Fridecka

Fridecka

Česko
Věčně snící filmy milující atletka

9 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 5 6 8
    • 26.11.2013  00:18

    Příběh zpočátku vypadající jako komedie o potrhlé rodině se během několika minut změní v hořké psychodrama s prvky humoru. Snad každá rodina má nějakého kostlivce ve skříni, ale zde zde je jich až příliš. Filmem se prolíná téma neporozumění napříč generacemi. Středem většiny osudů a utrpení je žena ve zralém věku, Lynn, rozvedená matka čtyř dětí, z nichž každé je nějakým způsobem poznamenané životem nefungující rodiny. Lynn si klade otázku, zda je společným jmenovatelem a viníkem ona sama či něco jiného, někdo jiný. Velkým oživením je postava Elliota, který svým "darem" co na srdci , to na jazyku, ostrým vhledem do situací spojenou s nezralostí a cynismem dospívajícího kluka, má schopnost vtipně, někdy spíš hořce glosovat každodenní situace. Elliota ztvárnil Ezra Miller, více známý z filmu Musíme si promluvit o Kevinovi, zde však v mnohem nejednoznačnější roli a rozhodně více umožňující předvést jeho herecký talent. Elliot má ve filmu trpět Tourettovým syndromem, ale spíše působí dojmem dnes dobře známé ADHD. Snímek je pro mě obrovským a příjemným překvapením. Za nenápadným hořko-sladkým humorem s prvky sarkasmu se skrývá dramatický skvost, příliš komplikovaný na to, aby oslovil většinové publikum. Forma je možná trochu překombinovaná a přehnaná, ale na mě to fungovalo dokonale. Jedná se o dokonalé zobrazení skrytého každodenního pekla, které se odehrává v možná v dnešní době už průměrné rodině a v myslích jejích členů. A jak z toho ven či jak se z toho nezbláznit? Odpověď se možná skrývá v tomto filmu.

    • 6.11.2013  19:43

    Ve zkratce úsměvný pohled na psychoanalýzu v romantickém příběhu. Laskavý příběh plný humoru o výměně bytů, lásce, originální, plný romantiky. Ve zkratce odpočinkový a pozitivně laděný film, kde září rozpustilá a přímočará Julliette Binoche.

    • 6.11.2013  19:32
    Gravitace (2013)
    *****

    Film s tím nejlepším výhledem na naši krásnou planetu avšak s rizikem zasažení kusem ruské vesmírné stanice. To snad jediné mi přišlo jako americké klišé, kdy se "samozřejmě" vybuchla ruská stanice. Přesně takové sci-fi snímky mám ráda. Takové, kdy se sci- fi fikce prolíná s psychologickým problémem a stavem člověka, který právě v prostředí fiktivní a možná vzdálené reality zažívá a nazírá své prožitky a myšlenky ve zcela jiném kontextu. Zde jde to až meditační stav, kdy je člověk relativně blízko Zemi, lidem, přesto sám ve Vesmíru a nazírá takto z výšky na své pozemské problémy, minulost, má možnost přemýšlet o čem je život a proč stojí ho žít právě na tamhleté modré planetě.

    • 6.11.2013  19:15

    Vizuálně až "obsedantně" dokonalé dílo. Geoffrey Rush je nepřekonatelný a okouzlující v roli, ve které se z chladného muže posedlého hromaděním umění, jež je jeho jedinou opravdovou radostí v životě, změní v zaslepeného milence. Začátek je velmi napínavý a opravdu stylem lahodí oku a dále se již rozvíjí příběh, pravá love story s humorným, ke konci až možná příliš hořkým podtextem. Ale celkový dojem se dá shrnout do slova nádhera. A pět hvězdiček bych tentokrát dala i za několik málo z mého pohledu strhujících scén, na které nezapomenu.

