tomalakis

Aladin je vizuálně i dějově velmi podobný filmu The Thief and the Cobbler (1993), jehož výroba započala již v 60. letech. Film se potýkal s mnoha finančními, právními a výrobními problémy a nakonec byl uveden do kin až rok po Aladinovi pod názvem The Princess and the Cobbler. A rok poté v jiném sestřihu pod názvem Arabian Knight. Film byl neprávem osočován za to, že vykrádá Aladina.

Vystřižená scéna: Když je holandská loď s Baronem (Miloš Kopecký) na palubě obkličována tureckým loďstvem, Baron představuje admirály. „Levému křídlu velel věrný strážce sultánova pokladu Abdul Hasan. Měl za úkol přivézt zpět naše hlavy. Pravému křídlu velel věrný strážce sultánova harému vrchní eunuch Hadži Baba. Měl přivézt zpět princeznu Biancu.“

Existuje delší verze filmu, která byla (kromě uvedení v TV) distribuována pouze na VHS. Je delší asi o 27 scén v délce zhruba 6 minut. Například se na konci filmu dovídáme, že se Baron (Miloš Kopecký) v duchu smiřuje s Toníkem (Rudolf Jelínek).

Vystřižená scéna: Po hádce s generálem Elemele Baron (Miloš Kopecký) v duchu přemítá: „Nebezpečný fantasta, to se kdysi dávno říkalo o mě. Teď jsem pochopil princeznu Biancu. Miluje Toníka nejen pro jeho mládí, ale také pro to všechno, čím se honosím já. Vlastně je ten Měsíčňan chlapík. Celou dobu jsem mu asi křivdil...“

Vystřižená scéna: Když Baron (Miloš Kopecký) s Toníkem (Rudolf Jelínek) letí na Zemi, míjí různé druhy létajících vynálezů. Toník říká: „Tahle fantazie zaslouží daleko více obdivu, než ty Vaše čarodějnice a košťata.“ Baron odpovídá: „Každý máme svůj vkus.“ Tato scéna předjímá Toníkův zájem o techniku a jeho pozdější pokus sestrojit parník.

Nesporně grandiózní výprava zobrazuje typické naivní stereotypy o středověku a s historickou skutečností má společného pramálo. Skutečný El Cid žil v 11. století a jako nejvýraznější prohřešky proti tomuto období můžeme jmenovat: ještě neexistovaly erby, hrady ani turnaje.

Všechny tři filmy husitské trilogie vynikají věrnými rekonstrukcemi dobových reálií - především lokalit, kostýmů a bitev. Konzultanti přizvaní k natáčení byli například Eduard Wagner a Jan Durdík, odborníci na pozdně středověké vojenství.

Všechny tři filmy husitské trilogie vynikají věrnými rekonstrukcemi dobových reálií – především lokalit, kostýmů a bitev. Konzultanti přizvaní k natáčení byli například Eduard Wagner a Jan Durdík, odborníci na pozdně středověké vojenství, a Václav Mencl, historik architektury.

Cínoví vojáčci, které Benjamin Martin (Mel Gibson) taví na kule, ve skutečnosti nepředstavují britské vojáky, ale osobní stráž rakouského císaře a jejich uniformy se v této podobě objevily až zhruba o sto let později.

Film vyniká velmi přesnými rekonstrukcemi dobových uniforem i civilního oblečení, které navrhl expert na historické uniformy John Mollo. Ten je znám mimo jiné jako autor mnoha kostýmů k původním  Star Wars: Epizoda IV - Nová naděje (1977) a Star Wars: Epizoda V - Impérium vrací úder (1980).

Na jednom ze schodišť na Naboo jsou v určitém okamžiku patrny sochy lvů stojících zády k objektivu. Tento přehmat je důsledkem toho, že scény byly natočeny ve skutečném královském paláci v Casertě v Itálii.

Ukořistěné plány Hvězdy smrti obsahují zjevnou chybu – zobrazují totiž superlaser v ose stanice, zatímco ve skutečnosti je umístěn v horní hemisféře.

V českém dabingu z roku 1995 se povedla zajímavá souvislost. Úplně první, co ve filmu řekne Leia (Carrie Fisher) Hanovi (Harrison Ford), je: „Já to vím,“ a stejně tak i poslední, co Han řekne Leie, je: „Já vím.“ V původním anglickém znění ale Leia řekne: „It is right.“

Na tomto filmu již nespolupracoval John Mollo, expert na historické vojenské uniformy, který navrhl většinu kostýmů pro oba předchozí díly.

Na rozdíl od předchozích dílů mají všechny uniformy důstojníků Impéria stejné hodnostní označení.

V roce 2006 zveřejnil animátor Garrett Gilchrist fan-edit filmu nazvaný The Thief and the Cobbler: The Recobbled Cut, který má co nejvěrněji rekonstruovat původní Williamsovu vizi.

Původním námětem Richarda Williamse byly folklórní příběhy Hodžy Nasreddina, ale pro neshody s producentem byl nucen se tohoto námětu vzdát. Využil však postavy zloděje, která se objevila již v jeho prvních koncepcích.

Hlavní hrdina Tack měl v původní verzi filmu pronést jednu jedinou větu. Tu měl původně namluvit Sean Connery, ten se však do studia nikdy nedostavil.

Některé z původních návrhů na název filmu byly The Thief Who Never Gave Up a Once....

Richard Williams film nikdy nedokončil. V roce 1992, v poslední fázi produkce, práce na filmu zastavilo studio Warner Brothers, které v té době snímek financovalo. Film byl později prodán soukromému studiu, které ho mělo dokončit co možná nejrychleji a nejlevněji. Navíc přidalo všechna hudební čísla. Snímek následně odkoupilo studio Miramax, nechalo ho přestříhat a uvést do kin jako Arabian Knight.