Okara

No tak tohle vážně ne. Pochopitelně jsem se před spuštěním psychicky připravil na film pro teenky a vzal tedy v potaz předpokládané nelogičnosti a zbytečné odbočky. Ale co jsem viděl, to přesáhlo všechny meze. Člověk by totiž alespoň čekal, že když člověk nevymyslí vůbec nic nového (!) a zpracuje již nespočetněkrát použité téma, tak do něj zakomponuje něco svého, nebo ho přinejmenším nějak ozvláštní. To jediné, v čem se ale liší od svých vyvedených předchůdců (Battle Royale, Condemned), je cílené zaměření právě na pubertální skupinu. Což bohužel znamená všechny možné zápory, které si můžete představit. Celý děj se naprosto evidentně ubírá k předem jasnému happyendu, ke kterému se dostává díky nelogickým scénám, kdy jedna je méně pochopitelná než druhá. Neumím si totiž představit, že by hlavní hrdinka měla více štěstí i kdyby jí přál celý Olymp. Jako třešnička je, že se mi neuvěřitelně příčila. Namyšlená, zakomplexovaná kravka, která se usměje za celou dobu snad jenom třikrát, a to když jí někdo naleze do prdele podlejzáním jak je úžasná, nejlepší a nevím co všechno ještě. Vyvražďovačka je jedno velké nic, ta neomylná lukostřelkyně totiž přežívá předem jasné smrti (scénáristi se asi nudili a nepotřebovali to nějak zdůvodňovat) a není ani pořádně vidět nějaká úmrtí, kácejí se někde mimo záběry kamery pouze ti, "co si to zaslouží, protože jsou móc zlí". No a naprosto mě dodělal milostný trojúhelník, no to dá rozum že bez něj by to přeci nešlo, to by pak světaznalé panny ani pořádně nevěděli, čím zdůvodňovat svojí ovčí zahleděnost do tohohle kultu. Takže Hunger games má u mě štěstí jen díky tomu, že nedávám odpady. Nejlepší soundtrack z filmu 10%

Absolutní překvapení. Dostal jsem to, co jsem se nečekal. Ale co se vlastně dá očekávat? Astronaut zůstává opuštěn na vesmírné stanici. Obsahově se tedy z toho vymáčknout nedalo v podstatě nic a právě proto mne tento snímek navnadil. Režijní vyřádění na úkor upozadění děje mne totiž snad ještě nikdy nezklamalo. Opuštěný Wright je místy velice přesvědčivý, jeho zkroušený výraz dokonale zapadá do postupně vytvářeného depresivního prostředí. To, co bylo jeho snem, se mění v jeho opuštěný hrob. Naděje se ztrácí, zdroje životních potřeb dochází a divák je tak napnut až k prasknutí, co si režisér na závěr vymyslel. Aby totiž konec nebyl předvídatelný nebo klišovitý bylo značně obtížné, ale Eubank z toho vybruslil parádně a navrch přihodil ještě piruetu. Necelou čtvrthodinku před koncem se totiž dějový podtext dělí a celá pointa tak není skrytá, ale vzniká z nich několik dalších. Člověku tedy není rozuzlení naservírováno, nebo není donucen, aby si ji našel. Je mu dána volnost a má tak možnost si celý film vysvětlit po svém. To se někomu nemusí líbit, nebo si to vyloží špatně a snímek odsoudí, ale pro mě to byla zachraňující třešnička na závěr. No a zmiňovat se tu o nadpozemsky krásné hudbě A&A by bylo zbytečné. Nejlepší soundtrack z filmu 80%

Předem upozorňuji, nenechte se zmást českým názvem. Ona totiž dlouho vyčkávaná vzpoura přijde až na samotném konci. Pro někoho tak může být těch dvě a půl hodiny až příliš silné sousto. Celý film totiž zachycuje "pouze" každodenní život v jedné z největších věznicí světa. Vybraní nedobrovolní obyvatelé nám tu a tam odvypráví svůj příběh, jejichž účel spočívá v tom, aby ukázali, že i vězni jsou lidské bytosti s city jako všichni ostatní. Divák si má tak možnost vybrat si z mnoha charakterů, kterým v předzvěsti ohromné vzpoury hodlá držet palce. Melancholický ráz (dá-li se tomu tak říci) se nástupem ozbrojených sil okamžitě utne a nastává jen těžce uvěřitelné peklo. Tím méně, že se natáčelo dle skutečné události. V tomto případě má tento fakt velice silný význam a umocňuje celé vyvražďování. Hrůza. 80%

