charlie_ando

Tahle francouzská černá komedie si vzala něco z britské Bílé vdovy a trochu z Trávy kabelovky Showtime. Hlavní hrdinka je zahořklá, nesnášenlivá, francouzská důchodkyně Paulette, která se topí v dluzích a chudobě. Začátek je hodně drsný. Strašidelný panelák na předměstí francouzského velkoměsta, kde hrdinka přežívá je vystřižený jak z reportáže o sídlišti Chánov. Je to v podstatě taková rozverná pohádka o tom, jak stará babička z oprýskané perníkové chaloupky ke štěstí z drogových peněz přišla. Příběh plyne svižným tempem kupředu a je obohacen o několik drobných zvratů a moralit. Kadence vtípků a humorných scének je velmi vysoká a nenechá diváka vydechnout. Díky rozumné stopáži lehce pod hodinu a půl film nenudí. Zvlášť konec se mění v pořádně rozevlátou taškařici s happy endem ala Amsterdam.

Adrenalinová divoká jízda na kole, která nadchne každého příznivce cyklistiky. Hlavním hrdinou, tak trochu rebelem, je Joseph Gordon-Levitt a nikdo mu neřekne jinak než kojot Wilee. Jeho hektické povolání cyklo poslíčka v New Yorku je i jeho životní styl. Ulicemi “Velkého Jablka“ drandí na speciálním kole bez brzd a převodů. Osud mu do cesty přivedl policistu Bobbyho Mondayho, vášnivého a chorobného hráče hazardních her, který má problémy s ovládáním své temperamentní povahy a velmi stojí o expresní zásilku, jež veze Wilee do čínské čtvrti. V roli záporáka se představí velmi přesvědčivý Michael Shannon. Zápletka je vcelku jednoduchá, ale dobře funguje. Čas příběhu neúprosně běží vpřed, protože sledujeme děj v reálném čase, jen občas vyprávění přibrzdí a ukáže nám co se stalo v minulosti, aby objasnilo zrovna odvíjející se části příběhu. Vše do sebe dobře zapadá jak švýcarský hodinový stroj. Co mě opravdu mile překvapilo byla povedená kamera pod taktovkou Mitchella Amundsena a skvělý střih dvojice Derek Ambrosiho a Jill Savitt. Milá filmová jednohubka.

Brutální a přímočará nakládačka. Jeden tým indonéské policejní jednotky SWAT, jeden stárnoucí poručík a jeden obytný komplex plný agresivních po zuby ozbrojených nájemníků (hlavně mačety a útočné pušky). Někde uvnitř má své sídlo neblaze proslulý mafián. Úkol, který dostal velitel zásahu seržant Jaka (Joe Taslim) je jasný. Zabít drogového bose a dostat se bez ztráty květinky ven. Tenhle film se s postavami nepáře. Jak se zvyšuje číslo poschodí přibývá i mrtvých a někdy kolem 30 minuty je víc jak polovina policistů mrtvá a dochází jim munice. V tu chvíli přijde ke slovu klasická ruční práce, občas zpestřená nožem nebo mačetou. Hlavní hrdina Rama, zelenáč oddílu v podání Iko Uwais, se opravdu musí zručně a hbitě ohánět, aby si udržel všechny protivníky od těla a vyšel ze všeho se zdravou kůží. Choreografové bojového umění a kaskadérů společně s režisérem Garethem Huw Evansem odvedli s herci opravdu dobrou práci a souboje jsou opravdu živelné a na hraně fyzické odolnosti. Bohužel díky tomu, že druhá půlka už je jen o atletickém cvičení a o tom kdo vydrží víc úderu a kopanců, sklouzne rychle děj do stereotypu. Velmi zajímavý film, ale asi jsem čekal trochu něco jiného.

Na pirátském životě je nejlepší šunková žranice a samozřejmě každý pirát musí mít pořádný plnovous. Tahle plastelínová pohádka nás přenese do roku 1837, kdy královna Victorie započala svoje dlouhé kralování a Charles Darwin byl na své slavné výpravě na palubě H.M.S. Beagle a obě pro lidskou historii tak významné postavy zasáhnou výrazně do děje. Královna jako hlavní záporák a slavný vědec jako podivín, který vše zkomplikuje. Hlavním hrdinou je ale Pirátský kapitán, který se rozhodne, že konečně tento rok získá se svou posádku vyvrhelů pirátského Oskara. Po kolikáté se o to už pokusí nikdo neví. Maskotem posádky, té prazvláštní skupinky individuí, je papoušek Poli. Jak se však ukáže není to papoušek, ale poslední žijící exemplář Doda (Blbouna nejapného). Na dobrodružné cestě za ziskem tak vytoužené ceny se dostaneme do Londýna, kde poznáme velmi zvláštní Darwinův dům, který jakoby vypadl z filmu o Draculovi, který bude posléze zničen v bláznivé divoké jízdě ve vaně. Pro mě nejlepší akční scéna filmu. Poznáme ale i tajné prostory londýnského Toweru skrývající poklady nevyčíslitelné hodnoty. K dopravě za zážitky použijeme kromě pirátského škuneru i poslední vynález vědy, vzducholoď. Film je plný popkulturních narážek a velmi dobře vyvedených vtípků. Zvlášť ten s Jane Austen a Sloním mužem nebo hrátky s obrazem jejího veličenstva jsou opravdu povedené. Prostředí je vyvedeno do posledního drobného detailu a je na co koukat. Bohužel po shlédnutí se nemůžu zbavit pocitu, že film jako celek moc nefunguje. Velké množství odboček (ač zábavných a povedených) rozbíjí kompaktnost a kazí celkový zážitek z jinak vcelku povedené taškařice.

