Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Akční
  • Animovaný
  • Drama
  • Dobrodružný

Recenze (134)

plakát

Žoldák: Legie zkázy (1998) 

Co má tenhle výplach proboha společného s Blade Runnerem? Nelogický, neuspořádaný, neakční, nevtipný........ ..... Prostě strašný film s hroznými hereckými výkony, který někdy docela dobře vypadá.

plakát

The Divide (2011) 

Po dlouhé době film, který, i když vizuálně na velmi dobré úrovni, na mě zabůsobil hlavně emocionálně. A to hodně silně. První půlka nás spíše tak nějak uvádí do děje, z různých zkazek a indícií si můžeme poskládat, co se stalo a kdo za tím stojí, ale ten opravdový masakr přichází až v půli druhé. Naprostá absence vůle k životu, protože stejně nemůžete přežít příštích pár týdnů, vede lidi k naprosto lidskému a přece tak zrůdnému chování. Všichni si prostě chtějí užít. A to jakkoli a cokoli to bude stát. Žádné vztahy, žádný soucit, jen dekadence a smrt. To je způsob, jak lidská rasa přemýšlí, když už není úniku.

plakát

Krvavá hostina (2005) 

Kromě toho, co tu píší jiní (doporučuji ledzepfanův komentář - nejlépe vystihuje podstatu filmu) bych vypíchnul Henry Rollinse. Já toho chlapíka vážně zbožňuju a ve chvíli, kdy se řítil hlavou proti zdi se smrtí v očích a řval: "DO PRDELÉ" jsem chytnul záchvat smíchu srovnatelný s průměrnými momenty v Diktátorovi s Cohenem.

plakát

Diktátor (2012) 

Zřejmě nejkorektnější z Cohenových filmů, avšak ne ten nejhorší. Naopak, skoro bych si dovolil říci, že něco tak vtipného po všech směrech a pro všechny typy diváků jsem už dlouho neviděl. Smál jsem se od začátku až do konce. Každou minutu je tu vtip, který by jiné komedie měly jako vztyčný bod celého filmu. A některé jsou opravdu mistrovsky promyšlené, čerpají z celého děje filmu a mají mnoho vrstev, z nichž jedna je vtipnější než druhá. Sasha se prostě vyřádil a musím obdivovat Meagan, Nortona nebo Travoltu (toho zvlášť, pokud o tom teda vůbec věděl), že mu dovolili stát se terčem jeho oplzlostí. Obdiv mám pro všechny autory. Jedna z nejlepších komedií vůbec.

plakát

Johnny Mnemonic (1995) 

Asi je to mojí obsesí v oblasti cyberpunku, ale tenhle snímek se mi hodně vryl pod kůži. I když z velké míry okopírované z Neuromancera, je to tím, že oboje psal Gibbson, vize budoucnosti jsou zde nádherně pokroucené a zvrácené. Tak, jak to mám rád. Lidé jsou blázniví a korporace všemocné, přírodní zdroje vytěženy a lidstvo je na kolenou. K tomu si připočtěte Keanu Reevese, Takeshi Kitana a Henry Rollinse a pokud v sobě máte alespoň trochu nerda, culíčkáře, nebo prostě jen sci-fi nadšence, budete skákat nadšením.

plakát

Zombie Apokalypsa (2009) 

Slušné béčko, jenž si na nic nehraje a prostě vám dopřeje tu radost z rozstřílených zombíků. I když tu hrajou negři, tak se zbytečně nerozpitvávají rasové problémy a konec je dokonalé překvápko. Prostě mám rád střílení do tupý hory masa. Jestli se mnou tuhle vášeň sdílíte, tak neváhejte a jděte se kouknout na Zombie Apokalypsu. Škoda jen, že některý postavy bych viděl radši mrtvý, než živý a ten nejhorší charakter to jako naschvál přežije. Taky toho míření si navzájem pistolí do xichtu je tu na mě trochu moc.

plakát

Žena v černém (2012) 

Opravdu skvěle zvládnutá práce. Musím říci, že chvílemi jsem měl opravdu nahnáno, atmosféra graduje každou minutou a to bez jediné(!) kapky krve. Redcliffe se, pro mne velmi překvapivě, dokázal celkem úspěšně vymanit s Potterovského prokletí a i když jsem občas čekal, že vytáhne hůlku a tu černou pizdu změní na obyčejného mudlu, tak mu role perfektně seděla. Objektivně film na 4 hvězdičky rozhodně není, ale vzhledem k mojí lásce k Anglii a to hlavně k té viktoriánské musím něco přidat. A za těch pár zoufalců, co tomu dávaj míň hvězdiček jenom proto, že tam není Ron a Hermiona. A za ty zvuky, co mi rvaly uši.

plakát

Hele vole, kde mám káru? (2000) 

Stifler je jediná věc, co tuhle extrémně tupou a nezábavnou sračku drží nad vodou. Zbytek stojí za pořádné protažení análním otvorem. Za vtipy (opravdu nevím, jestli je to vhodné označení pro něco, co je k pláči), které jsou zde předkládány bych ukopal i svého třináctiletého bratra.

plakát

Serenity (2005) 

Seriál u mě patřil do kategorie dokonalých věcí, které si je třeba zapamatovat a čerpat z nich celý život. Serenity je ale "bohužel" "jen" hodně dobrý film. Scénář sice pořád klape, hlášky, ač občas slabší než ve Firefly, taky neurazí, celé je to trikovější a rozhodně je vidět, že na projekt dostal Whedon víc peněz. A dost možná právě dostatek financí stojí za tou největší chybou Serenity, kterou je naprosté zanedbání charakterů. Právě to mě na seriálu nejvíc dostalo! každý jednotlivý člen posádky měl svou osobitou povahu a jednání, každý byl jedinečný a mě činilo nesmírné potěšení hádat, co která postava udělá a jak zareaguje. Tady? Nic. Kouzlo je pryč. Bohužel.

plakát

Kult hákového kříže (1998) 

Nevím, jestli jsem kdy viděl něco emotivnějšího. Něco tak syrového ve své nadčasové podstatě. Problémy s "barevnými" tu byly, jsou a budou, ale je násilí ta správná cesta, jak je řešit? Podle Kultu hákového kříže nikoli a já s nimi tento názor naprosto sdílím. Konečně to někdo vyřkl. Konečně to někdo správně a kvalitně podal. Slovy George Orwella: "nejlepší kniha je ta, která vám řekne to, co už víte, ale shrne to do srozumitelné podoby." A u filmů to platí neméně.