Recenze (438)
Indiana Jones a Poslední křížová výprava (1989)
Paradoxně mi sled nelogických-nepravděpodobných-nemožných kokotin nevadil ani zpola tak jak zapojení třetí říše do děje. Bohužel, některé věci mi nepřijdou vtipné nikdy. Úplně mě to otrávilo.
Hrátky s čertem (1956)
A já bych se ti nelíbil, žežuličko? - Kušuj čerte plesnivá :) Právníkům jde vždycky víc vo peníze, než vo hru. Ženská je nástroj ďábla.
Ken Park (2002)
Je to už dávno, co jsem to viděl. Ale vystřelenej mozek si pamatuju jako bych to viděl včera. Řekl bych, že je to takový syrový, dost přehnaný v koncentraci pak, ale porno? Spíš to připomíná zprávy na nově.
Pán prstenů: Dvě věže (2002)
Rozhodně nejlepší třetina. Jakkoli jsem byl po kině zklamán srovnáním s prvním dílem, který jsem během roku viděl desetkrát, jak čas plynul, karta se obrátila. Dvě věže jsou pro mě jádrem pána prstenů, lidským jádrem, donekonečna koukatelným.
300: Bitva u Thermopyl (2006)
Všechno už bylo řečeno, kromě jediného: Jaktože chlapík, co mu useknou hlavu, zůstane stát ještě dvacet vteřin, než zalehne? To je záhada...
Nedotknutelní (2011)
Jo to je tak, když se vnese trocha života do toho umírání. Jeden skoroztroskotanec, co život nevzdal a svým charismatem rozbil ledy v okolí chromého buržousta. Víš, kde vždycky najdeš kvadruplegika?... Tam kde ho necháš. Krásná hudba. Velmi hřejivý snímek.
Indiana Jones a Chrám zkázy (1984)
Mnohem lepší než první film, vlastně docela zábava. Aspoň to mělo srdce.
Král sokolů (2000)
Tyhle koprodukční pohádky se šíleným dabingem a kvalitním výběrem nejnepravděpodobnějších hlasů k jednotlivým dabovaným postavám bývají už díky tomuhle faktoru zpravidla zavrženíhodné. Upoutal mě ale příběh a proplétání dějových linek, pro pohádku nezvyklé. I přes slabý konec nechám forkrojc.
2001: Vesmírná odysea (1968)
Osobně se mi příčí dějové poskoky, kdy člověk dlouho čeká, než se dvě naprosto odlišné sekvence spojí a film jakoby třikrát startuje od nuly. Odpor ve mně vyvolává předfinální průlet autistickou myslí se schizofrenní hudbou. Tahle epizodka, která je příjemná jak ježek v zadku a druhý v mozku, pro mě film ničí. Celý můj člověk se proti takovému hnusu bouří a asi puknu zevnitř. Vážná hudba v tomhle minimalistickém majstrštyku parádně sedne a ve chvíli zaznění prvních tónů Straussova valčíku jsem v extázi... která pomine. AC Clarke-FC Stenly Rubik 3-1
Z deníku žáka III. B aneb Edudant a Francimor (1993) (seriál)
Neuvěřitelný vypravěč Milan Šteindler dělá z tohohle večerníčku hvězdu. Člověk hltá každé slovo a odchází vždy velmi příjemně naladěn.