Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Drama
  • Komedie
  • Horor
  • Krimi

Recenze (3 794)

plakát

Něbo (2021) odpad!

No… s ohledem na události roku 2022, a s tím spojenou informační rétoriku Ruska, mám celkem čerstvou a jasnou představu co znamená, když Rus řekne “podle skutečnosti” (tím totiž film začíná). Je mi tedy jasné, že jak film bude události prezentovat, se to v žádném případě nestalo, jen si Rus přeje, aby si dané konkrétní události takhle všichni představovali (tzn. v kostce: zlé Turecko a USA narafičili past a ubohý Rus na to v dobré víře skočil). Samotný děj skáče mezi linkou “rozpad Sovětského svazu” (1991) a linkou s událostmi okolo “Ruské intervence s Sýrii” (2015) završené sestřelením Olega Peškova (ústřední postava filmu). Hlavním cílem obou linek je vyklíčit Peškova jako příkladného hrdinu (co má ukázkové manželství, dvě děti, krásný byt - doma v kuchyni na zdi plakát k filmu Zvíře mimochodem!?). Jako příkladný Rus, Peškov špatně nesl rozpad Sovětského svazu, a ti co ho oslavovali, jsou dnes (tedy linka 2015) dekadentní, prohnilá kapitalistická hovada. Peškov sní o dovolené na Krymu (ten který v roce 2014 - tedy před rokem anektovali),  je to prostě do morku kostí hrdina vyznávající ty pravé/ryzí (tabulkové) hodnoty moderního Rusa. Toto líčení atmosféry (a postav okolo) zabere většinu filmu. K samotnému sestřelení dojde totiž až po hodině a půl (ze dvou hodin stopáže filmu). Samozřejmě, proto se ve filmu hodně povídá - uvědoměle samozřejmě. Když už dojde na akci v Sýrii (cca 1/4 stopáže filmu), ta je natočená bezchybně, poutavě a stylově. Tak dobře, že mě to svádělo k jedné hvězdičce. Akce sice vůbec nijak se samotným Olegem nesouvisí (když nepočítám záchranu jeho navigátora), důležité ale je že Ruský voják (ten dobrý) bojuje proti Americkému (ten zlý - podporující terorismus) a samozřejmě s přehledem vyhrává, protože je prostě morálně lepší člověk. Nejsme ušetřeni ani komentáře konce studené války!? Bylo totiž nutné aby zaznělo, že: “Rusko ji neprohrálo, ale bylo oklamáno… a až si to Rusko uvědomí, to se budou ostatní divit!” No já osobně se s ohledem na letošek (viz první odkaz) už divím. Jen asi jinak, než si scénárista filmu představoval.

plakát

Barbaři (1987) 

Film jsem viděl poprvé před více než 30ti lety na německé TV. Nerozuměl jsem ani prd (německy jsem nikdy neuměl), ale vůbec ničemu to nevadilo (jako děj, kde?). Byly tam dva borci co vypadali větší než Arnold (no nejsou a nikdy nebyli), a protože jsem poznal stejné brnění stráží jako měli stráže v o dva roky mladší Rudé Sonje (jak ty “rohaté lebky”, tak “zubaté úsměvy”), dlouhou dobu jsem filmy bral jako “ze stejného universa” :). Prostě nostalgie udělala svoje a já film viděl asi tucetkrát. Takže prostě pro mě nemůže být pod průměrem. A rozhodně nemůže být horší než zmíněná Sonja… to nejde… i přes ty tragické mechanické/gumové příšery :D.

plakát

Tři billboardy kousek za Ebbingem (2017) odpad!

Tohle je snad první film o vraždě, kde se vražda vůbec nevyšetřuje. Dělá se všechno možné. Hlavně se mluví. Jedna drama scéna za druhou a všude se mluví (samozřejmě o čemkoliv jiném, než o vyšetřování té vraždy). Čím déle to běželo, tím větší nuda to byla. Naprosto nechápu to všeobecné místní nadšení. Kdyby ten děj alespoň někam směřoval. Ono se ale prakticky celý film nic neděje (a nevyřeší). Dvě hodiny života v prdeli.

plakát

Trol (2022) 

Jsem v dobrém rozpoložení, tak dám nadprůměr. A co že to? Má to krásnou hodinu a půl. Vypadá to fantasticky a bavilo mě to víc než GodzillaGodzilla II i Godzilla III. Dozvěděl jsem se něco o Norské mytologii. Co mi na tom tedy vadilo? Ta celá koncepce s UV zářením (každý ví, že jde i skrz mraky) byla na vodě a myšlenka, že je třeba okamžitě vyhubit vše co se nám nehodí do karet, mi taky moc nevoní. Ale jinak opravdu vše v pořádku.

plakát

Zátopek (2021) 

Natočit film o někom tak profláknutém není sranda. Perfektní je dodržování jinak nepostřehnutelných detailů (př. startovních čísel). Dobový dojem zachován dokonale také. Luxusně autenticky působí třeba Helsinky (včetně situace s Jungwirthem před odletem nebo špičkování s manželkou). Co mě doslova štvalo byla ruční kamera (jako kdyby stativ byl sprosté slovo) a to skákání v čase (hlavní linka roku 1966 s Ronem Clarkem se náhodně flashbacky mění na různé klíčové momenty jeho života). Jediná orientace v linkách byla míra plešatění. Každopádně asi více oceňuji  věrnou snahu rekonstrukce sportovní historie než (př.) vysvětlení proč jim to s ženou neklapalo (přesto spolu zůstali až do smrti) a proč vlastně byl vyhozen z armády. Takže váhám mezi 3 a 4.

