Lula.cz

To byla teda spoušť! Bohužel hrozně nevyvážený děj, kdy chvílemi by hodnocení bylo na krásné tři hvězdy a pak zas na odpad. Nakonec nemohu jinak, než takto nízké hodnocení. Dost dlouho jsem nevěděla, jestli mám čekat duchařinu nebo ne, ale ve výsledku to bylo stejně jedno. Celkově na mě film působil jako pokus o studentský projekt, kde nejsou finance, čemuž odpovídají herecké výkony, střih i hudba.

Budu za barbara, ale Kmotr II si u mě vysloužil fakt jen tři hvězdy. Jednička byla famózní, ale tady se to prostě vleklo. Linka s Michaelem mě příliš nebavila, což byl docela průser při délce filmu 202 minut. Naštěstí to ale vyvažovala linka s Vitem, která byla daleko zajímavější a které mohlo být věnováno možná více času. V rámci mojí snahy shlédnout 100 zde nejlépe hodnocených filmů jsem měla pokračování Kmotra trošku jako "must see" záležitost. Už předem jsem z nějakého blíže nespecifikovaného důvodu tušila, že na první díl mít zdaleka nebude, dlouho jsem jej odkládala a tuším, že teď budu pro změnu odkládat poslední díl.

Španělskou tvorbu začínám mít čím dál tím raději. V komentářích zde se objevuje připodobnění ke Kostce, kterou jsem neviděla a nemohu soudit. Pozor možný spoiler! Každopádně v tomhle vězení bych se ocitnout nechtěla. A už vůbec ne dobrovolně, jak tomu bylo v některých případech v Díře. Samotný koncept Díry byl řekněme velice neobvyklý. Na každém patře pouze dva vězni, každý mohl mít jednu svou osobní věc při sobě, což pro někoho byla knížka, pro dalšího nůž nebo dokonce pes. Nejspecifičtějším znakem Díry však byl způsob stravování. 1. patro dostalo vybraná jídla všech druhů perfektně naservírovaná na stole, který projížděl středem Díry a jak klesal patry, klesal i výběr potravy, až na stole nezbyla ani ohlodaná kost. A tak se to opakovalo každý den a to pouze jedenkrát. Jako bonus nebylo dovoleno si ponechat něco ze stolu k jídlu na později. Pokud to někdo zkusil, zvýšila se teplota na patře výrazně nahoru nebo dolů, dokud se vězni jídla nezbavili. Což mě přivádí k pár detailům, které mi nesedí. Jak se mohla teplota měnit tak moc, když byly patra prakticky napojená na sebe a středem by teplo/zima unikaly do dalších pater....Stejně tak mi chybělo alespoň vysvětlení, jak byli vězni přemisťováni do jiných pater, nebo pohled "vedení" na celou Díru.

Kdyby tvůrci začali tam, kde Vlak do Pusanu končí, mělo by to daleko větší naději na úspěch. Místo toho se ale posuneme o čtyři roky dál. Do světa, kde přeživší bojují proti sobě, místo, aby se snažili město vyčistit od zombíků a vrátit se tak k normálnímu životu. Nedokázala jsem pochopit, proč scény v autech byly zrychlené a nadměrně viditelně digitální. Celou dobu jsem si říkala, že se Peninsula drží horšího průměru. Svým vleklým koncem, kdy se chtěla obětovat jedna postava pro druhou a naopak, ale všechno zazdili a definitivně si tak vysloužily dvě hvězdy. Přitom jsou zombie tak vděčné téma a dalo by se toho využít mnohem lépe. Tak někdy jindy u jiného filmu.

Sněžný kluk mi totálně unikl. Nepamatuju si, že bych někde vůbec narazila na trailer nebo že by se o tomhle animáku víc mluvilo. A to je obrovská škoda, protože je to naprosto skvělej počin. Pro mě neokoukaný motiv s krásně barevným vizuálem, což na mě vždycky udělá dojem. Navíc i menší postavy jsou prostě roztomilé - v tomto případě především zvířátka (hadi, hlodavec apod). K tomu nechybí hezký hudební doprovod včetně skladby od Coldpay nebo kouzelné pobrukování Everesta.

