kulyk

Dokumentu lze sice vytknout zjednodušování, nutné kvůli délce, ale rozhodně ne to, že nemá dostatečný dopad, že neumí dopomoci divákovi pochopit, co se to vlastně v Kambodži dělo, a částečně stále ještě děje. Protože to je nepochopitelné. Neuchopitelné. Nepředstavitelné. Jak pobrat dění v zemi, kde bývalý král byl po jistou dobu i premiérem či prezidentem. A komunistickým monarchou. Kde se z nepřátel stávali během vteřin přátelé a naopak. Kde pojem ,,čistka" dostal rozměr, o jakém ani Vissarionovič nesnil, a nelidskost ve vraždění dětí, včetně kojenců, překonala nacistické praktiky. Jak pochopit systém, ve kterém donedávna vládli dva znepřátelení ministerští předsedové současně. A kde zdechla na úbytě představa o budhismu jako mírumilovném náboženství. Kde individualismus byl největší hřích - a kde dodnes nebyl nikdo za zmasakrování čtvrtiny populace odsouzen. A - pozor, vina bílého muže - kde byli absurdním americkým bombardováním civilních cílů v nevyhlášené válce stvořeni Rudí Khmérové. Které musel zastavit v roli humanisty Vietnam.... aby následně ty samé Khméry živila společná americko - čínská ruka v jejich odboji proti čemukoliv ,,normálnímu". Peklo má jméno Kambodža.

Zápory - doteď netuším, o co tomu Jakolvovy Kalmykovi šlo. Přinejmenším na začátku. Neboť to za pomstou vzal přes hodně švihlou odbočku. Též by mi zajímalo, proč se pořád objevuje v našrot stavu chrápající na pramici uprostřed pitěrského kanálu. Jestli jako vzpomíná na veselé topení u Eskymošů, nebo do nich furt padá cestou z hospody.... Klady - výprava jak z Godunova, na ruské poměry snesitelné množství proslovů i patetického čurákování, milce Nastěnek potěší Chlyniiny dvojky. Ok, dvou a půlky. Ale vrchol kinematografie bych z toho tedy nedělal.

Atmosférické, akční scény přepáleny do až artistických výstupů, děj není tak nablblý, jak by jeden očekával. Vynikající fíling vymrzlého dederáckého Berlína. A nyní to podstatné - Čárlinka dělá vše pro to, abych pozapomněl na její Zrůdu, odhodil zábrany a vrátil ji zpět do svých upatlaných fantazií. V čemž jí pomáhá celá maskérská sekce, lichotivý kameraman, geniální osvětlovač a banda kouzelníků u fotošopu. Cením si jejich snahy a výzvu zvážím!

Já to stáhl jako ,,Alibi na míru", kurva drát! Celý komentář jsem hodlal vystavět coby opulentní změť zbytečných slov okolo slovní hříčky ,,alibi na díru". Jaký prasopes to přejmenoval? ,,Alibi na klíč"? To je kouzlo pryč! ,,Alibi na píč".... no není to ono, není to nič. Samotný kýč je film. Nebo obráceně, to je buřtíček. Ale kýč vcelku bagetiérsky odlehčený, nárazově i vtipný, s dvojčetem vrchního przniče ryb Kuby Wágnera v hlavní roli přeslušnělého podvodníka, kterou si Lašé napsal, zrežíroval a zjevně i užil.

