emma53

To se musí vidět, ale nevím, jestli to dnešní teenageři osloví. V každém případě by to měli vidět. Ano, takové to bylo a po zhlédnutí je mně strašlivě hořko a smutno. Už nikdy víc a souhlasím s gogo76, že by tohle téma stálo za to zvěčnit v nějakém větším měřítku na filmové plátno jako vzpomínku na dobu, kterou by už nikdo, kdo k tomu nějak přičichnul, nechtěl nikdy v životě vrátit. A je celkem jedno, jestli to Rudolf zahrál možná až příliš komisně. 563 jmen !

Tak tady už se začíná rýsovat Oriol Paulo jaký je a možná ještě bude jeho další thriller. Ostatně jako jiní režiséři a scénáristi, tak už budeme vědět, co nás asi bude čekat. Ano, jistá podobná kostra jako v Těle tady byla už patrná. Nechává nás v nejistotě až do úplného závěru a opravdu se vydováděl s různými variantami, ale mně to vůbec nevadilo, právě naopak. Byla jsem zvědavá na závěrečný verdikt až do poslední klapky. Škoda, že tady jsem poměrně brzy věděla jednu podstatnou věc, kterou sem pochopitelně nenapíšu. S obsazením Maria Casase jsem měla trochu problémy, ale asi to bylo účelem, nepropustnou masku jeho obličeje zahrál tudíž bezchybně. Jo, stálo to za to. Španěláci také umí a pokaždé se těším na každou novou filmovou lahůdku včetně téhle.

To bylo tak krásně přirozený a já dospělá ženská jsem ke konci zatlačovala slzy nazpátek, protože přece mám rozum a vím jasně jak to skončí ! Tady jsem ho asi ztratila a do Alexandra jsem se také beznadějně zamilovala. Originální, úsměvné a Francie u mě opět zabodovala. Skvělý relax, ale pro cíti jako jsem já i trochu malého smutku na duši. Doufám, že já nejsem nacista jak Dianě říká kolegyně z práce. Některé situace byly opravdu super, kdy jsem se smála nahlas a to je známka toho, že to stojí za mrknutí.

Ach ta lidská netolerance, směšné předsudky, zadupávání do země toho nejkrásnějšího na světě, čemu se říká láska. A že tam byl věkový rozdíl? Vždyť to nebyl už desetiletý kluk a přesně věděl, co dělá, proč miluje Daniele a ta buzerace ze všech stran, včetně psychiatrie a vězení, to bylo i na mě moc. O právním systému ve Francii se píše možná kladně v novinách, ale nenechte se mýlit, je to tam stejné i dnes, jen možná v jiných případech, kde jsou pošlapávána lidská práva. Vím o tom své. Bylo vidět jak nesnesitelné to bylo pro oba, ty úprky, pryč od lidí, aby mohli být alespoň chviličku spolu a mohli se obejmout, políbit, říkat si něžná slůvka............. Ale láska je nejen krásná, ale mnohdy bolí do morku kostí a to byl tenhle případ. Neudržitelně dlouho nešlo držet se okraje hluboké propasti a tak to Daniele vyřešila pro ni v tu danou chvíli jediným možným východiskem. Perlu francouzské kinematografie s kouzelnou Annie a mně neznámého Bruna určitě doporučuji zhlédnout.

K tomu nemohu napsat nic jiného než, že jsem ráda, že jsem to přežila. Nuda to rozhodně není, atmosféra na krájení sekerkou, ale znova bych do toho nešla. Jsem zvyklá z válečných filmů na masakrální scény, ale tohle bylo o něčem jiném a na mě přece jen silné kafčo. Nicméně to ohodnotím směrem nahoru a prosím příště trochu mírnější drogovou jízdu nebo bude sekec.

Takovým filmům vzdávám hold, neskutečné dialogy s nezapomenutelnými legendami filmového plátna. Dokonalost a tomu podobně jak píše Flanker.27. Doporučuji !

