Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Animovaný
  • Sci-Fi

Recenze (365)

plakát

Abraham Lincoln: Lovec upírů (2012) 

Už jenom příběh, který z amerického prezidenta dělá masokombinát na upíry, zní dost přitažený za vlasy. Mám ráda filmy (nebo i seriály), ve kterých se tyto krvelačné příšery objevují. A pokud má snímek nějaký rozumný obsah, jsem většinou velmi spokojená. Ale aby mi po obrazovce pobíhal mladičký (a později i stařičký) Lincoln s obří sekyrkou, tak to už je i na mě moc. Ještě by mi nevadilo, kdyby se film prezentoval s nálepkou komedie, a vlastně jsme se tomu mohli všichni na konci z plna hrdla zasmát. Ale to ne, to přece nejde, nemůžeme z tak historicky váženého pána udělat úplného blbce. Zhruba tohle si snad musel myslet celý filmový štáb, jinak nevím. No nic, příběh se nepovedl (a to byl film natočen podle knižní předlohy!), tak snad se budou líbit herci. Ale ani tady nepadl výběr na plodnou půdu a tak od hlavního hrdiny je všechno špatně. Kluk možná vypadá trochu jako Abe, ale tím to končí. A tak i herecké výkony nejsou silnou stránkou snímku. Od úplného propadáku to paradoxně zachraňuje vážně zajímavý scénář (ač totálně potopen režisérovými aktivitami) a přeci jen některé dobré akční scény.

plakát

Agent bez minulosti (2002) 

Hned v úvodu musím zmínit, že knižní předlohu jsem prozatím nečetla, ale trpělivě na mě čeká v mé soukromé knihovničce. Srovnání tudíž nemohu nabídnout a ryze hodnotím filmové zpracování akčního thrilleru. Ač se jedná o jeden z nejlepších filmů a možná jsem ho kdysi v hluboké minulosti viděla, už si to nepamatuji. Zážitek to tak byl pro mě naprosto nový a ráda přiznávám, že i velice působivý, plný zajímavých akčních zápletek, osobností. Vyústění samotného děje je rovněž působivé a emocemi nabité tak akorát. Matt Damon v roli ostříleného elitního bojovníka je příjemným zpestřením mezi nabouchanými akčními hrdiny, kterým tělo překypuje svalovou hmotou, ale to je tak všechno. Svižné tempo, bystré uvažování či logické myšlení nabízí kompletní sbírku jeho vyšperkovaných vlastností. Hezká tvář je tak jen přidaným bonusem pro dámskou část publika. Franka Potente jede trošku druhé housle, ale o ni tady jde přece až v další řadě, takže je to vcelku v pořádku, tak jak to je. Ve svých důležitých momentech ovšem odvádí svou práci na výbornou, Matta moc dobře doplňuje. Mile mě překvapil soundtrack od Johna Powella, stejně jako části odehrávající se v matičce Praze. První díl trilogie je důstojným začátkem a jsem velice zvědavá na další pokračování.

plakát

Albert Nobbs (2011) 

Něco k tomu, aby to byl dokonalý snímek, chybělo. Tou ingrediencí je dle mého nedotažený scénář. Z daného tématu, chladného Dublinu a snobské doby, by určitě šlo vyždímat mnohem více. Vyzdvihovaná Glenn Close svůj part zahrála na výbornou, ale daleko více se mi líbila, a to svou přirozeností, ležérností a nadhledem, Janet McTeer. Svou vedlejší roli pana Page, malíře, všechny doslova válcuje.

plakát

Amadeus (1984) 

Pan Forman je borec! To do dokázal převést na plátna kin a později i na obrazovky domácích televizorů je zkrátka úžasné. Každému, i naprostému hudebnímu analfabetovi, musí tento snímek učarovat. Nejde totiž ani tak o hudbu, jak o samotného Mozarta a o jeho nelehký, marnotratný život. Brilantně zpracované, až je mi hanbou, že jsem tuhle klasiku pořádně viděla až nyní.

plakát

Amazing Spider-Man (2012) 

Člověk by si řekl, že už ho nemůže na podesáté opakovaném tématu nic bavit. Všichni už dopředu vědí, jak to dopadne, že zlo zůstane potrestáno a pavoučí muž dál bude chránit bezbranné a pomáhat udržovat pořádek ve městě. Jenže - tedy alespoň v mém případě - se opak stal pravdou. Kluk s lišáckým úsměvem, který učaruje nejednomu dívčímu srdci v potemnělém kinosále. Vtipné okamžiky, které opravdu baví publikum, napínavé bojové scény plné pavoučích nití, přemetů a zdánlivě ošklivých pádů. Do toho ještě musí náš super hrdina stihnout se zamilovat do krásné spolužačky, jejíž otec náhodou šéfuje snad všem poldům v New Yorku. Velice vtipně na mě zapůsobila hra s jeřáby, to musíte vidět! Jsem si jistá, že to tak scénáristé původně nezamýšleli, ale unie jeřábníků je prostě boží! Kolem a kolem to bylo pěkné, celé dvě hodiny jsem se příjemně bavila, neměla jsem žádné vyložené hluché místo, kde bych se nudila, jen opravdu v některých scénách to s kýčem moc přehání. A to je má jediná výtka. Parádní, chytlavá hudba, soundtrack se velmi vydařil. Těším se na pokračování!