    • 18.10.2013  22:13
    The Words (2012)
    *****

    Musím říct, že představitel onoho literárního lva mi byl nesympatický a zpočátku mě trochu otrávil. Ale jakmile se objevil Bradley Cooper, tak to šlo vydržet. A kdo byl vlastně hlavní hrdina,že ? Rafinovaně zobrazený příběh v příběhu zrcadlící se v realitě současnosti. Nej nej a nejpřesvědčivější ze všech byl Jeremy Irons, který dal hloubku své postavě nešťastného,ale s životem smířeného spisovatele a kterému věk rozhodně neubral na charismatu. Líbí se mi jak příběh v příběhu je zajímavější nežli obyčejná současná realita. Příběh o tom co dokáže příležitost, o morálce, svědomí a o tom čí jsou slova, co jsou naše vlastní slova, co slova jiných lidí a o jejich moci a ještě více. Možná by bylo ještě působivější, kdyby podobenství zůstalo podobenstvím a bylo více mlhavé pojetí toho co je realita a co fikce.

    • 18.10.2013  21:46
    Stud (2011)
    *****

    Nadprůměrné a velice tíživé drama, kde opět září výtečný herecký projev Michaela Fassbendera. Snímek plný sexu bez lásky hovoří o hledání lásky až v extrémní podobě, kdy to vypadá, že už člověk lásku nehledá a nevěří v ní. Zároveň promlouvá o nevíře v lásku a odevzdání. Vypovídá o slepotě, kdy láska může být zatraceně blízko, můžeme ji mít takzvaně přímo před nosem, ale nejsme schopni ji vidět. Co je Shame? Hanba ? A co je hanba a za co má být lidem hanba? Snad za okrajovou a extrémní sexualitu? Hanba za to, že nás nikdo nemiluje a my nemáme koho milovat? Že nám chybí láska? Spojení krásné hudby a tíživého pocitu osamění v moři lidí uprostřed New York City, to je pro mne tento film. Láska, která se nabízí, láska sourozenecká má problémy s existencí, snad pro dřívější absenci lásky rodičovské. Nakonec Shame vnímám právě a jen jako film o absenci a hledání lásky. A středem všeho je naprosto jedinečný Michaelův výkon, který vnímám jako jeho doposud nejlepší z jeho dosavadních filmů.

    • 14.10.2013  19:06
    Fish Tank (2009)
    *****

    Nevšední příběh dívky - teenagerky pocházející z komunity s nízkým socioekonomickým statutem. Dospívající dívka se svým způsobem svému okolí vymyká svým myšlením, ne už tak chováním. Ukázkově je zde patrná souvislost jejího projevu navenek a dětskými zkušenostmi. Je to příběh o tom, že člověk někdy jen obtížně překračuje svůj vlastní stín, stíny minulosti, rodiny a dětství a pak se chová jak se chová a život vypadá jak vypadá. 15-letá Mia hledá lásku / zřejmě od doby co se narodila/, spřízněné duše, přijetí, vše čeho se jí v dosavadním životě nedostávalo. Vychází z devastující duševní a emoční bídy původní rodiny a vydává se do dále devastující bídy okolního světa. V dívce je touha, energie, která ji žene neustále kupředu, pryč o stereotypů a konvencí. Není to však cílená touha se odlišovat, ale odlišnost podmínek, za jakých vyrůstala a její duše se přitom formovala způsobem jí jedinečným. Touha ji žene kupředu překročit ten stín vlastní i její minulosti. Zda se jí to podaří už není předmětem tohoto filmu. Ačkoliv mé hodnocení vyznívá možná velice pesimistciky, film nepostrádá hravost i naději, která i přes smutné téma či obsah ze snímku vyzařuje.

    • 6.10.2013  21:25

    Na začátku mě nesmírně upoutala Praha a současně odradil podivný bezemoční styl rozhovorů. Kvůli Praze a řadě českých herců a taky Madsovi jsem vydržela do konce a nelituji. Příběh plný odcizení, nedorozumění a nesouladu probíhá chladně, ale seversky zatraceně emočně vypjatě. Ze snímku je vyloženě cítit citový chlad a s tím související utrpení obou lidí ( a tento chlad nemá se severem nic společného). Praha v tomto filmu vypadá neuvěřitelně zastarale, jakoby se tam zastavil čas, což mi připadá vzhledem k roku natáčení přinejmenším podivné. Mads Mikkelsen opět exceluje a jen se tváří a hraje až běhá mráz po zádech. Celkový dojem mi zřejmě pokazil dabing, příště to bude chtít originál.