Když vyšel trailer ke Králíčkovi, nechápala jsem o čem to má být (krom toho, že bylo evidentní do jaké doby bude film zasazen). Plynul čas, nastala doba koronavirová a na řadu přišel Králíček Jojo. Obdivuju hlavního dětského herce, protože muselo být náročné pochopit válečné období a nacismus a zhostit se své role takhle dobře. I když Jojo bral zprvu Hitlera jako svůj idol, časem zjišťuje, že všechno není tak přímočaré, jak se mohlo zdát a že ne všichni Židé jsou "monstra", co dokáží číst lidem myšlenky a další hovadiny, kterým nejen děti dokázaly uvěřit. Samozřejmě je mi sympatické, že se natáčelo v Čechách (což je tak moc vidět, že je až škoda, že valná většina zahraničních diváků to nepostřehne). Jako třešničku na dortu považuji ztvárnění Hitlera tak přiblblým způsobem, že byl vážně k smíchu a je fajn, že si to někdo dovolil z něj udělat takovou figurku.

Už kvůli atmosféře si Tvář vody zaslouží vyšší hodnocení. Celkově se mi ta stylizace jak dobově, tak zeleným "filtrem" líbila. Vážně je to taková pohádka pro zralejší publikum o vzplanutí lásky mezi ženou a "netvorem". Kvůli místním komentářům jsem čekala jedno velký špatný, ale opak se stal pravdou. Navíc mi bylo sympatické, že hlavní ženská postava je neokoukaná.

Nečíst knižní předlohu, dám určitě víc hvězd. Zdejší hodnocení mě nalákalo ke shlédnutí prakticky ihned po dočtení knížky a to byla chyba. Měla jsem až moc v živé paměti, jak skvělá kniha byla a to samé jsem očekávala i od téhle minisérie. Nechápu, proč se tvůrci nedrželi co nejvíc předlohy, vždyť na ní nebylo co zlepšovat. Pozor SPOILER: například proč museli natočit milostné scény, které v knize vůbec nebyly? S Hugem jsem to v rámci vysvětlení dalšího jednání Very pochopila, ale scéna s Lombardem? Přišlo mi to až nelogické...užívat si intimní chvilky, zatímco už je několik lidí záhadně po smrti a další jsou zcela jistě na řadě. A takových wtf momentů tam pro mě bylo víc. A to, že je kniha z roku 1939 dokazuje, jak nadčasově Agatha Christie dokázala psát. Protože co si budem....třeba Saw a mnoho dalších si vzalo inspiraci právě odtud.

Do tohohle snímku se mi z počátku vlastně moc nechtělo. A byla škoda ho pořád odkládat. Dvojitá agentka, tvářící se jako lesbická modelka, která si to ale klidně rozdá s agentem ze CIA a stejně tak s kolegou z KGB, je zajímavou a nevyzpytatelnou postavou. Jediné, co mi výrazněji vadilo byl častý časový posun v dějové lince. Tu pět let zpět, tu tři roky dopředu....Pokud se ale od toho odprostíme, stejně tak jako od toho, že Anna se svou tělesnou schránkou by asi těžko zdolala x bodyguardů a agentů, tak je celý snímek rozhodně slušný nadprůměr.

Velice originální příběh, který asi osloví spíše starší publikum, než úplně malé děti (ale to je jen můj skromný odhad). Co na animácích obecně žeru je jejich barevnost. A tady je barevno fakt hodně. Líbí se mi zdejší fantasy svět, kde kouzelné postavy zapomínají na své původní dovednosti a jdou "s dobou" se všemi dopady, aby si nakonec uvědomily, že návrat ke kořenům je důležitější. A český dabing na kráse Frčíme ani trošku neubral.