plakát

12 opic (1995) 

Film je třeba buď pečlivě sledovat nebo vidět vícekrát, aby si ho divák nejvíc užil. Díky cestování v čase se hodně mluví o věcech, které se staly (z pohledu děje) a ve filmu je teprve uvidíme. Asi nejvíc za vše mluví samotný závěr v letadle a paní z “pojišťovací společnosti”. Odpovědi děj totiž sám od sebe na první dobrou opravdu neservíruje. Je třeba se zamyslet (trošku :)). Co mi hrubě vadilo, byla ta zbytečně groteskně prezentovaná budoucnost. Zvětšovací skla, morbidní postavy (celá tlupa vědců byl jeden velký bizár). Zcela zbytečné.

plakát

Wednesday (2022) (seriál) 

Adamsova rodina od Tima Burtona? To si dám říct. Sice jsem k tomu přistupoval s despektem (na dalšího moderně genderově vyváženého Harry Pottera fakt zvědavý nejsem), ale byl jsem mile překvapen. Casting je doslova fenomenální (moc potěšila původní Wednesday z verze roku 1991), co zamrzí je, že se Burton krotil. Hodně. Také zamrzela absence fantazie v překladech jednotlivých epizod (ty variace/přesmyčky v originále na “woe” jsou fenomenální). pozn.: po vyzrazení zápletky v poslední epizodě, doporučuji v tom moc nešťourat. Při druhém sledování totiž zjistíte, že pohyb inkriminované postavy nesedí (prostě být všude tam, kde bylo prezentováno, nešlo časově stihnout). Proto nemůžu dát plné hodnocení, i když jsem se ve výsledku solidně bavil.

plakát

Barbaři - Série 2 (2022) (série) 

Pokračujeme po roce a podle očekávání přichází na scénu Marbod (první obyvatel českého území, kterého známe jménem :)), Flavus (Arminiův bratr) a Germanicus (abychom měli i tady na závěr řady nějakou tu solidní bitvu). Tedy historické postavy směřující k historickým událostem. Bohužel seriál objevil povinné tabulky, takže mezi Germány propašovali osobu na místní oblast nezvykle opálenou (a mluvící německy). Prý z Kartárga (města, které Římani srovnali se zemí před 150ti lety!?) …nevypadala na 160, aby si ten nájezd pamatovala, plus z pár postav udělaly pro sichr homogaye. Ne netrpím nějakou fóbií, ale tohle je už trapnost. Také dost pustil otěže fantazii (historie se drží jen v základech), př. ty kraviny s Arminiho potomstvem (ve skutečnosti se narodil 6 let po událostech minulé série v Římském zajetí), na která se lepí další “dramata”). Tím se zdánlivě více děje než v minulé řadě (série zobrazuje výcuc událostí za nějakých šesti let). Prostě děj se zahustil a ještě si vymýšlí zvraty (asi aby zbylo ještě na další řady). A to je za mě škoda. Nicméně koho historie nebere, bude spokojen stejně jako minule. A stejně jako minule se “končí jen aby mohl pokračovat” (čeká nás ještě válka s Marcomany)

plakát

Barbaři - Série 1 (2020) (série) 

Seriál je jedna velká lekce historie. Takže pokud chcete vědět jak finální bitva “devátého devátý roku devět” (historie má smysl pro pořádek :) dopadla hned, máte možnost. To ale není vše. Historicky sedí i postavy. Minimálně ty 3 zmiňované v popisu výše :). Varus, Arminius (ten má dokonce na i pamatník) a samozřejmě Thusnelda. A nutno přiznat, historie se seriál drží celkem dost. Díky tomu třeba “svině roku” (a celého seriálu) prudí a hýbe dějem celou sérii. A místo toho, aby ho vykuchali po prvním průseru zůstane až do konce (protože další historická postava). Snad díky tomu je na 6 epizod tempo dost vlažné a děj nepřekvapuje nečekanými zvraty. O drama se tedy starají jen vedlejší postavy a celkem stupidní scény (připravit se před bitvou dobrovolně o prostorové vidění může jen debil). Po stránce zpracování je to dokonalé. Mluví se dvěma jazyky (tak jak to má být a dává smysl) a ani jeden z nich není angličtina. Atmosférou vše sedí na maximum. Evidentně to stálo hodně peněz a práce. Na puritánství se tu nehraje. Série nakonec zcela logicky “končí jen aby mohla pokračovat” (viz Wikipedie).

plakát

Amsterdam (2022) 

Chápu, že většině diváků je to jedno, ale u mě to byla obří blikající kontrolka: tady něco smrdí. Děj filmu se opírá o skutečný pokus o převrat v USA roku 1934. Nicméně jména skutečných postav nahradil (?!). Př. Robert De Niro hraje skutečnou postavu, ale pod jiným jménem… a na konci před titulky se k tomu film hrdě přizná. Později jsem se dozvěděl, že děj filmu odpovídá historii asi tak z 10%. Ano, opakuji, jsem si jist, že většině je to jedno, ale u mě se ten film tím neskutečně shodil. Pokud by na konci nebyla ta “vysvětlování scénka”, bylo by to jiné. Prostě “volně inspirováno”. Ale takhle, si říkám sakra proč? Film jako takový je rozporuplný úplně stejně. Ta BRUTÁLNĚ dlouhá šňůra známých herců na jednom místě je něco dlouho nevídaného. Jeden by čekal pecku. No a ono nic. Je to zbytečně rozvleklé a nudné. Za sebe tedy dám ještě filmu šanci a dám 3 hvězdy. Po druhé projekci případně přehodnotím.