PetkaW.

Marvel se v Black pantherovi po dlouhé době vrátil k vážnějšímu duchu, což osobně oceňuju, protože je to jedna z věcí, která mi například vadila na třetím Thorovi. Dělat vtípky za každou cenu, a to i v situacích, kdy se to úplně nehodí. Většího důrazu se taky dočkaly postavy. Každá má jasnou motivaci, historii, rozvinutou psychologii... není na vás chrlený jenom děj, boje a akce za každou cenu. Co ale zůstalo, jsou parádní kostýmy, výborný soundtrack, skvělé efekty a za mě se povedlo opravdu skvěle i herecké obsazení. Black Panther si mě svým prvním výstupem v Captain Amerika úplně nezískal, a o to větší a příjemnější překvapení bylo tohle seznámení s Wakandou, které jsem si vážně užila.

Naprosto nevkusná a nevtipná komedie....

Na tento film jsem byla opravdu zvědavá a musím bohužel napsat, že po zhlédnutí přišlo velké zklamání. Spousta prázdných zbytečně natažených scén, dialogy naprosto o ničem... Ztvárnění šlo podle mě udělat mnohem živěji, na to, o jak zajímavé a neokoukané téma se jednalo. Bling ring podle mě není ani drama, ani dokument, ani krimi... prostě uvázlo někde v neurčitu mezi těmi všemi žánry. Sobeckost, povrchnost a posedlost mladých tím, co si o nich druzí myslí, tu bylo vykresleno opravdu velmi dobře a klobouk dolů před všemi herci, ale jinak... jedna velká nuda... Coppolin styl natáčení a vyprávění mě nějak minul...

Spojení těchto dvou barbie hereček je pro mě vážně vražednou kombinací, ze které nevzešlo krom pár maličkostí snad nic dobrého...

Povětšinou jde o naprosté blbosti, ale občas se najde i věc, která docela pobaví. Škoda, že po více dílech už to začne nudit a po ještě více dílech jsem se dostala do fáze, kdy mi pořad vyloženě vadil. Jedna hvězdička navíc za sympaťáka Hammonda.

Naprosto neoriginální americká komedie, kterých je spousta a mnohé z nich jsou i lepší a propracovanější. Pár pěkných barevných záběrů, tuctová hudba a hezké tvářičky k dobrému filmu nestačí. Ale pro určitou věkovou skupinu solidní oddechovka, která se zalíbí.

Jeden z nejkouzelnějších a nejvydařenějších večerníčků, který kdy byl.

Nikdy bych neřekla, že se mi bude líbit film podobného rázu, ale Bůh masakru mě vážně hodně mile překvapil. Na to, na kolika čteverečních metrech, s jak málo postavami a o jak jednoduchý děj jde... vážně smekám. Natočit s podobnými "předpoklady" film tak, aby nenudil, to je kumšt. A to, co předvedli všechny hlavní postavy - neskutečný výkon.

Vizuální stránka úžasná, několik dobrých nápadů, ale podle mě měl film mnohem víc prostoru a větší potenciál, který nevyužil, což je velká škoda. Knižní předlohy, kterými se tu inspirovaly, nabízejí tolik možností a tolik motivů... škoda. Ale dívat se na to dalo, pár slušných scén se tu taky našlo, děj šlapal bez větších zádrhelů, herci (v čele s úžasným Michaelem Cainem) taky předvedli slušný výkon. Jen mi na filmech vadí, když vyvolávají hodně otázek, na které nemůžu dostat odpověď. A tím nemyslím nějakou filozofickou rovinu, naopak, tu mám ráda. Mám na mysli otázky typy, "Jak je možný, že se nepotopili, dyť to nedává smysl, už měli být dávno pod vodou, měl jim dávno dojít vzduch, mělo se stát tamhleto a tohleto..." a podobných nedořešených míst bylo v Tajuplném ostrově bohužel hodně....

Nevím, co jsem od Colette čekala, ale bohužel nejspíš trochu něco jiného, než co jsem dostala. Knightley tento typ filmu sedí, to už víme dávno. Ale tady jsem poprvé měla pocit, že nám neukazuje nic jiného, než co jsme viděli v jejím podání už x krát a mnohem lépe. Celý snímek pluje svým střídmým tempem, bez větších zvratů, které by vás upoutaly. Zbytek herců upadá v šedi průměru, hudba spíš uspává, než aby podtrhovala, a celkový dojem tak nějak vyšuměl do ztracena v časových skocích. Je to škoda. Jako životopis Colette ujde, ale jako film bohužel pokulhává.