Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Akční
  • Drama
  • Animovaný
  • Dokumentární

Recenze (69)

plakát

My z Kačerova (1987) (seriál) 

Má nejoblíbenější disneyovka. Miloval jsem ji už jako dítě, ale až jako dospělý jsem ji dokázal plně docenit. Některé vtipy, narážky a komentáře není dítě schopno pochopit. Sice to mělo šťávu vždycky, ale teď je to teprve ta správná jízda.

plakát

Andromeda (2000) (seriál) 

Jediný scifi seriál, který mě opravdu nadchnul. Není to nuda jako Star Trek a je to vtipnější a svižnější než SG1. Až dokoukám, přihodím snad ještě pár slov.

plakát

Probudím se včera (2012) 

Česká komedie o tom, jak sbalit jednu buchtu. A protože ve středním věku už jiště stojí za zlámanou grešli, je lepší se za ní vypravit do časů, kdy ještě byla štabajznou. Je to vtipný, dobře zahraný, holky pěkný a i když to mělo trošku delší stopáž, nebylo to špatný. Když už to bylo zdlouhavý, pěkný holky to zachraňovaly.

plakát

Eragon (2006) 

Pokud jste nečetli knížku, mohlo by vás to bavit. Jednoduchá fantasy pohádka o klukovi, který ke štěstí přišel, pár bídaků zapíchnul a velkou kariéru udělal. No a je tam taky drak, takže to se musí přece líbit, no ni? Na druhou stranu, takovýmto způsobem znásilnit knižní předlohu je až do nebe volající. Z celé knížky zbyla asi tak třetina, hlavní myšlenka byla naprosto pošlapána a Eragon jako hrdina je tak špatně vykreslený, že vám prostě nemůže být sympatický. Teda pokud nejste patnáctiletá holčina, která slintá nad Bravíčkem. Pokud by někdo chtěl točit pokračovaní (a já doufám, že se to stane, protože ten příběh si opravdu po filmovém zpracování říká), musí se znovu natočit i první díl, protože na tohle nejenom, že nejde navázat, protože linka příběhu byla naprosto zpřetrhaná, ale hlavně to není dostatečně seriózní zpracování. A co říci závěrem? Snad jen: "Drak s peřím??? To si snad někdo pr..., né?

plakát

Vylomeniny (2013) (pořad) 

Jediný problém tohoto pořadu jsou soutěžící a jejich protějšky. Strašně záleží, koho si kluci vytáhnou. Pokud je to frajer(ka), kteří to mají na háku a navíc se přidají povedené úkoly, je to prdel. Pokud do toho ale jde nějakej vořech, tak máte třetinu pořadu naprosto o hovně. Hlavní je, že s přibývajícími díly je i více srandy a to je jenom dobře.

plakát

Máme rádi Česko (2013) (pořad) 

Koukat by se na to dalo, protože jsem vydržel celý jeden díl od začátku do konce. Možná to bylo tou hladinou alkoholu v krvi, kdo ví, ale pravda je, že jsem neměl nutkání běžet na záchod. A jaké jsou vlastně postřehy? Více otázek, méně hudebních vstupů (mimochodem, za to natřásání jsou placeni extra nebo to je opravdu tak nakažlivé?) a hlavně vyházet ty rádoby celebrity, které se nedají souvisle poslouchat ani pět minut. S českou společností to jde asi hodně z kopce, když více jak polovina soutěžících je opravdu na pěst.

plakát

Desáté království (2000) (seriál) 

Nejlepší charakteristika tohoto dílka je asi dětská pohádka pro dospělé nebo děti, které tuší, jak to na světě chodí a nějaká ta ohlodaná kostra či mrtvola je nerozhází. Už úvodní scéna odsouzence v koši dává tušit, že nepůjde o klasickou pohádku. Na jednu stranu se podíváme do krásného pohádkového světa, kterému nechybí králové, princové a princezny, trolové a jiná pohádková chamraď. Na druhou stranu zažijeme s našimi hrdiny pár chvil, které jistě nejsou určeny pro dětské oči. Celé sérii bych vytknul snad jen pátý díl, který mě značně zklamal. Ať už šlo o velkou hru citů, na kterou já si zrovna nepotrpím nebo fakt, že se všechno odehrálo nějak moc rychle, spousta věcí zůstala nedopovězena nebo nebyla vysvětlena vůbec. Ale i přes tuto vadu na kráse je to pořád nadprůměrné dílo, které jistě stojí za shlédnutí.

