vyfuk

Ehm... to má být vtip, že jo? První film už se i přes svou mladičnost dá už teď řadit mezi skvosty kinematografie. Druhý film bylo něco co jsem kvůli hodnocení radši opomenul. Trojka přeci mělo být epické završení jak Taken série tak i Neesonovi štace napříč NON-STOP a A Walk among the Tombstones. Místo toho... tohle byla břečka. Whitaker ve filmu musí vypadat jako totální geniální Sherlock, ale debil může vypadat mezi imbecily jako Einstein. Za to... čekal jsem, že se nějakým způsobem ukáže špionážní um pana Millse, ale místo toho jsem měl z filmu epilepsii až po mě museli uklízet v Cinestaru poslintané sedadlo... práce pana Kresse byla jedinečná. A příběh... jakoby měl by potenciál... kdyby nám neukázal jenom fetiš dnešních amerických filmařů předvést ruské záporáky (jehož PePe jsem ve slipách vidět nemusel)... ale jinak to je asi to stálo za Zlatou malinu. Liame... měl jsi radši zůstat kráčet mezi náhrobními kameny.

Zkrocená hora je film, o kterém jsem si myslel dost věcí. V celku mě to překvapilo. První asi čtvrtina spíš vyzní jako klasický suchý, táhlý americký sušák. Nakonec se to začne vrbit do různých směrů, které jsem nechápal. Stejně si nejsem dost jistý zda jsem pochopil všechny části filmu. Nicméně Ledger a Gyllenhaal byla úžasná dvojka a pokud by film nebyl tak odvrácený od mainstreamu, myslím, že spousta "fangirls" by si na tomto filmu smlsla. Co ser týče pana z Tchaj-wanu, tak s ním jsem začal Hulkem, což rozhodně nebyl výstup pravou nohou vpřed, ale spíš oběma noha půl kilometru vzad. Tímto filmem mi dokázal, že netočí jenom bezdušné blbosti... spíš točí úžasné filmy. Zkrocená hora není sice zkrocený vrchol toho co jsem mohl vidět, ale stejně si myslím, že zhlédnout tento film bylo velmi dobré a prospěšné. Speciální pochvala pro hudební složení, jelikož to je genialita sama.

Ooooo ano. Zachraň tisíce židů a nikdo ti nepoděkuje. Typický židé. Ne dělám si srandu. Ale kéž bych si ji mohl dělat z toho filmu. Scott je zvláštní v tom, že buď jeho filmy jsou super a nebo totální kolaps. Málokdy se stane, že nevím co říct. A to je asi teď. V Egyptě jsem se necítil tak hezky jako na anglickém venkově, západoevropských lesích a i Svaté zemi, ve vesmíru a nebo starověkém Římě. Ale i tak to celkem šlo. Jenom mě přišlo, že scénář psala labilní kachna a herci proto ani nevěděli co jak dělat, tak blábolili a dělali divné gestikulace. Jednoduše... trailer by byl asi uspokojivější než celý film. Budu dělat, že jsem film nikdy neviděl a trailer bylo vše co kdy bylo vypuštěno do světa.

Liam je ve skvělé formě. Na film jsem měl zvláštní postoj, jelikož jsem se na něj z půlky dost těšil po zhlédnutí NON-STOP, ale zároveň jsem se nějak extrémně netěšil. Nakonec mi to dost připomínalo Gone Baby Gone. Film sice není výkvětem filmografie, ale velice bych lhal, kdybych řekl, že jsem se nebavil.

Film je v podstatě klasický popcorn zážitek. Nebo já ho tak viděl a bral. Příběh jako takový v celku ohraný, ale převedený do novodobější formy a jistou transformací. Není to nic extra, ale mně to jako odpočinkový zážitek stačilo...

Největší shut down za poslední dobu nemohl navštívit kinosály a tak brázdí díky hackerům internetem. Nějak přezáhadným způsobem se film dostal i ke mě a má to následky toho, že se nám zde objevil malý blockbuster. Od cápků jako Rogen a Franco člověk vždy čeká nějakou tu střeštěnou blbost a tohle je přesně to co také přišlo. Apokalypsa v Hollywoodu byla naprostá krávovina sama o sobě, ale Travička zelená bylo dílo, které se popravdě rodí jednou za dlouhou dobu. Interview se dostalo do příček, které opět mou pozornost posunulo o trochu výš. Bylo to o malinko serióznější flák, ale i tak to stálo za to... Film je opět stejná humorná blbost jako jiné filmy, ale má to svůj hezký potenciál.

Foo Fighters z hudební stránky dnes již řadím mezi srdcové záležitosti. Sbírám alba, kupuji trička, slintám nad alby a maniakálně se snažím dostat na koncerty. Osmé album Sonic Highways jsem moc nepovažoval za silný článek jejich tvorby (Wasting Light nasadilo příčku hoooodně vysoko). Album bylo pro mne záživné nicméně, že by mi nějak přirostlo k srdci se říct nedá. Když mi ale padla do oka nabídka se podívat na plnohodnotný dokument z produkce HBO a režie frontmana Grohla... neváhal jsem. Každý díl pojednává o příběhu každé z osmi písní a o inspiraci, kterou Foo Fighters zažili cestováním napříč Amerikou. Po tomto všem už mám k SH mnohem větší vztah... a beru toto album o něco výjimečněji.

Téma emařů a sebevražd se popravdě kolem mě dost točilo, takže vím o co jde. Musím řici, že mě film dost příjemně překvapil a jeho sledování jsem si v celku užíval. Jediná dost slabá stránka filmu byla virtuální verze, která vypadala zbytečně, vyblitě a divně. Ale dokázalo to dávat potřebnou atmosféru. Celkově vzato měl film stinné a světlé stránky. Světlých avšak jednoznačně převládá.

Last Goodbye... vůbec nevím co k tomu říci. Jackson si dost vymazlil svou podobu Hobbita, která je zcela ujetá a ztřeštěná. Je to dobře? Ano i ne. Je to dobře, protože Hobbit má tím nové filmové kouzlo a vypouští nový pohled na celou tuto ex klasiku fantasy. Špatně to je, protože je to jako kdyby to jistým způsobem kopírovali kdysi vytvořený příběh, který se skoro celý překopal. Film Hobbit tak trochu spíše beru, že se Hobbitem inspiroval, než aby ho adaptoval. Což je jak už jsem řekl dobře a tak špatně. Ale... to nevadí. Je to něco usazené v mém srdci, i když to má pár odchylek. Poslední výlet do Středozemě.

,,Chápu." - ,,Strávil jsi někdy třicet let ve srubu?" - ,,Ne, myslím tím, že vím obrazně jak to myslíš." - ,,A strávil jsi někdy obrazně třicet let ve srubu?" - ,,Ehm... ne..." - ,,Tak mysli než otevřeš pusu!"