Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Western
  • Animovaný
  • Dokumentární

Recenze (447)

plakát

Star Wars: Poslední z Jediů (2017) 

Asi opravdu 2. nejlepší díl. Je to fenomén. Škoda, že opravdu užít si celé SW můžete jen, když necháte mozek v šatně kina. Nebo si umíte aspoň zakázat klást jakoukoliv otázku začínající na "proč".

plakát

Kapsy plné dynamitu (1971) 

Historii mám rád, ale o revolucích v Mexiku nic nevím. A tohle je příběh války (možná občanské), kde něco jako partyzánské guerilly se snaží ničit vládní vojska, která reagují (nebo si začaly dřív) masovým vražděním stoupenců revoluce. Sergio to oblékl do westernového kabátu a přidal své kuchařské umění (napětí, spád a atmosféru). Na mě ale pistolníci v době nákladních aut a panceřových vozidel s kanony působí divně. A scénář je takový nevyrovnaný, úvodní rasistické dialogy v dostavníku byly vyšponované až do absurdity (co tak "nóbl" lidi napadlo jet bez ozbrojeného doprovodu pustinou ve státě, který opravdu moc nefunguje (ve městě nebylo vidět nic jako policie, jen armáda?). A dva střety s armádním plukovníkem, co vypadá jako psychopat? Vždyť se vzájemně neznali (možná se neviděli ani v dalekohledu).

plakát

Minority Report (2002) 

Vtipný nápad posloužil spíše jako roznětka pro vytvoření vize světa, kde vládne "moudrá" totalita.

plakát

Croodsovi (2013) 

Kladem je fantazie při pohybových scénách a design prostředí, jinak americká rodinná klasika: ořímý předvídatelný příběh a výchovněvzdělávací "moudra".

plakát

Balto (1995) 

Standardní americký animák: přímý, předvídatelný děj, moralita na druhou, s důrazem na vstřícnost k odlišnosti (oblíbené téma míšenců), doprovázené nelogickými gagy a protkané nesmyslnými přátelstvími. Tentokrát jde o mix zvířecího světa s lidským, celkem zdařilé dílo.

plakát

Jednotka intenzivní lásky (2017) (divadelní záznam) 

Procházkův standard: kongeniální mix laciných fórků a intelektuálního humoru točících se kolem vážnějšího tématu. Důkaz, že se lze bavit a po skončení nemít pocit hloupě stráveného času.

plakát

Noc klavíristy (1976) 

Vypadá to, jako by si specialista na netechnické scifi a českou maxipohádku Pan Tau občas potřeboval odpočinout od zjednodušených postav v jinak dobrých seriálech a střihnout si nějakou analýzu záporáka. Že jeho kriminálky nejsou úplné divácké trháky, neznamená, že nejsou kvalitní, jak Smrt v sedle, tak Smrt stopařek byly zajímavé a působivé, o kvalitním řemesle nemluvě. Málo doceněným uměním je jeho schopnost vynechat (nebo nějak zneviditelnit) režimní úlitby (ani ti vyšetřovatelé nepůsobí nijak socialisticky, s lidmi kolem majora Zemana je spojuje jen povinné oslovení soudruh). Noc klavíristy to měla ztíženo tím, že amatérský detektiv skutečně fušoval do práce VB, což by v reálu bylo asi nemožné. Bonbonkem bylo obsazení hlavní role: nemohu si vzpomenout na jinou zápornou roli O.Brouska st.

plakát

Tlumočník (2018) 

Pěkná role pro J.Menzla. Film má myšlenku i spád. Do komedie to má daleko, vtipné momenty slouží jako značka, aby se divák zamyslel na správném místě filmu.

plakát

Anatomie zrady (2020) (TV film) 

Cíl ukázat E.Moravce jako složitější postavu, než jak se o ní učí ve škole, se zdařil. Vzhleden k jednostrannosti takto vybudované představy je i správné zvýraznit ty okolnosti, kdy byl všemi spolupracovníky opuštěn a většinou jako "Benešovec" nenáviděn. Nová představa, ve které je Moravec jakoby vehnán do náruče nacistického vedení protektorátu a pak jimi využit, je sice také přehnaná, ale aspoň se to jaokby vyrovná. V čem mne film zklamal, je absence pokusu o vhled do psychologie člověka, který věří, že cílem nacistů není Čechy vyhubit, a zároveň je konfrontován s fakty, kdy jsou likvidováni i lidé zjevně nevinní, pokorně spolupracující s okupanty, jen tak, pro výstrahu nebo z nacistické nenávisti.