sakal

Rytmus a atmosféra asi nejlepšího fimu nejen o drogách (Requiem za sen), matematicky nevypočitatelný dojem z černobílého snímku Pí, co není ani tolik o matematice ;). Je snad třeba něco dodávat?

Být tak v životě amatér ktery se rozhodne pro správnou barvu. Červená modrá nebo snad bílá? Film jako krásně nakreslený obraz, poetický obraz ČLOVĚKA plný symbolů, to jsou filmy Kieslowského. Škoda žeho cesta se už uzavřela. Jeho Dvojí život veroniky mně naprosto dostal.

Jeden neví proč jeho filmy tak upoutají, ikdyž ne vždy je uplně napoprvé pochopí... Ale jak jde asi chápat to co proste JE, kolem i v NÁS... Strhující zablesky Lynchovy filmové řeči mluvící o škvírkách v naší identitě kterou jde poslouchat i víckrát za sebou... Protože Sovy nejsou čím se zdají býti ;)