    • 6.10.2013  21:14
    Životopisy: Clive Owen (TV film) (2009)
    ***

    Velmi průměrný, strohý a nic neříkající dokument. Místy se opakují fráze jako kdyby snad divák trpěl poruchou paměti. Vše mi připadalo takové nehybné, samé fotografie, minimum rozhovorů. Clive je zde zobrazován jako naprosto dokonalá osobnost a díky snímku navíc odosobněná. Myslím, že by si Clive Owen zasloužil lepší dokument. Slabé tři ***.

    • 2.10.2013  22:14
    Moon (2009)
    *****

    Sci-fi snímek ani ne tak o Měsíci, vesmíru jako o lidských emocích, smyslu lidského života a lidské jedinečnosti a neopakovatelnosti. Evokuje řadu otázek a témat k přemýšlení, které nebudu jmenovat, abych nevyzradila obsah. Přesně takové sci-fi snímky mne oslovují. Ve středu dění vidím prostor k zamyšlení o tom jak funguje člověk v prostředí, kde není jako neopakovatelná a jedinečná entita, ale jako pouhý prostředek sloužící nějakému účelu, který je jednoduše nahraditelný, což odporuje samotné podstatě lidské existence a jádrovému přesvědčení člověka o sobě samém. Dále chválím slušný herecký výkon hlavního hrdiny a svižný rozhodně ne nudný děj i hudbu. Trochu vidím podobnost snímku se Ztracen ve vesmíru, ale tam to bylo více lyrické a neuchopitelné. Trochu mě pozlobil otevřený konec. A kde že byl ten Spacey?

    • 22.9.2013  12:43

    Velmi nenápadně se tvářící film se mi před očima proměnil ve vybroušený diamant. Snímek se mi jeví jako odlšiný od jiných snímků, kde hlavní roli hraje modrá krev a historické souvislosti. Důvodem je jednak nepřekonatelné pojetí a rukopis severské kinematografie a propracovaná psychologie mezilidských vztahů a hlavně magie fungující mezi ústřední dvojicí milenců. Mads Mikkelsen mě znovu přesvědčil o svých hereckých schopnostech a zejména uměním hrát, aniž by pronesl jediné slovo, tedy pohledy, gesty. Snímek poměrně věrně sděluje historická fakta a hlavně se soustředí na tíživé pocity milenecké dvojice, jejíž nově objevené štěstí v dosud neutěšeném životě netrvá příliš dlouho. Nejpůsobivější jsou realisticky vykreslené lidské slabosti a pohnutky, omezenost v kontrastu k nepatrnosti lidské existence, která zazáří až pod vlivem lásky, která nakonec ač sama zapomenuta v nánosech času, přináší na svět, potažmo státu dánskému, něco nového, převratného, čím se svět stane lepším. V paměti mi ze snímku utkví zejména nervydrásající scéna popravy a její okolnosti. Závěrem jen zbývá říci, že jde opravdu neobvyklý snímek ve své kategorii s nápadným emocionálním kontextem.

    • 1.8.2013  00:00
    K zázraku (2012)
    *****

    Po Stromu života pokročilá variace na téma vztahů - vztahů mezi mužem a ženou, mezi člověkem a Bohem. Není to příběh se začátkem a koncem. Proto asi mnoho diváků odradí. To the wonder je poezie plná pocitů a následně myšlenek. A to je asi to co mám na Malickových filmech ráda, pocity, hledání, přemýšlení. Zde se jedná o poezii o lásce mzii mužem a ženou, jak se láska vytrácí či odsouvá do pozadí. O tom jak moc potřebujeme záruky, abychom mohli milovat, o tom jak se bojíme propadnout a oddat lásce, jednomu člověku a raději odcházíme, bez špetky poznání, o čem láska je a může být. Nelze nevnímat pocity marnosti ze vztahu, z pocitu, že se láska ať už k muži, ženě či Bohu vytrácí nebo ji necháme sami umírat. Přesto však snímek nepůsobí pesimisticky, ale dle mého názoru, přináší jakési poselství, povzbuzení k zamyšlení. Nesoudí, nevysvětluje, jen zobrazuje, případně evokuje emoce a je na divákovi co dokáże z filmu přijmout. Zajímavé komentáře Aidan, Marek1991.

