Recenze (438)
Vtip za stovku! (2012) (pořad)
Nabízí se ocenit Vašíka hvězdou, jak mimoděk vybafne z voleje sem tam pěknej frk. Například znáte ten, jak přijde kostlivec do baru a říká: "Dejte mi pivo a hadr." Ale Novotný, eh... proklaté jméno. Game over!
Von Ryanův Expres (1965)
Jeden z mála nezapomenutelných a nezaměnitelných strhujících (pseudo)válečných filmů. Válka je jen cítit a nikoli vidět, a to je dobře, protože, co se smrtí a válkou a beznadějí. Naděje a život vpřed.
Warrior (2011)
Velmi působivé a hodně hodně dobře uděláné a parádně zahrané. Bohužel na motivy stokrát viděných Rockyho a Van Dammeových ultimátum "vyvražďovaček" s velmi malým přesahem jinam, ale zase se strašně sexy Morrison-Cameronovou. Závěrečný turnaj není finale grandioso alébrž hlavokrouciale očivsloupózo pathetico maximo. Nad tři nemůžu, nechci ani nejdu.
Lovci hlav (2011)
Co říct k filmu, kde mi od začátku lez na nervy jak hlavní hrdina, tak rychlonorština. Studené egotéma mě minulo úplně. Můžu říct jedině Ne!
Trumfy Miroslava Donutila (2011) (pořad)
Míra nám začíná trochu Novotnatět, jak na těle tak i na duchu, ale dá se to bez problému konzumovat. ca 50%
Obchodník se smrtí (2005)
První půlhodina příšerná, pak to chytne slušný vlákno a odsépá to. Poslední půlhodinu si nechávám ujít, protože to spěje k libovolnému špatnému konci. The man who cross the line... Ještě jedna technická, Cage s trojitou bradou už nepůsobí tak drsně :)
Slídil (2007)
Tenhle snímek mi vyrazil dech. Barevné ladění a komorní až divadelní prostředí mě úplně vtáhlo a celou hru jsem shlédl na jeden nádech. Ač budu asi jediný, komu se remake líbí více než skorooscarový originál, nemůžu si pomoct, je to tak. Judea Lawa mám spojeného právě s tímhle filmem. Vrytého do paměti jako Milo Tindla. Je to takový minimalističtější remake, tolik se nekřepčí, prostředí moderního sídla mě vtáhlo silněji než starožitné hračkářství v sídle anglické šlechty. Sedí mi celkově více a proto uděluji oproti 35 let staršímu dědovi extra-star.
Slídil (1972)
Chápu všechny, kteří odsuzují remake Kennetha Brannagha opět s Michaelem Cainem v protikladné roli. Opakovaný vtip prostě není vtipem, záleží na tom, co spatříte první. Poněvadž když znáte zápletku, nelze si druhé podání natolik užít, zejména, když se vám pod kůži vpije už to první. Ačkoli je vlastně druhé. Přesto výborné.
Kmen Andromeda (1971)
O mnoho tísnivější než kniha M. Crichtona, přesto velmi zdařilá, nezmutovaná, nedementní až neamerická replika mé oblíbené sci-fi.
Vycházející slunce (1993)
Řekl bych, že kniha byla dokonce o dvě hvězdičky lepší. V podstatě dvakrát tolik. Michael Crichton má strhující styl vyprávění, který člověk ve filmu marně hledá. Ani ne propadák, Zatím nikdo pořádně nezachytil Crichtonova ducha na plátno, nejblíž byli tvůrci Andromedy. Vycházející slunce = Slabší béčko.