Tak už konečně vím, kde se Tarantino inspiroval. Velice zajímavý, i když paradoxně obyčejný námět o psychopatickém střelci, co se rozhodne vystřílet široké okolí. Na technické stránce se tedy v celku nedalo co pokazit. Střídají se jednoduše záběry na střílejícího Charlese a postupně se přibližující policisty. Všem zúčastněným bych ale každopádně dal metál, horko bylo evidentně tak nelidský, že za sebou nechávali stopu z potu. Více než samotný film se mi ale líbila samotná myšlenka ohledně ošemetné problematiky držení zbraní v USA. Tento problém přetrvává i po téměř 50 (!!!) letech a nejde mi prostě na mozek, proč s tím ještě něco neudělali. Kolik se ještě musí stát masakrů, aby to ty namyšlený elegáni pochopili. Asi víc takovýchto snímků, jako "oddechovka" plní účel na výbornou. 70%

Nejsem velký fanda Iron Mana. Naopak, když bych se měl přiklonit k některé straně, tak by to bylo spíše k té negativní. A trailer mě navíc nezaujal už vůbec. Na promítání jsem šel tedy s přesvědčením, že si to tam odtrpím a pak napálím jednu, možná dvě hvězdy. Parádní nevědomý tah. Nečekal jsem nic a dostal jsem dost. Iron Man 3 je sice zdánlivě nesourodou kombinací akce, sci-fi, komedie a bůh ví, čeho ještě, ale dohromady to funguje perfektně. Subžánry se střídají v ideálním poměru a celkový dojem byl tak neuvěřitelný. Samotný klišovitý plot o pomstě je upozaděn, aby se režisér mohl vyřádit na maličkostech, které zapříčiňují ten celkový pocit impozantnosti. Bylo by zbytečné se tu rozepisovat o Downeym, který se pro tuto roli evidentně narodil, ten co táhne celou dobu nahoru. Nakonec tomu tedy ubližuje pouze příliš dlouhá stopáž a pár nereálných scén, ale na ty jsme si už asi z USA zvykli. Nejlepší soundtrack z filmu 80%