    • 31.7.2013  22:37

    Ian McKellen jak ho neznáme, ale o to působivější. Zpočátku snad pomalý rozjezd, později mne zcela uchvátil příběh stárnoucího homosexuálního muže, značně svérázného a inteligentního, který začíná "přicházet o rozum", přičemž se v jeho prožitcích směšuje realita současnosti s minulostí. Přítomnost Brendana Frasera se zdála být komická, ale nakonec i jeho na první pohled povrchní postava měla ve své roli hloubku. Ačkoliv jde o film s homosexuální tématikou, zaujme tím, že je převážně o lásce, o té, která není o pohlaví či sexuální orientaci. Stárnoucí muž si na sklonku života uvědomuje důležitost lásky ve svém životě, která se mu připomíná právě s hrozícím koncem. Připomene si možná bolestivé vzpomínky, uvědomí si jaký život žil a že měl lásku na dosah a přemítá, zda v životě miloval.

    • 30.7.2013  14:58

    Realita vztahu muže a ženy, syrová a bez romantického závoje. Všední příběh "všedního vztahu" ze současnosti. Emoce, emoce,emoce a převážně ty trýznivé. Co se stalo se vztahem, kam se poděla láska? Ty už mě nemiluješ? Ty už mi nerozumíš? Nerozumím ti, proč jsme spolu? Tak to je asi několik vět, které si během filmu můžeme položit a pokusit se zodpovědět. Líbí se mi prolínající se časové roviny, okamžiky štěstí střídají okamžiky zoufalství. Michelle Williams v dosud nejlepší roli, v jaké ji znám, od dob Dawsonova světa dospěla a je z ní skutečná paní herečka. Miluji tyto typy filmů, ačkoliv bolí, ale můžete na chvíli žít život postav, protože ty emoce dobře znáte a poznáte, najdete tam útržky či střepiny ze svých životů. Ale musím říct, že tento film je natolik emotivní a emoce natolik přesně zvládnuté, že film bolí jako život sám.

    • 14.5.2013  14:46

    Nádherný, velmi emotivní příběh s velmi smutným tématem. Dívka, ve své zemi utlačovaná, se dostane po dlouhé a náročné cestě na vrchol západní společnosti. Díky příznivému osudu, ale také díky své obrovské vnitřní síle. Liya Kebede je nádherná a hodně podobná skutečné Waris. Sama Waris Dirie, která si tento příběh na vlastní kůži prožila je také velmi krásná, skrze její zevnějšek zcela jasně vnímám její vnitřní krásu. Zpočátku velmi milý a úsměvný průběh, kdy se Waris potlouká po Londýně, se později promění v příběh o zbytečné krutosti a hlouposti a zaslepeností tradicemi, který má alespoň pro mne velkou vypovídající a informativní hodnotu.

    • 14.5.2013  14:33

    Tak z tohoto filmu jsem trochu zklamaná. Slušně vykreslený rasismus v americkém podání. Jeden by čekal, že když už se otevře tak závažné téma vztahu dvou lidí různého etnika a silného rasismem hořícího odporu okolí, tak půjde o něco , zač se vyplatí bojovat. Ale tento případ to rozhodně není. Režisér si vybral povrchní vztah, který " na zkoušku" téměř zničí rodinu. A v tomto okamžiku celé téma rasismu, mírně řečeno, zastiňuje téma nevěry. Na pozadí se ještě odehrávají osudy jiných lidí, vesměs přistěhovalců. Sledujeme život na ulici, feťáckou komunitu, uzavřené komunity přistěhovalců. Velmi příkladná je např. postava "závisláka ", kterého ztvárnil Samuel L. Jackson. Jako celek působí film hodně chladně a to hlavně zásluhou ústředního páru lidí, jež nepoutá nic jiného než sex. " Chtěl jsem vyzkoušet bílou holku..." myslím hovoří za vše. Možná bylo úmyslem ukázat, že právě sám ostrakizovaný černý muž sám o sobě může být větší rasista než agresivně a černobíle se tvářící okolí. Konec je úplně ujetý a musela jsem se smát, cože si to tvůrci filmu asi mysleli.

