Palvinie

Channing Tatum nám zestárl a pořídil si nezbednou trucovitou dceru, která chová nesmírnou lásku k panu prezidentovi. A jelikož je Channing super táta, pořídí své dcerušce volňásky na prohlídku Bílého domu. Co čert nechtěl, usmiřovací večírek jim naruší teroristé! Taťka Channing ale nenechá jen tak dceřin idol zemřít a tak se stane nepolapitelným, nezastřelitelným, no zkrátka nesmrtelným. Všechno zachrání a nedostane víc než let nad jakousi vodou, poněvadž slávu si získala dceruška máváním vlajkou před hořícím barákem. Důvodem, proč film vidět je ten, že v něm proběhne tolik změn prezidenta USA, že se ani nestačíte divit. Druhým důvodem může být zábava vyhlížející z počítání oken, kterýma Tatum proletí, proskočí, projde,...

V jednom malém městečku z lega žijí paterčata s rozdílnou barvou očí a vlasů. Jsou to holky nesmírně otravné, náladové a s velmi špatným módním vkusem. Dokáží stavět domy, léčit a cvičit zvířata, vytvářet plakáty, zpívat, tancovat jako po trojité dávce extáze a unudit člověka k smrti.

Na Turbo animák to mělo opravdu šnečí rozjezd. Prvních 50 minut jsem měla co dělat, abych neusnula a bdělou mě držely jenom občasné vtipné scénky a hlášky. Jediné, co mě na tomhlenc filmu fascinovalo, byly ty super vytuněné budky šnečích závodníků a fakt, že "méně sexy" brácha měl zase jednou nakonec navrch.

Nejlepší díl byl ten, kdy do tábora holek přišel Daah. Tehdy jsem se rozhodla vzít si za muže domorodce.

"Jednou jsem se bál, že se se mnou chce holka rozejít, tak jsem jí jednoduše nezvedal telefon." - "Jak dlouho?" - "Pořád jsme spolu..." Mladší bráchové jsou prostě super, Matthew obzvláště (je to prostě slaďouš). Ze začátku se zdá tahle seriálová komedie poměrně slaboduchá, ale po pomalém rozjezdu to nabere slušné obrátky. Stojí to za zhlédnutí.

Čím více dílů vidím, tím větší to je pro mě kravina (a může za to Elena, blbější tu holku už snad udělat ani nemohli). Je to škoda, začátek byl opravdu slibný.

"All work and no play makes Jack a dull boy." Jeden z filmů, který mě dokáže dostat i po pátém sledování. Vždycky najdu něco, co tam předtím prostě nebylo. Největší strach mi naháněl Dany a jeho prstový kámoš Tony. To škvrně mělo talent, nasadit takový hlas... Au!

Začátek filmu mě málem od sledování odradil, protože snad žádný jiný film, který jsem doposud viděla, nezačínal tak nechutně. Ale rozkošné a nesmrtelné (jinými slovy mající "odolnost rezistentní bakterie") dítě Jean-Baptiste si nakonec získalo mou pozornost. Ostatně... Které jiné dítě dokáže čichem rozeznat studené dřevo od dřeva teplého? A tak se Parfém: Příběh vraha zařadil mezi mé oblíbené filmy.

Spíše vánoční poserství. Samochvála totiž smrdí. Moc.

Frajerský film. Zmínili v něm Československo.