Ofélie

Zaujímavo poňatý Hamlet z perspektívy vedľajšej postavy bláznivej Ofélie. Námet sám o sebe fascinujúci a originálny, pre mňa ako milovníka prác geniálneho Williama Shakespeara dvojnásobne! Vizuálne prevedenie a kvalitná výprava, vrátane kostýmov, masiek a kulís, si zaslúži obrovskú pochvalu! Prekvapila ma aj Daisy Ridley, ktorej zjav absolútne zapasoval do postavy Ofélie. Čo sa týka prevedenia, tak som rád, že podstata dejovej línie bola zachovaná, hoci rozšírená skôr o vnímanie okolností z pohľadu Ofélie (a Hamlet tu bol viacmenej odsunutý na vedľajšiu koľaj). Samozrejme, vyskytli sa tu aj nejaké dejové vetvy navyše (najmä tá s lesnou čarodejnicou), ktoré sa snažili príbeh trochu "okoreniť", ale až taký výrazný vplyv na dej to zas nemalo. Jedine tak silou mocou dostať do deju alchýmiu, ktorá mohla zohrať rolu najmä v závere, ktorý ma až tak nezaujal. Prišlo mi to také, že tam silou mocou chceli dať niečo "iné" ako bolo v shakespearovskej verzii príbehu - čo bolo v konečnom dôsledku viac na škodu ako na úžitok... (08.08.2019)

To bola typická historická katastrofa, akých tu bolo už veľa. Daisy Ridley dokázala, že sa do Hollywoodu očividne prefajčila. Herecké umenie mizivé, nepresvedčila ma ani v Star Wars. Naomi Watts a Georgea MacKaya mám rád, ale tu nemohol nikto predviesť nič zo svojho talentu. Clive Owen absolútne nechutný a prekvapivo hral jednu z mála záporných postáv. Snímka plná kecov o láske jednej pubertiačky, ktorá je tak rozmaznaná, že sa chce kvôli nevydarenej láske zabiť. Že ja somár sa dívam na snímky kvôli obľúbeným hercom a pri ktorých viem, že ma nebudú baviť. Ale dodržal som moje pravidlo číslo jedna a to že všetky snímky, ktoré si pustím aj dopozerám do konca. Toto ale ukrutne bolelo. (26.12.2019)

Hamlet očima Ophelie? Inu, proč ne? Další filmový počin na základě divadelní hry Williama Shakespeara o Hamletovi, pochopitelně s nutnou úpravou. Máme tu nenávist, patřičnou dramatizaci v rámci daných skutků, smrt, která prostě nesmí chybět a krapet té zamilovanosti mezi Hamletem a Ophelií. Děj nemá smysl připomínat. Je to prostě Hamlet. Kostýmní snímek má pro české diváky jedno specifikum a tím je natáčení v Česku. Výprava je nádherná, scenérie překrásné, co filmové okénko, to vyloženě obrázek. Zajímavé však je, že byť je snímek podle Ophelie pojmenován, spíše budí dojem vedlejší postavy. Ani ten Hamlet není středem zájmu. Vlastně tu hlavní postavou není nikdo. Všichni v ději tak nějak jsou, každý má své místo se svým dějovým vývojem. Nikdo nevyčnívá, nikdo naopak není vržen do pozadí. Jedná se spíše o lehkou romantiku ze středověku s narážkami na Shakespearovo dílo cílené spíše pro mladé diváky. Ti starší velice rychle rozpoznají situaci kdo zabije koho, kdo stojí za politickými intriky, jaký bude další vývoj, atd. Nejdůležitější na celém konceptu však je, že Ophelia začne plně využívat své ženské přednosti a začne ovlivňovat nastavené události. Na dnešní dobu je něco takového in, neboť ženské hrdinky jsou nyní hojně představovány na základě indexu o rovnoprávnosti současných filmových příběhů. To by však v tomto případě nijak nevadilo, jako index rovnoprávnosti rasového. Mezi bohatou smetánkou v evropském středověku tu vidíme i lidi tmavé pleti afrického původu a kupodivu i Asiaty. I ten Hamlet tu má přítele s tmavou pletí. To jako vážně? Takovou představu měl Shakespeare o středověku? Ne, k takovýmto politickým vymýšlenostem historie jsem prostě nekompromisní. Tohle můj dojem ze snímku prostě posouvá hodně hluboko. A pevně doufám, že Hollywood nenapadne něco točit o středověku českém. Asi by jsme se hodně divili, kdyby lidé tmavé pleti byli na Karlštejně, mezi Husity či na dvoře Rudolfa II. (18.06.2020)

Ofélii považuji za vážně zajímavou podívanou, kdy jsem především uvítal vůbec nápad podat tradiční hamletovskou tragédii z pohledu jiné účinkující postavy, v tomto případě tedy Hamletovi milé, Ofélie. Co mi ovšem udělalo asi ještě větší radost, tak že se zde tvůrci zas nepokoušeli o nějaké netradiční zpracování, třeba v podobě zveršovaných dialogů, s čímž jsem se setkal již v několika filmových adaptacích Shakespearových děl a pokaždé to na mě působilo spíš rušivým dojmem, než aby mě to oslovilo, tady jde nicméně o klasické zfilmování a já si to tak celé mohl o to víc užít. Celé to zpracování je každopádně podáno na daný typ filmu až nezvykle svižným a nenudícím způsobem, notoricky známé předlohy se to pak, hlavně v závěru, též až tolik nedrží, což možná může někomu vadit, což sice také určitě chápu, na druhou stranu není ona zápletka ale pak zas až tak předvídatelná, díky čemuž tu dojde i k několika příjemně nečekaným zvratům, prostě Ofélie působí nápaditým a funkčním způsobem, což mě fakt potěšilo. Plusové body jinak tato kostýmní podívaná získává i za výpravu, za atmosféru a za styl, a jistě nemohu opomenout ani výrazné výkony většiny přítomných herců, na čele s Daisy Ridley, která mě nejen svým herectvím okouzlila stejně jako Hamleta. Kdybych měl pak něco vytknout, možná by to byla nefunkčnost emocí a asi i až opravdu velký odklon od předlohy v závěru filmu, jinak ve mně nicméně převládá opravdu spokojenost v podobě převážně pozitivních dojmů. (30.08.2023)

Je něco shnilého v království dánském, které lemují vysoké hory pokryté ledem a nejbližší přítel Hamleta je černoch. Ano, jsme v království politickokorektní pohádky, kde se Ofélie neutopí, ale najde azyl v klášteře, kde jsou opět černé řádové sestry, má dítě, ale k otci už příběh nedojde. Ve filmu je vše takové povrchně plytké. Scény jsou svícené jak reklama na pojištění. Noční scény nemají atmosféru, vše je přebarvené a světlo, které má být ze svíček či pochodní je často modré. Na hradbách vidíme skrz gotické ornamenty, které jsou tak světlé, že vidíte strukturu kamene, celá souhvězdí. Model hradu i s malými světélky je obalený postprodukčnímy mračny. Ofélie si po vzoru další Shakespearovy hrdinky vezme jed, který napodobí smrt, ale nelogicky se potopí do jezírka. Asi má žábry, takže přežije a děj tak spěje k happy endu. (26.08.2023)