    • 13.5.2013  14:22
    Proti proudu (2009)
    ****

    Velmi zajímavý námět, zpočátku poměrně pomalý rozjezd s řadou hluchých míst. Vypráví příběh muže, který se pere se svým smutným osudem, ztrátou blízkých lidí, tím, že překoná řeku Hudson, což má být posledním bojem jeho života. Na své cestě má spolehlivé přátele, kteří mu nic nedarují ani ho neopustí. Nakonec i pro ně samotné je jeho plavba v něčem přínosná. Snahy o humorný akcent se u mě ve filmu minuly účinkem. Příběh plyne hodně po povrchu, ikdyž občas se zanoří i do hloubky. Hlavně se podařil závěr filmu, přesně zapadající do celkové atmosféry snímku. V hlavní roli rozhodně překvapí můj oblíbený Joseph Fiennes, který to hraní "má v očích". Celkově nenápadný film, od kterého jsem nic nečekala (snad jen sportovní zážitek - no, plavání tam bohužel moc nebylo), který mile překvapí a potěší. A když k tomu přidáte krásné scenérie Hudson River / vyjma průmyslových oblastí/, kterých mohlo být i více a emotivní hudbu, tak je to s přehledem na 4*. Navíc jsem se dozvěděla díky filmu o řece Hudson více zajímavých informací, hlavně o znečištění a ekologických souvislostech.

    • 10.5.2013  15:34

    Obdivuhodný herecký koncert Kate Winslet a Leonarda DiCapria, ze kterého mě celou dobu mrazilo v zádech, Pravděpodobně proto, že bizarní rozhovory a situace odráží až příliš přesvědčivě reálný život. Velká láska, velké sny a trosky. Do jaké míry máme svůj život ve svých rukou? Do jaké míry máme sílu sami bojovat, aby se život i láska neocitly v troskách, ke kterým někdy schází opravdu jen krůćek? Mendes Wheelerovy postavil do ostrého kontrastu proti jiným lidem a dvojicím v okolí, kteří své sny zakopali hluboko v sobě. " Vy jste přece Wheelerovi!" Konec filmu vás možná připraví o slova. V popředí zájmu je otázka velké odvahy, svobodné volby, silné touhy, vnitřní síly, touhy dostat se dál, za hranice našich snů a myslí, moci být na sebe pyšní, moci si říct, že náš život nebyl zbytečný a promarněný. Tak co je třeba? Kolik štěstí x kolik odvahy x kolik sobectví x kolik touhy, aby vznikla žádoucí směs tvořící smysluplný život? V sázce je mnoho, ne každý je schopen to ustát a už vůbec ne každý je schopen se dostat jen na práh takového stavu, boje.

    • 7.5.2013  20:23
    Nebeské dny (1978)
    ****

    Film plný širokých lánů obilného pole, tvrdé práce lidí pracujících na poli, vše tak zoufale skutečné. Ne tak už samotní lidé a jejich emoce. Naprosto neuvěřitelná kamera, která je patrná už ze zdejší fotogalerie. V tomto díle zřetelně poznávám Malickův rukopis - detailní záběry zvířat, přírody, scenérie naší planety. Lidé a jejich příběh se odehrává jen tak na pozadí překrásné krajiny. Mě osobně tam však ten příběh hodně chybí. Lidé jsou zde nedůležití, emočně daleko, nelze se "jich " dotknout". "Dotknout" se ale můžeme nádherné krajiny . To hlavní co mi z filmu zůstane v paměti jsou právě obilné lány a zvláštní krásné nebe. Souhlasím s uživatelem Aidan, nezbývá nám než žasnout.

