Ironhead

Je to pochopitelně šílená kravina, ale já se u toho často skvěle bavil. Dal bych snad i čtyři hvězdy, ale bylo by to trochu nefér vůči jiným opravdu kvalitním filmům, takže někde mezi 3 a 4. A překvapivě nejzábavnější je postava Magnuska (to bych nevěřil :_).

Film zajímavý možná tak do necelé poloviny, potom už jen strašná nuda a vlastně nic moc strašidelného (místy spíš legračního  :_). Větší husí kůži jsem pociťoval i u del Torova Faunova labyrintu než u téhle duchařiny. A nejstrašidelnější vizuál tu měla paradoxně asi hlavní hrdinka se zakrvácenýma rukama, rozpuštěnými vlasy a v bílé noční košili, čímž velmi připomínala upírky jak z dílky F.F.C. Zápletka je bohužel tak prostá až sprostá, že napadne asi každého hned jak poprvé zahlédne sourozence Sharpovi. A nic složitějšího nebo překvapivějšího v tom není. Bohužel :oZ Myslím, že Guillermo si prostě ty ostré náboje vystřílel hned na začátku kariéry, jako ostatně spousta jiných režisérů a už není schopný překročit svůj stín v podobě filmů Devil a Faunův Labyrint.

Málokdy něco opravdu nedokoukám, ale tady to fakt nešlo... :oZ :_)

To bylo tak strašně pomalé, depresivní a nezábavné... ocením tu jen krásnou krajinu, kameru a slušné herecké výkony... jinak pro mě osobně opravdu nuda k uzoufání.

Jedničku mám vážně rád jako takové klasické guilty pleasure, ale tohle bylo strašný... scénář, režie, lokace,.... herci, na kterých je vidět, že je to tentokrát asi moc nebaví... prostě silný zklamání. *palec dolů*

Vážně pecka, tady není co vytknout, tvůrci se překonali. Nečekal jsme skoro nic, protože nejsem fanoušek herního LoL a filmy na základě herních námětů nebývají zpravidla nic moc. Ale tady z těch chrakterů dostali maximum... nejlepší ze všeho je asi scénář, ale i animace, dabing a hudební doprovod nemají chybu. Tohle je prostě must-see i pro nefanoušky herní předlohy. Vlastně myslím, že to nešlo ani udělat lépe. btw... pro mě osobně strašná škoda, že se podobně kvalitního zpracování nedočkal svět Warcraftu, který k tomu má (měl) ohromný potenciál

Originál je pro mě jedno z nejoblíbenějších anime. I proto jsem měl ze seriálu od Netflixu poněkud obavy. Ty se naštěstí úplně nenaplnily a seriál jsem dal doslova na jeden zátah. Obsazení bylo vlastně celkem fajn, člověk ho po krátkém čase tak nějak přijme, i chemie mezi postavami byla slušná. Déle jsem si tu zvykal snad jen na Viciouse, jehož postavu trošku nešťastně obsadili lacinější verzí Chaviera Bardena, na což by asi i divák přistoupil, kdyby jeho charakter neposunuli do dost divné pozice často se neovládajícího vyšinutého slabocha, což s předlohou pramálo koresponduje. Celkově jsem chtěl dát vysoké hodnocení, kdyby to pro mě nezabil poslední díl této série. Chápu určité úpravy scénáře a děje (nejlépe ty jen kosmetické), ale jak tvůrci zazdili a zabili snad nejlepší scénu z originálu aneb setkání v kostele, to se jen tak nevidí. Proč? Proč to museli takhle strašně nesmyslně překopat?!? To opravdu musíme mít dnes všude silné ženské charaktery ať to stojí, co to stojí... prostě na sílu vecpané?!? Ta scéna byla v originále dokonalá a oni z ní udělají šaškárnu. A přesně proto jsem šel s hodnocením dolů, to se nedá odpustit. Je to opravdu škoda a nechápu myšlenkové pochody lidí, kteří tohle navrhli ani těch, co to schválili.

Jako nekomplikovaná popcornová jednohubka celkem fajn, jen mi tam nějak chyběla chemie mezi postavami a řekněme uvěřitelnější herectví. Bylo to trošku šablonovité, dialogy šustily papírem a celé je to odehrané tak nějak na půl plynu. Pár dobrých vtípků se tu i tak najde, asi nejlepší býk v aréně plus vylézající padouch z podzemí :_) Hodnocení je někde na 50%, ale spíš o malinko níž.

Tenhle díl by námětem vystačil asi i na samostatný film. A film, který by nebyl vůbec špatný. Dawn a Hank jsou výborné postavy a mají povedený příběh. Dawn je navíc opravdu šíleně krásná a sexy a baví mě, když jí Rachel z legrace oslovuje jako Khaleesi. Většinu první série oba z děje zmizeli a mě opravdu chyběli, protože sem si je hned na začátku dost oblíbil... narozdíl od některých pozdějších extravagantních monster.

Matthijs van Heijningen jr. dostal téměř po deseti letech, od finančního propadáku jinak celkem povedeného prequelu The Thing, konečně šanci natočit další celovečerák. Nebylo to špatně zrežírované ani obsazené, to určitě ne... jen jsem se nemalou část filmu prostě nudil. Občas byl znát i ne tak úplně astronomický rozpočet, ale to spíš co do rozsáhlosti a velikosti scén než co do jejich samotné kvality. Docela to zachránil povedený konec, kdy se tedy ale trochu na sílu propletly osudy všech postav na obou stranách barikády (tady možná spíš hráze). Za shlédnutí určitě stojí, ale asi nepůjde o válečný film, ke kterému bych se někdy vracel. Lepší tři hvězdičky, víc tady dát nemůžu.