Fantazie

Fantasia opravdu nenabízí nic navíc, než vážnou hudbu doprovázenou obrazem, který často nemá děj a i když ho má, nebývá zrovna strhující. Přesto jsou jednotlivé "příběhy" z vizuálního hlediska opravdu zajímavé, i když velice dětinské. Na druhou stranu mě tohle osobní ztělesnění hudby baví. Takže celkově, pokud člověku nevadí čistě jen poslouchat klasiku, Fantasie přináší dokonce i něco navíc. Za mě 71 %. (22.09.2014)

Fascinující filmový experiment čili Fantasia. Dvouhodinový animovaný videoklip k výběru toho nejlepšího z vážné hudby. Někdy od druhé půlky mě to dokonce i bavilo, ale je to fakt příšerně dlouhé a chce to sakra práci udržet pozornost, a to hlavně v lyrických scénách. Disneyho animátoři se vyblbli, já jsem si to vcelku užil, ale asi nejsem cílová skupina. Podruhé už se na to asi nepodívám. Sláva Stvoření světa. (29.05.2017)

Rozhodně velkolepé a propracované dílo, které bohužel zkoumá "slepou uličku". Disney totiž k hudbě NIC nepřidává, pouze ji ilustruje, takže se nakonec z Fantasie vyklube didaktická pomůcka podobná výchovným koncertům pro základky ve filharmonii, které jsem jako malý absolvoval. To je ještě zdůrazněno vševysvětlujícím komentářem. A hlavně: chybí tu jedna podstatná složka hudby - erotika a vášeň. U Stravinského se ji podařilo obejít, ale u ilustrace Pastorální zoufale chybí a její absence nenávratně degraduje Beethovenovu hudbu. (25.01.2011)

Animovaný výchovný koncert. Jde asi o nejriskantnější a nejoriginálnější Disneyův počin, který přístupnou formou představuje největší šlágry klasické hudby, ale přes veškerou nápaditost a pestrost to má ke genialitě dost daleko. "Fantazie" zcela jistě otevřela mnoho dveří a hlav u dalších generací tvůrců, přesto zůstává z dnešního pohledu víceméně zábavnou ilustrací, která bohužel ani zdaleka nevystihuje hloubku představovaných děl. Snaha se ale cení. (04.08.2011)

Nejpůsobivnější byla samozřejmě závěrečná část s Musorgského Nocí na Lysé hoře v opravdu zajímavé úpravě, díky které je ta skladba ještě zmatenější než normálně. Jinak mě více vyhovovaly ty epické části a to především zrod Země a dinosauři za zvuků Svěcení jara od Stravinského, na rok 1940 jsem byl totiž překvapen hodně zdařilým ztvárněním jejich pohybů a chování (býložravci jsou opravdu býložravci a stegosaurus nepoužívá svůj hřbet jako brnění), samotný skon dinosaurů byl možná i malinko úsměvný, stejně jako, že sám vypravěč nezmínil asteroid ani jako variantu (ta teorie se mimochodem k mému upřímnému překvapení prvně objevila prý až v 80. letech) , ale co my víme, třeba to nakonec bylo zase úplně jinak. Každopádně obdobně jako uživatel fedoo mám problém s délkou filmu, jeho otravovalo to, že klasiku neposlouchá, mě naopak to, že tyhle fláky mám většinou už tolik oposlouchané a sžité se svými představami, že se mě to většinou tolik nedotklo, proto se mi také nejvíce líbila část s Musorgského hudbou, protože tu jsem si od prvního poslechu představoval téměř přesně tak, jak to nakonec ztvárnil i Disney v jednom ze svých nejpozoruhodnějších filmů jménem Fantasia. (26.03.2008)