plakát

Anděl smrti (1998) 

Nábožensky orientovaný thriller pokulhává s napětím, celkovou myšlenkou a o jednu nohu přišel se závěrem. Průměrnou, přesto hrdě (nebo spíš hrdinně) vztyčenou příčku drží Denzel Washington v hlavní roli.

plakát

Anna Karenina (2012) 

Pro tolikrát zpracovaný námět se jen těžko hledá nějaké další nové, neotřelé ztvárnění. Dobový příběh z carského Ruska v minulosti okouzlil a i nadále vábí mnoho generací čtenářů, posluchačů a diváků. Poslední filmový pokus se o něco neobvyklého a neokoukaného pokusil. A tím u mě bohužel celkem tvrdě narazil. Nepochopila jsem totiž, proč se celý děj odehrává v divadle. A to nejen na jevišti, ale i v zákulisí, v hledišti, provazišti a v dalších, jistě v jiných situacích zajímavých divadelních prostorách. Pointa mě širokým obloukem minula a rozhodně nijak nevylepšila mínění o zbytku epického snímku. A hned vedle nápadu s jevištními scénami se do řady provinilců může postavit ústřední „milenecká“ dvojice. Slovo milenecká je v uvozovkách naprosto správně a hlavně schválně, protože tihle dva (Keira Knightley a Aaron Taylor-Johnson) hráli divadlo nejspíše pro úplně jiné diváky. Jestli mezi nimi došlo k nějaké vášni, tak to můj, romantickými dojáky nabitý, zrak nepochytil, jinak si to nedokážu vysvětlit. Prostě nudááá. To už i zavilý pohled Juda Lawa, alias pravověrného ruského mocnáře, skýtal víc emocí než celá milostná aféra. Škoda. Jediné, v čem se kreativní tým naplno projevil a nad čím mé srdce zaplesalo, byly snad nejúžasnější kostýmy ať už pánské nebo pro dámy. Netuším, kolik kilo látky na sobě vychrtlá Keira musela mít, ale cokoliv si na sebe oblékla, bylo úchvatné, bombastické a udělalo to z ní konečně hezkou babu. Jedny jediné mít šatníku, ach! Závěrem – shlédnutí vám díru do hlavy nevypálí, na druhou stranu tam možná něco málo zanechá. Např. pár příjemných a zajímavých detailů jako byly Aaronovy nebesky modré oči, Keiřiny plesové šaty, Judův nový módní vlasový sestřih a vůbec - vlastní konec stojí taky za to!

plakát

Argo (2012) 

Nemá cenu zbytečně chodit okolo horké kaše a tisíckrát omílaný fakt, že Ben Affleck je mnohem lepší režisér než herec, platí i v případě tohoto snímku. Benovi zkrátka chybí aura a charisma výborného hráče, přesně takové, které pak dokáže vytvořit na druhé straně filmové kamery, na režisérském postu. Nevím, co ho neustále vede k tomu, obsazovat sám sebe do vlastních filmů. Samotný příběh se po vlažném startu a přesunu do Teheránských (resp. Istanbulských) ateliérů rozvíjí velice slibně a napínavě. Především závěrečná třetina mě doslova přibila k židli a nedovolila mi ani na okamžik spustit oči z obrazovky. Přiznávám, drama je to velmi vypečené a není k tomu ani potřeba velkých filmových triků, tisíce litrů krve a mrtvol na každém druhém rohu. Dílčím faktorem úspěchu jistě bude i fakt, že se točilo podle skutečných událostí. Byť nejsem žádným velkým fanouškem velké země za Atlantikem, ani na okamžik mě nenapadlo brát námět za vykořisťování amerického ducha. Naopak jsem celý snímek vnímala jako výbornou sondu do vnímání společnosti tehdejší doby, jak na západní, tak východní straně. Ať už je příběh doplněný či lehce poupravený pro potřeby filmu, rozhodně se nejedná o přemrštěný výmysl, ale především o lidské a sociální drama, které je navíc výborně podkreslené hudbou Alexandreho Desplata.

plakát

Archetype (2011) 

výborný akční kraťas, pravda, mohl by mít o fous delší stopáž - ke shlédnutí na youtube

plakát

Aristokočky (1970) 

Kočičky! Uznejte, pro milovníka koček je tohle božská podívaná. Kočka kam se podíváš. Každá má svůj osobitý charakter a všechny dohromady tvoří jedinečný chlupatý tým. Everybody wants to be a cat!