honza.g

Vynikající režie! Rozhodně se nebojte nudných pasáží z klání tohoto sedavého sportu. Příběh je živý a scénář optimálně využívá možnostií zvolené formy. Počet dílů série je tak akorát, aby se děj dal dostatečně vyklenout, ale zároveň aby neunavoval rozvleklostí. Herecké výkony přiměřené, hudba nevyčnívá, ale pomáhá atmosféře.

Je to opravdu zvláštní forma převodu povídky do filmu. Mnohé prvky jsou geniální, úroveň mystifikace je velmi vysoká. Hvězdu ubírám za nepovedený závěr, kdy do děje vstoupí herci postav sami za sebe, to jsem nějak nepobral.

Kvalitní řemeslo nezaručí kvalitní film. Film dělá hlavně příběh a ten tu drhne. Nejen děj, ale dokonce i dialogy jsou předvídatelné. Působí to jako slepenec zajímavých nápadů a až filosofických námětů (to není u sci-fi zas tak vzácné): už prvotní nápad pořídit si náhradní !bytost! místo syna, který pravděpodobně umře, je poměrně šílený - i velmi podprůměrný psycholog či psychiatr by musel být proti tomu. Strach obyčejných lidí z existence androidů vede k násilí a k vypjatým projevům nadřazenosti, tak silně připomínajícím rasismus ("já jsem lepší protože jsem se narodil, zatímco ty jsi jen stroj"). Lidská mysl nezvládá představu, že by emoce mohly vzniknout v umělém mozku - to je hezky předvedeno, a ... dál nic. Další "postavy" jsou tak zjevně uzpůsobeny k tomu, aby se děj trochu posunul, že je to křečovité: jak gigolo tak plyšový medvídek produkují moudra, která jsou tak lidská, že zastíní jakoukoli lidskou postavu. A závěrečný posun do vzdálené budoucnosti, kdy je lidstvo zapomenuto. vše je rozpadlé, to dodává chabému příběhu jakoby vesmírnou velikost a nadčasovost. A do toho se hlavní hrdina se uchová ve stejném technickém stavu, se stejnou utkvělou myšlenkou, která se nakonec naplní a to vše jakoby ve snu - ano, vizuální stránka filmu je v podstatě dokonalá ve všech fázích. Hudba perfektní, herecké výkony solidní. Viděl jsem to 2x, protože první shlédnutí  zanechalo tak matný dojem, až jsem prakticky zapomněl, že jsem to už viděl.

Převod komixu na plátno není můj šálek čaje. Když se zfilmovává klasická kniha, vede cesta k ůspěchu přes opuštění silných momentů literárního díla a zaměření se nosné ideje. Při troše štěstí má režisér šanci vytvořit vlastní silné momenty. Vzhledem k odlišnýmým výrazovým prostředkům knihy a filmu není odmítnutí doslovného přepsání knihy do scénáře tak těžké. Ale komixové příběhy mají výrazové prostředky mnohem blíže k filmařským. A to je zrádné. Takže i když jsme předlohu nečetl, z mnohých adaptací čouhá nedostatek invence a stávají se jakýmsi komixem na steroidech. Tady to nedopadlo tak hrozně.

Překvapilo mne, že až na Buriana byly všechny "mluvící" role přeobsazeny herci, jejichž mateřštinou byla němčina. Navíc asi ne úplně špičkovými (odhaduji, že česká produkce si německou první ligu nemohla dovolit). Tím se trochu ztratil ten český "šmrnc" - pochybuji, že by se z německé verze zrodila nesmrtelná hláška "Krasavice inteligentní". Nejsem znalec historie filmařství, zřejmě klasický dabing české verze by byl technologicky či finančně komplikovanější než natočit z 75% nový film. A Vlasta se mohl blýsknout svou dokonalou němčinou.

Technicky je adaptace div.hry na film téměř dokonalá, pokud režisér nechtěl natočit vlastní verzi ve stylu na motivy div.hry, tak to asi nešlo udělat lépe, i za cenu, že divadelnost je cítit z každého záběru. Režisér je tradičně citlivý, herci mají prostor k hraní a využívají ho uměřeně. Ale asi mám problém s Hubačovými tématy a trochu i se stylem, jakým předvádí charaktery postav, Já se s takovými lidmi nesetkal, asi se jim instinktivně vyhýbám. Lidi, kteří mají dlouhé a razantní projevy, značící jasný postoj, a následně (a někdy i vzápětí) udělají akci k tomu postoji opačnou, bez mrknutí oka, mne deptají a děsí. Vím, že změna má vnitřní logiku, vím, že ten opačný vnější projev je způsob vyrovnávání se se stresem, ale mně ti příliš připomíná Orwellovský "doublethink" a ten do mého světa napatří. Dokážu ocenit, že herečka takovou rozpolcenost úžasně předvede, ale podruhé bych už Kláru nedokázal vydržet.

