jitrnic

Chudý scénář ("Wall-E!" "Eva!" "Wall-E!" "Eva!" Wall-E!" "Eva!"...), všechna možná klišé animovaných filmů o roztomilých potvůrkách, vynikající animace a vizuální nápady.

Mohl to být dokonalý filmový zážitek, především díky dvěma hercům - Cate Blanchett, jejíž proměna z nejisté ženy v zodpovědnou panovnici je prostě fantastická (hlavně ta poslední scéna stojí za to) a Geoffreymu Rushovi, který podle mě vytvořil jednu z nejrozporuplnějších postav v žánru historického filmu - já se kloním k tomu, že to je v podstatě kladný (či lépe řečeno státotvorný) charakter. To, co trochu kazí výsledný dojem, jsou některé slabší vedlejší postavy. V první řadě Joseph Fiennes, u kterého mě nenapadalo, proč by pro něj měla mít Alžběta takovou slabost, dále biskup Daniel Craig, jehož místo v ději jsem úplně nepochopil, transvestita Vincent Cassel, který jakoby patřil do úplně jiného filmu a nakonec Eric Cantona, který tu nepodává nějak špatný výkon, ale při nejlepší vůli jsem v něm nebyl schopný vidět historickou postavu, nýbrž pouze Erica Cantonu. I tak je to ovšem výborný film. Blanchett, Rush.

Jima Carreyho mám rád a snesu s ním i některé hodně hloupé komedie, ale tady mi přišel nějaký unavený. Ani tu nějak nefunguje spolupráce s ostatními herci - třeba s Bradleym Cooperem mají být nejlepší kamarádi, to bych ovšem jaksi nepoznal, kdyby to sami neřekli. Scénárista to taky dost odflákl - v podstatě vykradl jiné Carreyho komedie. Divný film.

Whitaker je skutečně famózní, dobrý je i Harvey Keitel (který nevím, proč není uveden v hercích - nebo to nebyl on???), James McAvoy je tak dobrý, na kolik mu to umožňuje postava mu napsaná - jeho naivní doktůrek je to nejhloupější klišé, které ve filmu najdeme. Dost to kazí výsledný dojem z filmu, který by byl jinak vynikajicí.

Emmerichovým spektáklům se vyhýbám, takže nejsem s to moc srovnávat, každopádně je tento film výrazně povedenější než 10 000 př. Kr.. A když už jsem u toho srovnávání, napadá mě Avatar. S vizuální stránkolu jsem byl přinejmenším stejně spokojen - není tak revoluční, ovšem mě zkrátka daleko víc baví obří vlny, zatopené Himaláje či zhroucení Kristovy sochy, než jakési poletující medúzy. Problémem obou filmů jsou scénáře, které nejsou ani průměrné a neobsahují zdaleka tolik nápadů, kolik by se slušelo na stopáž obou filmů. Tady je na tom Emmerich ještě o fous hůř, přibližně třetina filmu je vycpaná vata. Samozřejmě je to šíleně patetické a klišovité (a asi i hloupé, naštěstí jsem film sledoval v angličtině, takže jsem všem těm katastrofickým vývodům úplně dobře nerozuměl), ale skoro po celou dobu velmi zábavné. A hlavně tu hraje John Cusack, který podává v rámci žánru velice solidní výkon a jeho postavě lze vcelku bez potíží držet palce. Stejně jako Amandě Peet, které to opět velice sluší a hraje rovněž slušně. Postava Woodyho Harrelsona je úlet, který naštěstí nemá dlouhého trvání, takže ho lze označit za zábavný. Ostatní postavy jsou zanedbatelné. Pokus o komentář k současnému rozložení politických sil ve světě (ne moc povedený) a snaha dopřát snad každé postavě alespoň okamžik, kdy se projeví její lepší stránka, jsou mi celkem sympatické. Líbilo.

Originál neznám, remake patří rozhodně k lepším velkofilmům. Největším kladem je Keanu Reeves, který po dlouhé době dostal roli přesně ušitou na tělo a jako tajemný mimozemšťan je dokonalý. Jennifer Connely tu předvádí běžný žánrový standard, ale zase je opravdu výjimečně krásná. Malý Smith je na zabití. Dále se opravdu povedly triky (hádám, že v nich originál předčí). Horší je to s myšlenkovou rovinou. Že má v úmyslu Zemi vyčistit od lidí a ne lidem pomoci, to je zřejmé snad z první Reevesovy promluvy. Derrickson nám ovšem tento fakt předkládá po dalších cca dvaceti minutách jako velké překvapení. Vzápětí má doktorka přesvědčit mimozemšťana o tom, že nejsme tak špatní, a že se můžeme změnit. Což se jí ve finále samozřejmě povede, lidstvo (NIKOLI OVŠEM ZEMĚ) je zachráněno a mimozemšťané odlétají. A po nás se chce, abychom se radovali ze šťastného konce...

Srovnání s originálem se zkrátka žádný remake nevyhne. Dvanáct rozhněvaných mužů je filmový klenot, kde každá promluva má svoji logiku a vrhá na případ nové světlo, herci jsou dokonale vybráni, sladěni a dominuje jim charizmatický Fonda. Michalkov promluvy rozmělnil do sáhodlouhých historek ze života, které jsou jednou vypointované celkem slušně, podruhé o dost hůře. Herci předvádějí teatrální výkony, které se s herectvím Fondy, Voskovce a spol. nedají srovnávat (občas se také třeba roztančí, aby film působil dostatečně rázovitě). A zatímco originál nakládá s patosem velice střídmě, Michalkov to řádně přehnal a tklivé klarinety jsou slyšet na konci snad každé promluvy. A je to opravdu neúměrně dlouhé. 30%

Standardní mafiánský film s dost hrozným hlavním hrdinou (kterému ani náhodou nevěřím, že by měl být nějak chytrý), slušně hrajícími Scottem Caanem a Alecem Baldwinem, a Menou Suvari, která mi čím dál tím víc připomíná Gadgetku z Rychlé roty. Scénář netřeba rozebírat, je to x-tá variace téhož filmu (Mafiáni, Tenkrát v Americe, filmy s Al Pacinem ze 70. let ad.)

Špičkové kriminálně psychologické drama s prvky antické tragédie, kterému chybí k dokonalosti snad jen o malinko propracovanější scénář. Nejedná se o žádné druhé Fargo, jak jsem se obával při čtení obsahu. Ústřední herecká čtveřice je dokonalá - herci nehrajou sami na sebe ale spolu. Hlavně Hoffman s Hawkem jsou bratři takřka na první pohled.

Pár slušných dialogů, jakž takž herci a spousta povrchnosti a vykrádání. Zakomponování Karla Kryla a Karla Gotta do děje raději bez komentáře.