    • 4.5.2013  22:37
    Mamut (2009)
    *****

    Krize hodnot a překvapivé propojení světů a kultur, nečekané následky, téma odcizení mezi partnery a nalézání pravých hodnot. Kdo se má lépe a kdo hůře? Všichni lidé na světě jsou stejní, prožívají totožná utrpení, mají podobné touhy a nejsou izolovaní. Život lidí z různých kultur na planetě se zdá být odlišný, ale naše životy jsou propojené, v přeneseně sova smyslu i fakticky, ať se nám to líbí či ne. Co je skutečná blízkost, láska a opravdové hodnoty? A co doopravdy nutně potřebujeme k životu? Minimalistický snímek, který hledá i nabízí odpovědi.

    • 4.5.2013  22:27

    "Na 300 miliónů mil daleko od domova a na miliardy mil od duše". Nebezpečné parkování by byl výstižnější titulek. Život ztroskotance, alkoholika, úspěšného v pracovní sféře, ale selhávájícího v dalších sférách života, který proplouvá životem jako bahnem. Je napínavé sledovat jeho život, jeho boj s alkoholem / často hodně vtipně zobrazený/ a jeho nesnadnou cestu k lásce. Zdá se, že až mnohem krutější setkání než setkání s alkoholem, ho dovede k hlubšímu poznávání a uvědomění si ceny života a lásky. Děj je hlavním hrdinou komentovaný s velkou příměsí sarkasmu a ironie, snahou o silácké postoje. Kazí to snad jen přílišné množství vulgarismů. Nenápadné, ale velmi zdařilé dílko a o bloudění životem a hledání světla v temnotě.

    • 3.5.2013  20:14
    Lůno (2010)
    *****

    K filmu mě přilákala hlavně Eva Green. V příběhu v blíže neurčeném čase se objevuje téma lidské jedinečnosti a neopakovatelnosti spolu s láskou, která v čase přetrvává a je nepřenosná. Hlavní postava vlivem nešťastné události ztratí milovaného muže. Poněkud svérázně se snaží vypořádat s neúprosným osudem. Až se zdá, že jedná sobecky, ale ono se to nezdá, je to sobecké. Dle soudobých možností se rozhodně přivézt na svět svého muže zpět a zažívá rozporuplné emoce a reakce své i svého okolí. Ačkoliv se celý příběh obrátí na pozitivně laděnou vlnu, vyvolává řadu nevyřčených otázek. Koho nebo co chce nešťastná žena přivést na svět ? Chce zpět svého muže? Nebo chce cokoliv ze svého muže? Chce snad, aby jeho život pokračoval v jeho synovi / jeho kopii/ ? Zdá se, jakoby se v hlavní hrdince míjely mateřské city s city milující ženy. Líbila se mi poetika , která je ve filmu všudypřítomná. Atmosféra je tichá a tajemná, asi jako Eva Green, která dokáže hrát beze slov, pouze svojí mimikou. Hlavní postava je opět tak trošku vyšinutá, což je "specialita" Evy green.

    • 3.5.2013  19:54

    Nic není tím čím se zdá být! Soderberghovi se podařil vytvořit pozoruhodný mix několika žánrů velmi chytrým způsobem. Dokonce se vás odváží vodit " nějakou " část filmu za nos. Nejdříve si bere na mušku farmaceutický byznys spolu s psychiatry, ale poté nabírá směr psychodramatu i thrilleru v jednom. Výběr Rooney Mara do jedné z hlavních rolí byl skvělý tah, jelikož právě její výkon ovlivňuje velmi uvěřitelné nečekané zvraty v ději. Jen je škoda, že první shlédnutí je to nejlepší, jen napoprvé se rádi necháte klamat měnícím se vyústěním příběhu a napodruhé to už prostě nejde. Konec je sice málo uvěřitelný, ale nic to filmu neubírá na promyšlenosti a vyjímečnosti, která si přímo žádá shlédnutí v kině.

