně, jakmile se tajemný vetřelec / troll / duch začal projevovat i nějakou tou krvavou vraždičkou před monitorem a rozhádaní teenageři hystericky vyjevovali své křivdy a tajnosti, zábavnost značně klesla. Také kvůli zjevnému natahování na aspoň minimální celovečerní stopáž.

plakát

Městečko Twin Peaks - Série 2 (1990) (série) 

„Sovy nejsou tím, čím se zdají být.“ Pokud viditelně divnější a obskurnější podívanou svazuje jasná příběhová kostra (v 1. polovině vyšetřování Lauřiny vraždy, ve 3. třetině šachová partie s maniakálním Windomem Earlem), drží pohromadě a někam směřuje. Odkrývání záhady Černého vigvamu dokonce dodá ždibec smyslu a celý seriál zastřeší jakous takous "lynchovskou" mytologií. Problém jsem měl s prostředkem sezóny (kolem suspendace agenta C.), který se tříští na sledování přízemních patálií tuctu nudných postaviček a vysloveně přešlapuje na místě, i s poslední makabrózně "psycho" (navíc nic neuzavírající) epizodou.

plakát

Kat (2004) 

Nutno říct, že ani slabší režie a scénář nezadupaly potenciál či charisma skvělé marvelácké postavy. Úvodních 35 minut si ukrojil nezáživný origin, pak se trochu kodrcavě rozjela osobní odplata, přičemž jednoznačně nejlepší momenty kopírovaly 'Vítej zpátky, Franku' Gartha Ennise (sousedé, Rusák). Všechno ovšem tak nějak napůl, neslaně nemastně: respekt vzbuzující záporáci Travolty a Pattona nedostali moc příležitostí něco předvést, ale nejspíš by mohli; nemoderní hudba se nepříliš úspěšně pokoušela navodit westernový feeling; reálné emoce shazovala laciná komiksovost. 5/10

plakát

Lost River (2014) 

Vizuálně omamná, hudebně téměř hypnotická "refnovina" svým prostředím vysídleného městečka před demolicí, řídce obydleného narušenými existencemi, až evokuje jakési pohádkově dekadentní postapo, kde se zastavil čas. O něco jako příběh se nestará, artovou formu jednoznačně nadřazuje prázdnému obsahu.