Spoilery! Již ze samotného konceptu bylo jasné, že celkový dojem bude značně rozporuplný. Nápad je sám o sobě velmi zajímavý a těšil jsem se tedy s nadějí, že zdejší hodnocení byla ovlivněna primárně těmi špatnými povídkami. Těch je ale bohužel valná většina. Tím lépe ovšem vyniknou ty nadprůměrné, tři z nich jsou opravdu malé mistrovské dílo. 1) S is for Speed (100%) Nejpovedenější snímek vůbec. Bylo znát, že rozpočet, byť malý, byl využit na maximum a jedná se tak o vizuálně atraktivní podívanou (nejen kvůli hlavním protagonistkám). Naprosto mne ovšem odrovnala pointa. Okamžik, kdy Vám hlavou probleskne jiskra a puzzle nevědomé nechápavosti do sebe bleskurychle zapadnou. To, co očekávám od celovečerního filmu, mi zde bylo naservírováno během pár minut. A samotný název mi pak vyrazil dech úplně (znalí pochopí). 2) D is for Dogfight (100%) Jeden ze tří nejlepších snímků. Efektivní forma zpomaleného snímání by byla již sama o sobě zajímavá, ale když se k tomu připočte samotné zpracování a příběh, který ze sebe dokonce dokázal na těch pár minutách vymáčknout pointu, tak opravdu s úctou smekám. 3) O is for Orgasm (100%) Nejlépe zpracovaný krátkometrážní film z této sbírky. Surrealistické pojetí vysunulo Orgasm do popředí před všechny ostatní. 4) R is for Removed (80%) Nadprůměrná část Removed zaujmula již svým tajnůstkářstvím. Smysl mi ovšem mírně unikal. Jakýsi (oblíbený?) mutant má všeho plné zuby a jde tedy ven ze svého pokoje, cestou zabíjí lidi, kteří za ním ochotně chodí (!), aby nakonec popostrčil vlak a umřel. Každopádně dojem dobrý. 5) T is for Toilet (80%) Na tuto roztomilou modelínovou animaci se mi koukalo velice dobře a v okamžiku zvratu bylo "gore" propracováno na jedničku. 6) B is for Bigfoot (70%) Vyzdvihl bych především maminku. Kdyby mi moje říkávala tímto tónem hrůzostrašné pohádky, asi bych nikdy neusnul. A samotný popelář vzbuzoval respekt už jen svojí chůzí. 7) U is for Unearthed (70%) Příjemná podívaná o kolektivní naháněčce na upíra, z jeho pohledu. Alespoň je scóre vyrovnáno. 8) C is for Cycle (70%) Velice povedené dílko o časoprostorovém cestování. Vymezil bych režisérovi více času a delší stopáž, ale zvýhodňování nebylo možné. Škoda, takhle sebezabíjení vyznělo tak trochu naprázdno. 9) X is for XXL (70%) Když bych dostal Xko, tak bych příliš nevěděl, co s ním. Režiséra ale políbila múza a natočil snad to nejlepší, co mu toto neoblíbené písmenko nabízelo. Šílený výraz při samotné "práci" mám v hlavě ještě teď. 10) N is for Nuptials (70%) Nejpovedenější asijský počin, na který se dá dívat už jen kvůli parádnímu papouškovi, který v příběhu hraje větší roli, než by se na první pohled mohlo zdát. 11) Q is for Quack (70%) Jedna z mála úsměvných povídek o chuděrce nevinné kachničce. Celou dobu se plánuje profesionální sestřelení, ale absurdní vyústění mě téměř rozesmálo. Opět by se ovšem dalo polemizovat o hororovém potenciálu. 12) E is for Exterminate (60%) Lahůdka pro arachnofobiky aneb spider-revenge ze záhrobí. 13) L is for Libido (60%) Zajímavá hra, která dokáže (především v závěru) značně znechutit. 14) I is for Ingrown (60%) Nejdepresivnější povídka. Chlápek má svázanou, mučenou ženskou ve vaně a neví co s ní, tak jí zabije. Parádní volba monologu oběti na pozadí. 15) V is for Vagitus (60%) Nechápu, jak mohl tento filmek stát jenom 5000 dolarů, z tohoto režiséra by si mohli naši politici vzít příklad. Velká poklona, ale sci-fi ráz mi mezi tyto povídky dvakrát nepasoval. 16) J is for Jidai-Geki (60%) Samotné výrazy mne rozesmávaly aneb psychologický souboj u harakiri. Ale horor? Prosím.. 17) H is for Hydro-Electric Diffusion (50%) Tento snímeček dle mého názoru nemá vůbec co pohledávat ve sbírce hororových (!) příhod, ale sám o sobě mě jako jediný dokázal rozesmát. Přičemž nevím, jestli je to dobře. 18) A is for Apocalypse (50%) Nějak jsem se ani nestihl vzpamatovat a první snímek jsem měl již za sebou. Nebyl vůbec špatný, ale nějaký ten hlubší smysl jsem tam postrádal. 19) P is for Pressure (40%) Nepochopil jsem, možná škoda. 20) Y is for Youngbuck (40%) Pedofilní dědek byl zahrán na výbornou, ale co se týče znechucování, tak tvůrci nemuseli zacházet tak daleko. Brrr. 21) W is for Wtf (20%) Samotný nápad o dohadování tvůrců, co vlastně udělat není sám o sobě vůbec špatný, ale...ale. 22) K is for Klutz (20%) Opravdu bych rád věděl, proč je polovina režisérů zakomplexovanými fekálisty. 23) M is for Miscarriage (10%) Kouknul jsem na to jednou, kouknul jsem na to podruhé a potřetí už jsem na to neměl. Opravdu v tom nic zajímavého neshledávám. 24) G is for Gravity (0%) Režisér za těch 5000 dolarů odjel na Havaj a zapomněl něco natočit, tak tvůrcům poslal alespoň osobní video ze svého surfování. 25) Z is for Zetsumetsu (0%) Těšil jsem se, že na závěr dostanu nějakou třešničku, ale ne, ne, ne. Katastrofa, Japonci pomatený! 26) F is for Fart (0%) Nechápu a ani nechci pochopit, co se to těm bláznům na Východě honí hlavou (?), protože tohle je opravdu na pováženou. lll Celkové hodnocení: 60%

Komentář obsahuje spoilery! Pro mne formálně bezchybný film. Komentáře tedy využiji k tomu, abych se nepřímo vyjádřil k názorům ostatních uživatelů a samotného distributora. Během celého trvání filmu je počínání Fostera podáváno tak, že se mu téměř nedá nefandit. Zhrzený nespravedlností a sobeckostí lidstva nemůže pochopit, jak se společnost mohla stát tak zkaženou. A každý je samozřejmě uvnitř alespoň malým kouskem přesvědčen o tom samém. Ale je cesta destrukce-poznání správná? Ke konci již bez debat ne, jít přes mrtvoly by nikdo nedokázal. Avšak její počátek, či samotné smýšlení o ní, to správné je? Podle mě nikoli. Svoboda jedince přeci končí v demokratickém státě tam, kde začíná svoboda druhého. Přijít do evidentně neprosperujícího krámku zakomplexovaného imigranta a po jeho odmítnutí rozměnit mu vymlátit obchod? Rozstřílet strop fast foodu jen proto, že se jeho zaměstnanci řídí časovým harmonogramem? Bazukou vyhodit do povětří stanoviště nic netušících dělníků, protože nějaký vyčůránek si chce nahrabat penízky? Vstoupit na cizí pozemek a zničit vozidlo jen proto, že by se mu tam více líbil park? Co naplat, že má Bill ušlechtilé myšlenky. Svět má řád a kdyby bylo po vůli každého zvlášť, byl by zde chaos. Proto nehodnotím všemi hvězdami, kvůli jednostrannému pohledu. Opovrhování společností beru, ale zakomponování jednolitého úhlu pohledu nikoli. Nechť se D-Fens v pekle dočká nějakého anarchokomunistického zřízení. Nejlepší soundtrack z filmu 80%