    • 24.4.2013  23:23

    Sean Penn jako na první pohled otupělá, životem omlácená, stárnoucí rocková hvězda ve stylu The Cure naprosto neuvěřitelně exceluje svým hereckým uměním a je hlavní devizou tohoto snímku. Film je plný vtipných situací, ironických či sarkastických poznámek, jejichž síla tkví právě ve způsobu sděleni. Cheyenne skrze otcovu touhu po pomstě hledá něco, sebe sama, svůj život, jeho smysl a místy se stává nechtěným zrcadlem pro jiné lidi. Nezapomenutelná kamera s neobvyklými zaběry a výhledy a podmanivá hudba. Prostý příběh, prosté dialogy s neuvěřitelnou sílou a humorem odrážejícím okolní svět. " Něco je tady špatně, nevím přesně co, ale je to tak "...

    • 23.4.2013  22:14
    Bratři (2004)
    ****

    Mimořádně depresivní drama s válkou v zádech. Co s člověkem udělá zážitek bezprostředního ohrožení života? Čeho všeho jsme schopni, abychom si uchovali vlastní život ? Jsme proto schopni zabít druhého člověka? Stojí takový život ještě za něco? Je toho schopen každý? Co se v člověku zlomí, když se z bezúhonného / jen s lehce zeleným mozkem / otce rodiny stal vrah? A dá se potom s něčím takovým žít? Těžké téma, depresivní od začátku do konce.

    • 23.4.2013  21:59
    Kronika (2012)
    ****

    Co bychom dělali, kdybychom měli téměř neomezenou moc, mysl, která vykoná co si přeje? Výborný námět, ale využitý jen napůl. Vypráví příběh, kde je nadpřirozená schopnost využita odpovídající charakteru daného, zde deprivovaného a zakomplexovaného jedince. A zdá se, že síla jednoznačně vítězí nad člověkem. Rozjezd zajímavý a hodně slibující, béčkový zavěr však všechno pohřbí. Nicméně podnětné téma k zamyšlení. Lákavá představa, v rukou člověka nebezpečná zbraň. jak jinak. Málokdo je jako Matka Tereza. Pro mě jasný závěr: současný člověk nemá moudrost, ani pokoru, aby byl hoden takového daru.

    • 18.4.2013  22:06
    Na dřeň (2012)
    ****

    Možná až příliš uměle působící příběh nevšedního vztahu dvou lidí z různého důvodu vyčleněných ze společnosti, kteří se ocitají na životní křižovatce. Na jedné straně možná až příliš jednoduchý muž, sobecký, s oblibou násilí. Na druhé straně žena, které se v jednom dni zcela zhroutí její dosavadní život, pro niž tento muž znamená spojení s "normálním" světem. Na snímek jsem byla velice zvědavá, trailer mě připravil na neobvykle těžké životní situace a jejich zvládání a nezklamal. Nádherné byly scény s kosatkami, které mi v paměti jistě zůstanou nejdéle. Marion Cottilard je nepřekonatelně silná a depresivní a ty tetovačky na nohou, paráda !! No a na úsměvné OP také nezapomenu. "Are you OP?" Scéna s ledem nakonec vyrazí každému dech. Ale celkově na mě snímek nepůsobil opravdově, spíše chtěný, smyšlený. Avšak 4* si zaslouží oprávněně.

    • 8.4.2013  22:41
    Argo (2012)
    *****

    Bezchybně natočená rekonstrukce děsivých událostí v Íránu z nepříliš dávné minulosti. Zloba arabského lidu jak ji již dobře známe ze současnosti. Trpká ukázka výsledků politiky a energie Spojených Států. Nelze se divit reakcím íránského obyvatelstva vúči americkým občanům. Vložená energie se vrací ve stejné polaritě a síle z jaké vzešla. Benovi Afleckovi se výborně podařilo ztvárnit tísnivou atmosféru minulého století tak, že ačkoliv zápletka a celý děj jsou tak soućasné, tak atmosféra 70. let působí již lehce archicky. Potěšující je, že se jedná o skutečné události a tedy existují lidé, kteří nemyslí pouze na sebe a mají vůli zariskovat a něco změnit. Možná ani nepochybují, že svou maličkostí změní maličkou část světa, která se přidá k dalším maličkým krůčkům jiných lidí. V tomto případě se však rozhodně o maličkost nejednalo. Skvělé dílo, napínavé a díky Bohu, pravdivé.