Nečetl jsem předlohu, takže jsem ušetřen úvah o míře úspěšnosti převodu myšlenek původního autora na plátno. Mohu se soustředit jen filmařské kvality díla a hlavně na celkový dojem. Z ohlasů jsem získal poct, že hodnocení diváků se točí okolo otázky, zda je film brutální násilí zobrazuje naturalisticky nebo umělecky nebo skoro vůbec, tedy jen sugestivně diváka nutí si ho představit. I proto jsem se rozhodl film shlédnout, a nyní se cítím podveden: debata o násilí ve filmu nám byla vnucena, aby se nemluvilo o výsledném působení celého filmu, o jeho přínosu, o důvodu, proč měl být natočen. Děj filmu se skládá ze šňůrky epizod z putování malého chlapce válečnou krajinou. Až na naprosté výjímky potkává podivné nebo přímo odporné "lidi", kteří šíří kolem sebe zlo, ničí druhé i sebe. Je to panoptikum jedinců, případně skupinek, které spojuje především schopnost rozpoznat v klukovi Žida a tudíž někoho "jiného". Takových "jiných" se buď bojí nebo je nenávidí, většinou obojí. Nechci zpochybňovat tehdejší realitu v dané oblasti a čase, ostatně i dnes na mnohých místech naší planety bují nenávist, a všude rozpad úřední moci umožňuje kreaturám projevit se naplno. Pravděpodobnost, že by za tak krátkou dobu na úseku, které malý chlapec dokáže za pár týdnů ujít, našlo tolik tak vyhrocených případů, se mi zdá nepatrná. Reálnosti příběhu nepomáhají ani způsoby, které hrdinovi umožní přecházet z epizody do epizody. Asi má jít o symbolické znázornění panevropského antisemitismu. Ale ta hloupost a/nebo nelidskost protagonistů epizod, kteří "čistí" hejno od ptáčete jiné barvy, je tak zvýrazněna, že se podobenství stává propagandou. Kniha se asi soustředí na popisy fyzického násilí, které pana režiséra dlouhodobě fascinuje. Budiž, cítí-li se povolán k tomu, aby jeho uměleckým ztvárněním přispěl ke zlepšení světa, nic ho nezastaví. Ve své urputnosti udělat další svůj(!) film zapomněl, že základem dobrého filmu je jen kvalitní příběh. Nestačí jen kamera (všechna čest panu Smutnému) nebo herecké výkony (ty zajistily druhou mou hvězdičku, byť jde vlastně o přehlídku malých hereckých etud). Srovnání s filmy s podobnými motivy ( Evropa, Evropa - https://www.csfd.cz/film/42028-evropa-evropa/komentare/?comment=10112475, Ať žije republika, nebo Démanty noci) ukáže plochost Marhoulova díla. Nevěřím, že bude mít nějaký dopad, nějaký přesah, kvůli kterému se na něj bude vzpomínat. Kdo tohle ptáče neviděl, radím: ušetřete čas a pusťte si raději kterýkoliv ze zmíněných, klidně podruhé, potřetí.

Dobrý western s netriviální zápletkou - dobrý komentář Deimos .

Tohle nemělo chybu, příběh má spád, není přímočarý, pro toho, kdo nezná knihu, není předvídatelný. Líbí se mi, když se jednotlivé dějové linky proplétají, ale ne tak, aby až jejich souběh dal filmu smysl - tedy ty vedlejší linie vlastně nejsou vedlejší, ale současně nejsou nezbytné k pochopení té jakoby hlavní, nejdramatičtější. Spíš dokreslují dobu. A řemeslo filmařské také skvělé, od kamery po herecké výkony. Reálie jsou uvěřitelné, odpovídají mé představě o stavu USA v té době, např. jak ruský žid zakládá filmový průmysl. Bohužel neznám historii tak detailně, abych posoudil možnost, že by se v té době našel černoch tak slepě věřící v rovnost nejen před zákonem, ale i v běžném životě. V kontextu segregačních zákonů v jižních státech a realitě o 50 let později (kdy Ku Klux Klan neožil jen tak z ničeho nic, bez podhoubí) se chování hlavního hrdiny jeví jako naivně riskantní. Ale věřím, že autoři předloh tu atmosféru v tehdejší společnosti znali z dobrých zdrojů. Jediná piha na kráse - hlavní hrdina se nějak moc rychle vyvinul v gangstera s velmi vysokou inteligencí a s přímo geniálními nápady. 90%

Klasické herectví předvádí ostré špičkování mezi dvěma staříky, kteří si nevyříkali událost z mládí, o které oba cítili, že nebyla tak zlá, jak se v dané chvíli zdála, byť nešlo o ukradenou skleněnku. Ale pocit, že něco není v pořádku a že za to může ten druhý, zůstával po léta a bránil rozvinutí dávného přátelství nebo aspoň ve sblížení ve věku, kdy má člověku převažovat moudrosti a odpuštění. Ale konec dobrý (který se dal tušit). všechno dobré.