Recenze (159)
X-Men: Budoucí minulost (2014)
Na wolverina jsme zvyklí spíše jako na tvrďáka, než na otloukánka, přesto dle mého ještě lepší než First Class. 85%
Avatar (2009)
Jestli je něco na avataru opravdu povedlo, tak to je ten nádherný svět, který dokázal Cameron vytvořit a který na nás dýchá z obrazovky jako pulzující život . 89%
Zelená míle (1999)
Kdyby na světě existovaly boží zázraky, tak si je představuji nějak takhle. 91%
Temný případ (2014) (seriál)
Přiznám se, že jsem ztratil řeč. Nebudu psát, co všechno tam bylo skvělé, protože to se musí viděl. Jen jedno absolutní top bych rád vypíchl a to neuvěřitelně skvělou atmosféru, kterou seriál má. Rozbitá krajina, temný svět, hnusní lidé a zničené osudy lidí. To z toho přímo sálá. Jako by to ani nebylo z Hollywoodu. 95%
Californication (2007) (seriál)
Ta kombinace sexistického, sobeckého a sprostého Hanka s Hankem schopným zarputile a naprosto oddaně milovat jednu ženu mi sedla jak zadek na záchodovou desku. Dále se mi prostě jen líbí, že je to sprosté, je tam hodně nahých žen a vzdělání ohledně sexu. Přitom to není primitivní, což je často typické pro americké komedie, kde vidíme hodně bradavek. 90%
Králův dvojník (2012)
Tohle mi doslova vytřelo zrak. Kostýmové provedení ani nebudu komentovat, tam není o čem. První polovina mě neuvěřitelně potěšila vtipem a neotřelostí. V té druhé jsem se bál, aby to nesklouzlo k nějaké hrdinské báchorce, ale nestalo se. Nese se sice ve znamení hodnot a toho o čem opravdové kralování je atd, ale tak dobře zpracované, že jsem si říkal, dop*dele on má být ten pravý král. Chvala bohu to nezprznil ani konec a tak pro mě 90 %.
Sviňák (2013)
Tohle mi sedlo. Tak skvělý záporný hrdina jako v podání McAvoye se jen tak nenajde. Film odbíjí jak Švýcarské hodiny, není čas se nudit. Krásně jsem se zasmál.
Requiem za sen (2000)
Nevzpomenu si na silnější filmový moment, než když stoupající kamera zabírá bezrukého Jareda.
Zrození Planety opic (2011)
Neuvěřitelné překvapení pro mě. Nemůžu najít nic co se mi nelíbilo. Tak skvěle poskládaný příběh, že si říkám, jestli to je vůbec sci-fi, nebo se mám bát nějaké opičí invaze.
Trosečník (2000)
Pro mě asi nejvíce emocionální film jaký jsem viděl. Žádné love story a přesto ten pocit, jak mu mezi prsty proklouzla láska, čas i život mě pokaždé dožene s slzám. Nejsilnější momenty jsou ty nejobyčejnější. Nemůžu samozřejmě zapomenout na neuvěřitelnou práci Alana Silvestriho.