prezdivaka

Film je rozhodně zajímavý svým námětem a příběhem. Ten je bohužel uchopený velmi nešťastně. Většina postav ukrutně přehrává a chvílemi vše kazí ohromná podbízivost dramatizaci děje. Na úkor uvěřitelnosti. Film tak zklouzává až k hollywoodskému béčkovému vyznění. Je to škoda, protože při lepším režíjním vedení mohl snímek dosáhnou o hodně výš.

Sto let starý snímek je překvapující svou moderní filmovou řečí. Promyšlenými kompozicemi a střihem.

Redaktorka Otta Bednářová byly velmi statečná. Od roku 1993 pracovala v televizi. Pro své politické postoje byla po okupaci v roce 1968 přesunuta z pozice režisérky do archivu ČST a nakonec dostala výpověď. Právě ona byla přeobrazem režisérky v seriálu Voha, ktrou ztvárnila Aňa Geislerová.

Je něco shnilého v království dánském, které lemují vysoké hory pokryté ledem a nejbližší přítel Hamleta je černoch. Ano, jsme v království politickokorektní pohádky, kde se Ofélie neutopí, ale najde azyl v klášteře, kde jsou opět černé řádové sestry, má dítě, ale k otci už příběh nedojde. Ve filmu je vše takové povrchně plytké. Scény jsou svícené jak reklama na pojištění. Noční scény nemají atmosféru, vše je přebarvené a světlo, které má být ze svíček či pochodní je často modré. Na hradbách vidíme skrz gotické ornamenty, které jsou tak světlé, že vidíte strukturu kamene, celá souhvězdí. Model hradu i s malými světélky je obalený postprodukčnímy mračny. Ofélie si po vzoru další Shakespearovy hrdinky vezme jed, který napodobí smrt, ale nelogicky se potopí do jezírka. Asi má žábry, takže přežije a děj tak spěje k happy endu.

Je to až neuvěřitelné, ale svět v 50. letech byl prostě jiný. A to i za Velkou louží. Scénář, který tehdy dostal Oscara je z dnešního pohledu směšný. Zápletka je jaksi vycucaná z prstu. Už začátek, kdy má Mike úplné okno a nepamatuje si seznámení s Marillou je podivný. Sňatek po hodinách známostí více a nejpodivnější je snaha o utajení předchozí známosti, která je pak řetězená do dalších eskapád. Nemá to motiv ani smysl. Film je vlastně taková trochu hloupá červená knihovna a vůbec nerozumím tomu vysokému hodnocení. Na americké IMDB má 67%

Bohužel má film velkou spoustu trhlin v logice. Chytrý prodejce roku si nakonec nechá mobil, který je mu nanic, ale prozradí jeho polohu. Mohl si později koupit jakýkoliv jiný. Kontrola na hranici najednou zčistajasna přeruší prohlídku vozu a nechá je jet dál. Když se unesená dívka chce sprchovat, najednou jako zázrakem je tam uvolněné madlo. Jako v každém hloupém akčním filmu z místa boje v pohodě odjedou. Uprchlický tábor je opravdu bedlivě střežen... Konec je pak ve stylu hollywoodských spektáklů. Scénáristé se prostě nezatěžují s příběhem. Za mě je na tohle téma mnohem a mnohem lepší film podle knihy Katsua Ishigura Neopouštěj mě.

Nejen obsahem, ale také formou je tento dokument úžasný.

Nemohu pochopit to vysoké hodnocení, ale budiž, tak současný svět funguje. Povrchnost a akce. Příběh je tak hloupý a ve scénáři je tolik děr a nelogičnosti, že by to zabralo celou stránku. Objeví se tu všechna klišé, která prochází americkou komerční tvorbu. K tomu úlitba současným společenským potřebám. Mutanty někdy nemůžete zabít, i když do nich střílíte ze všech možných zbraní a jindy je zlikvidujete nožem. Podle toho, jak to zrovna scénárista potřebuje.

Příšerný kalkul a schematičnost. Postavy, kterým od začátku nevěříte. Především u dvou hlavních postav - zloděje cikána a matky feťačky je špatný casting a tím pádem i herecký výkon.

Bravo. Dokonale odvyprávěný dokument, který má úžasnou kameru. Slouží příběhu, ale je zároveň velmi výtvarná. Nádherné lokace, kostýmy, rekvizity a animované sekce. Herci jsou přesně vybraní a odpovídají historickým protějškům. V neposlední řadě oceňuji dabing. Takový dokument nás může směle reprezentovat na zahraničních festivalech.