plakát

Kull dobyvatel (1997) 

Kull by si jiště zasloužil delší stopáž, protože za 90 minut se toho musí odehrát tolik, že je skoro až machrovina nacpat to tam všechno. Ale kupodivu jsem viděl celistvý příběh, který dával hlavu a patu. Zápletka nebyla zrovna dvakrát originální, ale osvědčená hra protikladů prostě funguje vždycky. Navíc metalový soundrack je prostě paráda, srdce mi radostí plesalo při každém riffu. Celkově velmi povedená fantasy pohádka, která nejen že neurazí, ale dokáže vylepšit jinak dost nudný večer.

plakát

Hobit: Neočekávaná cesta (2012) 

Pokud někdo očekával, že Hobit bude stejná pecka, jako byl ve své době Pán prstenů, tak si dovolím bez nadsázky říci, že snad spadl z višně. Ono to totiž ani nejde. Před deseti lety nikdo nic podobného neviděl, dnes je to bráno jako běžná věc a díky tomu nebude tento film tím průlomovým snímkem, jakým byl jeho předchůdce. A komu to vadí??? Mně tedy rozhodně ne! Opět je tu zobrazena Středozemě, úchvatná, mystická a dechberoucí, jen snad ještě krásnější než kdykoliv předtím. Úvod byl pro mě opravdovými orgiemi a já jen litoval, že si nemohu užít celý Erebor ve 3D (ale pořád je to lepší kompromis než s dabingem, ne?). Délka filmu mi nijak nevadila a s ledovým klidem můžu říci, mohla být klidně i delší... Protože být zpět ve Středozemi, toho se nejde (aspoň v mém případě) nikdy přejíst. A samotný příběh? Nedrží se přesně knižní předlohy, ale opět se musím sám sebe zeptat... Komu to vadí??? Pokud bych měl porovnat předělávání příběhu v Hobitovi s Pánem prstenů, Hobit se musí jevit jako naprostý vítěz. Hlavní události jsou nafilmovány podle knížky a příliš se od předlohy neliší. Pravda, je tu mnoho přidaného, ale to vlastně vůbec navadí, protože do příběhu to zapadá jak ozubená kolečka v hodinovém strojku. Možná je to kvůli divákům, kteří nikdy nepronikli tak hluboko do tajů Středozemě jako my, fantasy nadšenci každým coulem. Každopádně, ať je tu popsána proměna Temného hvozdu nebo setkání s čarodějem Radagastem, nejen, že to ničemu nevadí, naopak, z mého pohledu to filmu jen a jen pomáhá. Dotváří to obraz celého prostředí, ve kterém se Hobit odehrává a opět musím říct, celkovému příběhu to neškodí. Poslední, co musím vyzdvihnout, je určitě soundtrack. Není to úplná originalita, to připouštím, ale ono to snad ani nejde. Proč nenavazovat tam, kde se před deseti lety skončilo? A tak tu opět můžeme slyšet známé tóny při obdivování Hobitína nebo Roklinky a na druhou stranu plnými doušky hltat nový leitmotiv, který se mi zdá ještě lepší než ten z Pána prstenů (a to jsem myslel, že ten už nikdo nepřekoná) a ke společenstvu trpaslíků se hodí stejně jako sekyra či dlouhé vousy. Je to asi jako s hudbou Iron Maiden. Peter Jackson navázal tam, kde před deseti lety skončil a je to jenom dobře. Protože kdyby přišel s něčím novým, bylo by to určitě jen ke škodě.

plakát

Červený trpaslík - Zpátky na Zemi (2009) (série) 

Když vypustíte naprosto nechutnou dvojku, u které by se unudil i statistický úředník, tak to nebylo zase tak špatné. Pravda, původnímu trpaslíkovi se to jen přiblížilo, ale i tak jsem se párkrát zasmál.