Nadšený idiot v hrozné pletené hučce, křížený s Bořkem Stavitelem, se rozhodl, že si pořídí zavřenou, před krachem stojící zoologickou zahradu a zjišťuje, že nemá na každodenní provoz. Ktomu to filmu jsem přistupoval s dost značným despektem. O to víc na mě čekalo příjemné překvapení a velmi milý hřejivý pocit po konci závěrečných titulků. Jednoduchý a prostý příběh o ztrátě životního smyslu a hledání nové cesty, který napsal sám život. Příjemně plyne vpřed s jasně vytyčeným cílem ke šťastnému a dobrému konci a nenudí. Velmi mě upoutala profesionální kamera za kterou stál Rodrigo Prieto a jeho kouzelné záběry přírody a zvířat. Velkou kladnou devizou je obsazení všech postav. V čele s Mattem Damonem, který důvěryhodně zahrál Benjamina Mee, je vidět, že si užíval roli starostlivého rodiče a principála ohroženého zvěřince, každý jeho výraz byl procítěný. Scarlett Johansson ztvárnila postavu Kelly Foster, přírodní tvrdé dívky, která se dokáže postarat o celou zoo a šlo jí to velmi dobře. Hodně prostoru a pozornosti si pro sebe překvapivě utrhla i nejmenší a nejmladší herečka na place Maggie Elizabeth Jones, která hrála Rosie Mee a bylo jí hodně vidět. Velmi pěkný film, který se vyvaroval hraní na strunu citového vydírání pomocí "zvířátek" a naopak je plný pravých emocí.

Dvě slova, mrazivě dokonalé. Dostal jsem od filmu co si od něj žádám a chci dostávat. Emoce, humor (trochu víc černý) a naději. Nic míň nic víc. Adam je správný 27 let starý kluk. Běhá, třídí odpad, má přítelkyni (nepochopenou malířku bez talentu) a má poctivou práci v rádiu. Vše ale změní návštěva u lékaře, který mu diagnostikuje vzácnou rakovinu v blízkosti páteře. Tuhle roli si vzal na triko Joseph Gordon-Levitt a je opravdu skvělý. Jeho kamaráda Kyla, přisprostlého sobeckého hajzlíka s dobrým srdcem, si zahrál pro sebe tak typické roli Seth Rogen. Tenhle kluk snad nikdy nevyroste. Adam je jak v zlém snu. Necitlivý doktor, nezkušená terapeutka, až příliš starostlivá maminka a jeho přítelkyně ho podvádí. Tenhle film mě chytl u srdce a pořádně mě dostal. Zážitek ze sledování umocňuje skvělý výběr písniček, které se ve filmu prolínají.

Mistr fantazie Hayao Miyazaki stvořil úžasnou magickou steampunkovou pohádku a znovu mi dokázal jak ohromnou obrazotvorností disponuje. Dokáže si z historie celého světa pobrat inspiraci a spojit ji do dokonalého obrazu. Zvlášť oblohu dokáže zaplnit spoustou nejen válečných létajících strojů, které udivují svou detailností a bizarností zároveň. Ústřední postavou příběhu je mladá dívka Sophie, kterou kletba zlé čarodějnice z pustin proměnila ve stařenu a ona utíká do hor za rodným městem, kde s pomocí strašáka Tuřína objeví kráčející zámek kouzelníka Howla a stane se jeho paní domácí. Pohybující se kouzelné obydlí je vystřižené jak z příběhů od Karla Zemana. Na pozadí příběhu probíhá válka, která si postupem času stále důrazněji říká o pozornost. Zjevně připomínka pochmurné zkušenosti z raného dětství pana režiséra. Vybombardovaná hořící města jsou opravdu pochmurně působivá. Vyprávění je plné kouzel, magie a kleteb. Ale tím nejsilnější kouzlem je pravá čistá láska z celého srdce, kterou zahoří Sophie vůči kouzelníkovi Howlovi. Bojuje nejen se svou kletbou, ale i s tím, aby přivedla svého milého na správnou cestu, protože ho pohlcuje jeho temná stránka. Příběh je neuvěřitelně barevný a škála barev je opravdu velmi široká. Miyazakiho vyprávění mě vtáhlo do děje, který mě celého pohltil a nenechal mě vydechnout v očekávání co se stane za okamžik.

Režisér Christopher McQuarrie natočil podle vlastního scénáře na motivy knihy Lee Childa One Shot "old schoolový" krimithriller, který mě opravdu velmi mile překvapil. V titulní roli drsného válečného veterána, bývalého vyšetřovatele vojenské policie armády Spojených Států Jacka Reachera se představil Tom Cruise a znovu dokazuje proč je to pan herec. Podal profesionální výkon nejen v akčních scénách a je vidět, že se na film dobře připravil (ještě se zvládl podílet na produkci). Slabší pohlaví ve filmu zastupuje Rosamunda Pike v roli idealistické právničky Helen Rodin. Mezi ústřední dvojicí funguje dobře chemie a lehké mrazení. Z povzdálí to doplňují herečtí matadoři stříbrného plátna. Richard Jenkins jako prokurátor a otec hlavní hrdinky a majitelé sportovní střelnice bývalého mariňáka Cashe si střihl Robert Duvall. Šedou eminenci v pozadí s podmanivým hlasem si zahrál Werner Herzog. Úvodní minuty jsou bez jediného slova a svou sílou vtáhnou diváka do spletitého děje. Film se může pochlubit velmi hutnou atmosférou, kdy děj plyne relativně pomalu vpřed, ale pevně za svým cílem. Odlehčit vypjaté ovzduší se daří několika velmi dobře povedeným vtípkům. Hlavní hrdina díky svým schopnostem analytického myšlení, logickou dedukcí, četbou mezi řádky a výcviku postupně rozplétá pavučinu tajemství. To vše doplňuje velmi funkční muzika od Joe Kraemera. Vše drží pohromadě díky velmi povedenému řemeslnému zpracování. Zvlášť kamera, za kterou stál Caleb Deschanel je velmi dobrá. Tohle se opravdu povedlo.

Astronaut a Měsíc... Těžební stanice na odvrácené straně měsíce skrývá tajemství a nejsou to Transformers... Sam Rockwell si dal za snížené gravitace one vlastně two-man show. Jeho hrdinovi Samu Bellovi končí tříletá smlouva a brzy se má vrátit na Zem za rodinou. Pod taktovkou Duncana Jonese vznikla analogová (rozuměj levná) sci-fi, od které jsem čekal, že mě posadí na zadek. Určitě není na škodu, když se to zkusí jinak než cestou drahých speciálních efektů, ale to se musí za papundeklovými kulisami, modýlky a triky z PCčka schovávat příběh jako víno se zápletkou, která musí mít ten správný buket. Bohužel to je kámen úrazu tohoto filmu pan režisér zůstal s námětem někde na půl cesty a scénárista Nathan Parker to také dál neposunul. Určitě se dalo vymyslet víc. Potenciál tento nápad určitě měl. Určitě šlo udělat mnohem víc s gradací a přidat trochu napětí. Tempo vyprávění bylo pomalé a občas i trochu nudilo. Pro mě zklamání, čekal jsem něco hloubavého s čerstvou myšlenkou, ale dostal jsem nízkotučnou náhražku...

Tak konečně je tu konec téhle série. Určitě si oddychli všichni páni, kteří měli doma dychtivou fanynku a (ne)dobrovolně dělali doprovod. Měl jsem to štěstí, že jsem viděl jen první dva díly. Bohužel jsem si nevšiml, že by se něco po kvalitativní stránce změnilo. Upíři na drátkách se stále prohánějí lesy státu Washington a pořád to vypadá tak uměle a nepatřičně. Stejně tak indiánští vlkodlaci vypadají jak digitální příšerky. Člověk si tak říká kam se poděly ty rekordní zisky, když je nespolkly speciální efekty... Herecké výkony jsou rovněž unylé a podprůměrné a všem je jasné, že tady se vydělává na zaplacení složenek a hypoték. Zvlášť to zamrzí u Kristen Stewart, která několikrát dokázala, že hrát umí a v téhle taškařici mrhá svým hereckým talentem. Vlastně celý film je o tom jak se dává do hromady skupinka upíru, aby ochránili malou "člověko/upírku" před jinou partičkou vampírů, která je podstatně větší a myslí si, že to nebohé "dítě" ohrožuje jejich existenci. Takže jediné o čem se dá v celém filmu mluvit pozitivně je závěrečná bitva. Ta je vcelku dobře řemeslně zvládnutá a děj v této pasáži dobře odsýpá a je na co se koukat. Celé se to dá přežít, když to člověk nebere vážně. Konečně konec...