Já mám u sci fi problém, jestli mám sledovat dějovou linku a nebo kvantum filmových triků, protože v některých případech to prostě nejde skloubit. Tak jsem se jen tetelila z přítomnosti Béni, Tildy, kterou jsem pomalu ani nepoznala, z Madse, který má poslední dobou spíš záporácké role (tedy až na Sherlocka +- ještě něco) a pochopitelně z hezoučké Rachel, ale to měli spíš uživatelé mužského rodu. Škoda, moc prostoru tam neměla. Pro mě to bylo spíš vizuální pošušňání a s dějem jsem si tedy moc hlavu nelámala. U takových filmů to snad ani nelze. Já jsem spíš na sci fi, které mě nějak osloví, jako je Moon nebo Her, ale Doctor Strange jako oddechoka, proč ne?

Po dlouhé době jsem vplula do českých vod a do tématu o kterém se hodně psalo, píše a bude psát a dokonce i hrát. Cítila jsem se docela zvláštně, když jsem si uvědomila, že to byl poslední film Rudolfa Hrušínského, který brzy nato zemřel. Možná tenhle nemilý fakt byl o to víc autentičtější, vzhledem k roli prezidenta Háchy, který byl také velmi nemocný. Musela to být hnusná doba a rozhodnout se v tak vážné situaci nepodepsat, by stejně neměl žádný úspěch. Ocenila jsem i dobové filmové záběry, které jsou sice téměř notoricky známé, ale já jsem pokaždé fascinovaná tím člověkem, který dokázal neuvěřitelně zmanipulovat takovou masu lidí. A ano, byli jsme v kleštích z kterých nebylo úniku a já bych nechtěla být v pozici Emila Háchy, který věděl, snažil se do poslední chvíle nepodepsat.........zkrátka dějiny se už nezmění. A jak tady píše Enšpígl, tak co bychom na jeho místě udělali my?

Můj syn pracoval brigádně v mekáči, aby si přivydělal na studia a byl šokovaný jejich systémem a dodržováním kvality. Protože vyhazovat do odpadu 20 minut neprodané hambáče je pro nás Čechy na mašli. Pokaždé, když jede k nám domů, nevynechá jeden mekáč po cestě. Už to má jako tradici a jistotu, že to není den staré jídlo. Možná to tak není všude, ale o tom tenhle film nebyl. Byl o tom jak dva muži dostali bezva nápad a Kroc z toho udělal monstrum po celém světě. Ale asi na to chce mít tu správnou náturu. Mně bylo ale těch dvou bráchů docela líto. A Michael hrál Kroce bravurně, to se musí nechat.

Francie u mě snad poprvé tímto počinem v seriálech boduje po všech stránkách. Jsem zatím na osmičce 1.série a vypadá to na jasnou i tu hodnotící hvězdičkovou pětku. Precizní, dokonalé, zkrátka samé superlativy a to jsem špionážní antitalent. Na konci to bude vypadat asi tak, že budu moct nastoupit do jakékoliv pozice v tajných službách. Včera jsem se s celou partou rozloučila a mohu se už jen opakovat. Od Francie sem zavanul konečně seriál, který není nabouchaný přestřelkami, mrtvolami a přesto je to napínavé do poslední minuty. Je to hodně zaměřené na postavy, které pracují v tajných službách, na to jak už pomalu neví kdo je kdo (různá krytí) a přesto to musí šlapat jak hodinky. Vsuvky s jejich skutečným já byly přesně tak akorát. Grobián zahraný Matheiusem válel naprosto bravurně. Jeho stabilně neproniknutelná tvář mi dlouho utkví v paměti a rozhodně s ním chci vidět ještě nějaký jiný film. Pak kravaťák, pro mě rozporuplná osobnost nebo ta hubeňoučká myška s jemným hláskem a další postavy hrály natolik přesvědčivě, že takhle nějak si to skutečně představuji i v reálu. Díky moc naše titulkářko datličko, věděla jsem, že nezklameš jako ostatně pokaždé ! A do mé topky bude určitě nějakou dobu patřit, zaslouží si stoprocentně větší pozornost diváků.......Závěr třetí série byl dokonalý ve dvou směrech. Jeden jako takový a druhý přímo zvoucí na další sérii, které bych se pochopitelně vůbec nebránila. Dlouho mě žádný seriál tak nezaujal jako Le Bureau des Légendes ! Těžko se vyjádřit ke čtvrté a páté sérii, aniž bych nespoilerovala, ale opět jsem měla noční směnu a jela jsem skoro na jeden zátah. Grobián si získal moje srdce. Rozhodně doporučuji.