    • 18.3.2013  15:28

    Úžasná romantická komedie o bláznech. Dlouho jsem se tak nezasmála. Ale to není hlavní deviza filmu. Ve skutečnosti je to o upřímnosti lidí k sobě samým, o tom co je v každém z nás dobrého, o nutnosti to dobré hledat. Také o tom co dobrého sami můžeme dát ostatním a za co dobrého můžeme lidem kolem nás děkovat. Nevím, proč někomu připadá vykalkulovaný, nechápu. Naopak, realitě velice blízký. Já jsem vděčná za tento film a těším se až ho znovu uvidím. Vypráví o opravdu zlých věcech a lidem, kteří nepřipustí, že se za většinou šílených scén skrývá nemoc, možná nepřijde humorný, ale spíše cizí. Ten člověk je prostě "magor", to je jasné a sám přispívá k další a další stigmatizaci ve svém okolí. Mně byli oba hlavní protagonisté velmi sympatičtí a svým způsobem blízcí / své role zvládli věrohodně/, ikdyž přiznávám, že život s nimi nebude žádný med a lidem co to zvládnou patří můj obdiv. Nejlepší scéna? Když Pat probudí celou ulici. That is a real psychotic way! Robert de Niro je také "kouzelný" jako tatínek, jablko nepadlo daleko od stromu.

    • 9.3.2013  20:54
    Láska (2012)
    *****

    Precizní a přímo surové zobrazení podzimu života ve francouzském znění. Je to vlastně o lásce? Především to je o lásce! Příběh je silný, ale nic pro slabé povahy. Osloví zejména generace, které již něco pamatují a také lidi, kteří začínají přemýšlet jaké to bude až se přiblíží závěr života / a k tomu je zase potřeba nějaký ten biologický i psychický věk/ a nedělá jim to problém. Stačí si přečíst několik reakcí na film a je zřejmé, že tento fenomén je problém. Stáří a smrt se prostě nenosí, pane Haneke! Starší paní vedle mne v kině plakala a rozhodně nebyla sama. To zase dojalo mne. Při závěrečných scénách filmu zavládlo v kinosále hrobové ticho, takové to křičící ticho. Mne příběh nešokoval. Připoměl mi několik příběhů lidí v mém okolí s podobným osudem a nezištným obětováním se jednoho z partnerů a někdy i jiných rodinných příslušníků a potěšilo mne, že si někdo dovolí toto téma tak realisticky ztvárnit. Díky za to. Snad někteří z nás opustí naivní myšlenku, kterou média stále urputně razí, že budeme žít věčně a můžeme být věčně mladí a mladě vypadat a jen to je správné. Zážitky z filmu silně kontrastují se současným kultem mládí a krásy v naší kultuře. Setkání s bezmocí, bolestí, ponížením...To je všechno málo ve srovnání s tím, co se děje s oběma partnery v takovýchto smutných časech, kdy zbyly jenom krásné vzpomínky a fotografie. Také stojí za zmínku otázka svobodné volby života a smrti. Bůh nám a našim blízkým dal možnost volby jak naložit s koncem našeho života. Dopít si pohár hořkosti až do konce? Ačkoliv je film strašlivě realistický, moc mě oslovil, našla jsem v něm tolik nevyřčené poezie, citu. Přitom zde není prakticky žádné romantická klišé, žádná slova lásky. Vše je patrné z chování, péče, projevů hluboké a trvající lásky, sdílení a přijetí milující osoby. Tento film bolí a jde až na dřeň našich hluboko zasutých pocitů a strachů, o kterých ani netušíme, že je máme.

<< předchozí 1 2 3 4 5 6 8
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace