Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Komedie
  • Drama
  • Animovaný
  • Dokumentární

Recenze (1 566)

plakát

Hrůza v temných uličkách (1984) 

Tempo drhne fest a z informačního hlediska vesměs průměrný průvodce po hollywoodských hororových čertech. *součást Blu-ray disku Halloween 2 (1981)

plakát

Burácení (2015) 

Richard Müller, kung-fu a osud. Olol roku.

plakát

Hon na lišku (2014) 

Soustředěné, přesné a se silným závěrem. Ale rezonance jako u Moneyballu nikde.

plakát

Interview (2014) 

Nejvtipnější na tom všem je, že podobně vypatlaná chujovina o sraní si do kalhot a poslouchání Katy Perry dokázala vůbec nasrat tolik lidí. Přitom si to po 30 minutách už jen samo močí do klišé nacucnutých plenek a ukájí se ve vlastní imbecilitě. P.S.: Franco v módu Spider-Mana 3 má zase jednou momenty k nezaplacení.

plakát

Touha po moci (2014) 

Po všech stránkách chladné, ploché a rutinni drama o tom, jak vám neplodná kravka s baby issues zruinuje život.

plakát

Úkryt (2002) 

Expozice učebnicově přesná, ale okolo hodiny to zřídne jako stolice po proflámovaný noci a mě osobně to do titulků nedokázalo dostat zpátky. Echt když se ukáže, že je Raoul postava jenom k tomu, aby vytvářela umělý napětí, postavy se začnou chovat jako idioti a Fosterová je najednou přebornicí na napichování telefonů. Digitální průlety nápaditý, ale čím víc stárnou, tím míň fungujou.

plakát

Tučňáci z Madagaskaru (2014) 

Docela by mě zajímalo, kolik dětí dokáže podobnou kadenci hlášek a vizuálního magoření pobrat najednou. Ale whatever. Tučňákům každopádně krátkometráž seriálu sedí o fous víc, protože se v ní nemusí řešit oslí můstky a šlape to i bez nudných nováčků typu kompletního ansámblu Severáku. Skipper a spol. to ale překvapivě táhnou na křídlech vcelku solidně i v dlouhometráži a díky málokdy povolujícímu tempu se člověk vlastně ani nestihne nudit. A když už jo, vytáhne se nějaký odkaz na Bondovky, což vždycky potěší. Do dvojky ale prosím přihodit Jelimána a Morise. Dík.

plakát

Jak vycvičit draka 2 (2014) 

Příjemný návrat mezi staré známé, bohužel i v rámci děje, který se smrskl na obligátního úber-zlouna s takřka nulovou motivací. Okolo poloviny (setkání rodiny) mě to v podstatě ztratilo, ale závěr utužující správné hodnoty přátelství, převzetí zodpovědnosti a vyrovnání se s dospělostí mě zase dostal. I díky Powellovi, kterému stačí jemně zabrnkat povědomou melodii, aby spustil slzné kanálky. Příště už to ale bude chtít mnohem víc invence. Kopírování šablony už stačit nebude. P.S.: Animace neskutečná.

plakát

Šéfové na zabití 2 (2014) 

Když se tak rozhlížím po zdejších hodnoceních, říkám si, že se na některých projekcích musely rozdávat tripy po kilech, anebo místo dvojky pustili jedničku. Já totiž viděl jenom zoufale debilní chumel scén, ve kterých se 90 procent vyskytovali idioti, které Chris Pine bohužel po 10 minutách nezabil. Což mě dost sejří, protože jedničku jsem si užil dost.