Trash

Lehký, úsměvný, no a takový lidsky hřejivý snímek, s francouzkým šarmem samozřejmě. Jako "Amélie pro dospělé" se už označovalo kde co, ale pro mě se tahle nálepka hodí právě na tento film. Jsem spokojen maximálně, takový typ komedií mi sedí asi nejvíce.

No. Tak copak jsme to viděli??? Viděli jsme zbytečnou, ukňouranou, tupou sra*ku, ve které hlavní roli hraje Product placement a variace na různá nejklišovitější americká klišé. Jedna hvězda pouze z recese - za dvojitou facku Jon Bon Jovimu.

Sice jsem příznivce konspiračních teorií a různých alternativních pohledů na Systém a společenské dění, ale toto...to už bylo fakt moc. Chvílema na mě všechny ty úsměvy a řeči působily jak koncentrát Strážné věže. Patetické, černobílé (významově samozřejmě), ujeté...sci-fi pro ortodoxní křesťany, ale i jako křesťan bych asi skřípal zubama. Pro mě absolutně zbytečný film.

Někdo se zamiloval až moc, někdo zase až moc málo, jiný zas trochu nevhodně...atd. Hodně civilní snímek o chtíčích a nechtíčích běžného života. Tady nečekáte pointu... Kde dominuje "možná" nebo "třeba", není co řešit.

Pan režisér nám tady hezky vyblinkal svoji upřímnou představu o romantice a lásce k bližnímu svému. No pokud odhlédnu od odrazu americké vlajky v okně projíždějícího auta, stejně mi zbývají asi tak dvě tuny podobně trapných, patosem a kýčovitostí nabitých scén. Ale blití to bylo s maskou upřímnosti, to se musí nechat :c) No nic, zase pár semínek dobrých nápadů udusaných ve škváře.

Nějak moc nechápu, co na tomhle mělo být tak průlomově originálního. Pár scén bylo vizuálně působivých, ovšem jako celek to zcela zapadlo do běžné hollywoodské produkce. Holt druhý Matrix se pro mě nekonal, tohle je jen okázalý biják na jedno pozření, nic výrazného ve mně ale nezanechal. S odstupem strhávám na dvě, jen za vizuál a triky si ty tři ani nezaslouží, a strašně mě irituje ta jeho nekritická masová oblíbenost...

Celé fajn, až na ten konec. Páni režiséři asi byli připraveni na to, že budou muset utíkat před rozběsněným stádem napálených Čechů, tak nejspíš trénovali více běh než argumentaci. Ta mi tam chyběla, a to dosti výrazně. Rozhodně zajímavé ale bylo, jak si protiřečili páni z reklamní agentury nebo ti, co zjišťovali funkčnost letáku. Řvát cosi o etice a morálce, ale přitom až s prachama za objednávku v kapse...typické. A při pohledu na rodinky, jejichž největším bodem blaha jsou plné nákupní vozíky....to mi běhal mráz po zádech. "Jako kdyby celý den pršelo, a najednou vysvitlo sluníčko...", tak popisuje mladá dívka pocit, když ji po procházce v přírodě konečně vzala maminka do Teska. Děsivé. Ale Systému to tak vyhovuje...a může si zatleskat. Vychovává si úspěšně své dojné kravky.

Skvělé výtvarné zpracování, ale ohraný, a přesto jaksi naplno nerozehraný příběh. Tak trochu neobyčejný den v obyčejném životě jednoho obyčejného úředníka z budoucnosti.

Taková efektní jednohubka. S knižní předlohou raději nesrovnávat, na to je konkrétně toto zpracování až moc zkratkovité, celkem povrchní a vyumělkované. A to chrčení obrazu...no pardon, ale kdejaký zombie ze 60. let uměl teda vydávat mnohem lepší zvuky, takže rádoby hororový nádech ke konci mě spíše pobavil. Atmosférou se to lehce blíží adaptaci Jekylla & Hydea, a to snímku Mary Reilly, ale opravdu jen lehce.

Vynikající snímek. Altmanova práce s různými obrazy a symboly rozštěpené osobnosti hlavní hrdinky je úchvatná, stejně jako zacházení s prostorem, který je ve výsledku strašně relativní, právě tak i všechny postavy. Co je skutečnost, a co výplod chorobné mysli? Kdo je vlastně kdo? Tu nejistotu se mu povedlo zachytit dokonale. Navíc nádherná příroda a stejně tak i Susann York, vše ještě umocněno skvělou hudbou. Pro mě jedno z nejlepších psychologických dramat, co jsem měl zatím možnost vidět.