Zaseknout to před titulema a dojem by byl o třídu výše. I tak by to ovšem na plný počet nebylo. Nápad upadá na základních faktech o cyklickém elektrickém vedení, anatomických úkazech trolů či ututlání stometrových potvor. Found footage forma opět logicky pokulhává, u třetiny záběrů by se dalo rozumně namítnout "Proč to sakra natáčí?!". Mohl bych ještě jmenovat zbytečně natahované natáčení cesty, nesympatického předáka ze školy a tak dále. Proč si ale nacházet vady na kráse téhle skandinávské lahůdky? Atmosféra by se místy opravdu dala krájet, participace vlády je zakomponována chytře, ale především - trolové jsou zpracováni fakt famózně. Bál jsem se klasického "rozpixelovaného cosi" z déčkových akčních filmů, ale tyto animace by vyrazily dech. 70%

Důkaz, který pošle tvrzení, že nejde udělat dobrý film bez ženských rolí do kolen. (Ne)šťastnou náhodou se dá dohromady banda pěti tvrďáků. Legenda, bomber, magor, bukva a krypl. Tahle nesourodá směska si buduje respekt a s každým novým zářezem se dostává i do diváka. Padouchům že se nefandí? Co si vzpomínám, tak jsem snad nikomu tak nedržel palce. Odzbrojující dialogy, správně špinavý vizuál a charizma na každém snímku. A navíc se na tak relativně krátkém úseku podařil vytvořit mýtus K.Z., s dojmem, jako bych o něm slýchával od dětství. Celou dobu je to tak náběh na velmi silné čtyři hvězdy. Pak je tu ale závěr. Předcházející neucelené vysvětlení člověka dostane a už jen čeká na naběhnutí titulek. Správné melancholické rádoby-dokončení, vše je vyřešeno. A pak se najednou strhne pointa, z ničeho nic, podaná nejlepším, retrospektivním pohledem a do kolen jsem šel i já. Již dlouho mi tak něco nevyrazilo dech, smekám a klaním se všem, kdo se na vzniku tohoto smaragdu podíleli. Nejlepší soundtrack z filmu 100%

Nevědomí pravděpodobně rozdělí diváky na dva protilehlé tábory. Co se týče mě, jsem, byť velice zklamán, v táboře odpůrců. Děj je rozložen atypicky nerovnoměrně. Prvních 100 minut se v podstatě nic nestane a během zbývající dvacetiminutovky nám tvůrci chtějí vyrazit dech. Ten pokus o překvapení však vyznívá značně ironicky naprázdno. Následující postup se dá totiž značně lehce odhadnout dopředu, a tak se nějakého úžasu průměrně inteligentní člověk nedočká. Americká kýčovitost je zde umocněna na bůh ví kolikátou (především v závěru) a ironický smích se proto nesl sálem až podezřele často. Abych ale pouze nehanil, zmíním i něco z té světlé stránky. Samotný futuristický bílý design je neskutečně elegantní a vytváří tak velmi zajímavý kontrast s okolní pustinou. Volba prostředí, rozumějme rozlehlých islandských plání s občasnou známkou života (parádní scéna přeletu nad Dettifossem), byla poměrně risk. V tomto případě se ovšem vyplatil. Hudba mě místy také velmi překvapila svou dynamičností. Když se k tomu navíc připočte nějaká ta akce a impozantní speciální efekty, tak co se týče vizuální stránky filmu, nemám ani co vytknout. Tudíž doporučuji před zhlédnutím vyprášit nějaké ty zbytky rozumu, co se tam někde v mozkovnách povalují, a jít si užít výtvarnou stránku filmu. Nečekat nějakou vypointovanou epičnost. Edit: Tak po druhé projekci přesný opak. Odzbrojující islandské exteriéry, líbivá sci-fi animace a především neoposlouchatelný něžně-dynamický soundtrack perfektně podtrhující zpustošenou Zemi. Když dokážeme odhlédnout od dějové linky a užívat si jen tyhle tři aspekty, je to dechberoucí podívaná/poslouchaná. Měním hodnocení a třeba příště zase snížím. Oblivion je evidentně ryzí náladovka. Nejlepší soundtrack z filmu 80%