Utnapishtim

Jedna z nejlepších loutkových pohádek o dvou žabácích (česky Kvak a Žbluňk) podle série dětských knih Arnolda Lobela (které vyšly v mnoha nákladech i u nás). Originální, vtipné, roztomilé a kvalitně zpracované. Jen škoda, že se film z nějakého důvodu nejspíš nikdy neobjevil v české distribuci.

Filmů podle Lovecrafta je z nějakého nepoznatelného a zařeknutého důvodu jako šafránu, ale třeba tenhle patří k té lepší polovici, která vznikla. Není dokonalý, trpí stejným neduhem jako většina ostatních - tj. přesunutím děje do současnosti a především v něm hraje Nicolas Cage, přesto se mu ale do jisté míry podařilo zachytit onu všudypřítomnou atmosféru úpadku a zmaru, která panuje v povídkové předloze. Chce-li někdo začít s filmovými adaptacemi HPL, je Barva z kosmu dobrá první volba.

Proč se v Norsku vůbec srát s nějakou norštinou, když můžou být všechny noviny, policejní dokumenty, billboardy a neony v angličtině, že ano. Jo a jinak to scénáristicky skřípe prakticky po celý film a tak nezbývá, než se jen kochat idylickou krajinou ze Záchrany na zledovatělé silnici.

Esence nudy. Animace, která zde doprovází tu nejprovařenější klasiku, je - navzdory názvu - po obsahové a invenční stránce naprosto plochá a banální a obsahuje asi tolik originality a děje jako spořič obrazovky. Možná, že film dokázal v roce 1940 ještě někoho nadchnout, dnes už ale (kromě nezasloužené pověsti) nemá co nabídnout.

Solipsismus je subjektivně idealistická teorie popírající existenci vnějšího světa, který je prý pouze výtvorem vědomí a představivosti člověka, přičemž uznává pouze existenci vlastního "já".

Poměrně vysoká věrnost comicsové předloze je u Ality zároveň požehnáním i prokletím, protože bez toho, aby vznikla pokračování (kterých by vzhledem k ohromnému objemu děje ve velmi spletité a provázáné manze mělo být nemálo), nemá jeden samostatný film příliš význam, jelikož v podstatě nic nevysvětluje a přitom předhazuje množství postav a nejrůznějších narážek, o kterých se předlohy neznalý divák v podstatě nic moc nedozví. Na sequel je již zaděláno, takže teď jen čekat, jestli a jak se to nakonec vyvrbí.

To jediné, co z celého filmu stojí za řeč, jsou cca tři minuty na samotném začátku a konci (titulní song Bye Bye Birdie). Bez zbývajícího balastu by se to klidně obešlo.

Jeden z dlouhé řady osmdesátkových seriálů, jejichž hlavním úkolem bylo propagovat série akčních figurek. U tohoto exempláře není bez zajímavosti, že je - kromě standardně velmi nízké kvality scénáře a animace - cca o 4 roky starší než podstatně známější Masters of the Universe. Podobnost mezi oběma zde však hraničí až s identičností, v podstatě jediným rozdílem je barva vlasové pokrývky titulních svalovců (Blackstar - černá, He-Man - blond). Soudě dle zdejšího počtu hodnocení, je u nás seriál evidentně zcela neznámý, s jeho comicsovou podobou se však někteří pamětníci mohli setkat v časopise Pif, který bylo možné v 80. letech v ČSSR zakoupit díky jeho afiliaci s francouzskou komunistickou stranou.

I want to be a hippie, I want to be a hippie, I want to be a hippie and I want to get stoned. I want to be a wonder way guy to leave home. I want to be a hippie and I want to get stoned. I want to be a wonder way guy to leave home.

The Horror! The Horror!