Co tu všichni mlčíte? Čtyři roky starý počin, hodnocení přes třicet a komentů nula. Asi máte ublemcané prsty od těch jeho masíček, co? Nechcete si zamastit klávesnici, co? Co? Lenochodi. Vyžraný. Tlustý. Buržojistický. A starý dobrý stachanovec kulyk aby to zase oddřel. Fiflavý držtičkin se tentokrát pustil do ,,levného vaření", při kterém se však nemusí slevit z kulinářských zásad či chuťově-kalorických požadavků. Pravda, málem se diskvalifikoval již ve druhém díle, kde flákl na pekáč kilo a půl těžký filet z lososa, ale prý to bylo v akci asi jen za sedm set, takže dobrý, lidovky Ládi Hrušky v ohrožení. Faktem je, že řada tipů se (po mírných úpravách) dá přenést do české kuchyně docela dobře. A, ač je to k nevíře, radost toho kuchtíka z vaření je i po letech veřejné exhibice stále zjevná, ať už Oliver smáčí špek a nebo hňahňá pyré. Je to trapné, ale přiznám se - inspiruje mě. Ovšem nikdo neroste až do nebe, že. Jako britská sereblita číslo jedna se zajisté již brzy dočká nějakého toho mýtů momentu od libovolné pomocné kuchařky, které tak před patnácti lety naplácal krocana, promastil pekáč či (má-li Spejsyho sklony) vyšlehal vajcata.

Souhlasím se slovenským písmákem, žiarnadhronským Sapkowskim, Jurajem Červenákem TMldP (to mu ale lezu do prdele). Nejlepší věc, která kdy z márvela pošla. K maximu chybí, aby se to zbytečně nenatahovalo, tvůrčí tým nezlenivěl natolik, že ku konci již Bernthalovi ve špitlu ani nefačují probodnutou ruku nebo na podesáté prostřelený ramenní kloub, jelikož a protože - proč vlastně, vždyť ten týpek měl předevčírem pneumotorax a kuchnutou ledvinu, kravinkami se nenecháme brzdit... a pak ještě osobní problém. Ten spočívá ve skutečnosti, že ať již řezník dělá cokoliv, stále podvědomě vnímám svět, ve kterém se děj má odehrávat. Takže se děsím, že náhle a bez varování z poza rohu vyleze slepec v neoprenu, máchající nunčaky, co sice doma vráží do skříní, ale jinak pořeší i výkvět SAS, epidemii AIDS či LIVINGHNĚDa. Případně do kamery naprcá své vlákna Pinděrman, rozrajcovaný Homoklikou a jejím kapitánem, Thor nabuší Hulkovi otvor kladivem, kterýž mu to vrátí Fistováním Ironem, Mravenčí mužik provede lábuž Černé vdově interním poskakováním po jejím neplodném Deadpoolu - a v pozadí (všech) nadšeně tleská tlupa dalších zmutovaných kriplmenů. Jako neděje se, zaplať strejček, ale to riziko, to riziko tam prostě je.

Myšlenka dobrá. Provedení nebylo tak dobré. A Vocn je prostě nesledovatelné strašítko. K fízlování a ztrátě svobod viz verbal. Více bych ze sebe do komentáře neinvestoval, protože jsem přežraný a udělám si spink. Pardon.

Jak tak koukám pod sebe na rozrušující se kolegáčky, zásadním nedorozuměním je, že se film prezentuje coby akční komedie. Ve skutečnosti se jedná o parodii, což, nevím proč, tvůrčí tým nepřiznal. A jako parodie to má své lepší momenty, že. A také horší. Ve druhé půli spíše ty horší. Pokud však divák k látce přistupuje s vědomím, že není, a to ani zdaleka, sesmatlána na vážno, může v klidu přežvykovat a nemá důvodů k hysterii.

Che che. Pokud si makaróni, medelínští kartelióni nebo yakuzapikačujóni namlouvají, že mají patent na krutost či neotřelý převoz fetu od výrobce ku spotřebiteli, vikingští nováčci je vyvádějí z omylu. Ale pochopme to - co jako na Islandu dělat? Čutat v tělocvičně do meruny, čumět ven do tmy, čumět ven do sněžné bílé tmy, čumět doma na bednu, nebo sáňkovat v sopečném popelu. Občas se vylejt jako ve Vallhalle a s nějakou podobně depresivní polovičkou prubovat, zda rampouch může roztát v ledové jeskyňce. No nešňupli by jste si tam radši taky? Z pupíku Maríi Birty? Co? No.

Díky za doporučení. Nyní tedy jezdila i s jeho přibližovadlem přeposílám dále - dejte si to, zjistíte, že ta tlama nad volantem zahraje více, než celé pluky komparsu a triliády digitriků.