Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Animovaný
  • Akční
  • Krimi

Recenze (1 230)

plakát

Můj kamarád drak (2016) 

Neotřelé, srdečné, upřímné. O dracích se natočilo už bezpočet filmů, ale tenhle je něčím jiný. Je o přátelství dvou osamělých duší, které se potkaly v hlubokých lesích. Co na tom, že jeden z nich má dvě nohy a dvě ruce a ten druhý čtyři tlapy, ocas a křídla? Tahle dvojka si mě získala od samého začátku. A i herecké obsazení dalších rolí bylo velice příjemné. Nutno přiznat, že jsem na konci i slzela, což se mi u dětského filmu snad ještě nestalo. Drak Elliot je precizně naanimovaný. Je to dráček sympaťák, takové dobračisko, které si chce hrát, ale umí se i postavit na zadní a vychrlit trochu toho ohně. Myslím, že tenhle film by si zasloužil fanoušky ve všech věkových kategoriích.

plakát

Jackie (2016) 

Asi jsem čekala úplně jiný typ filmu. Bylo to hrozně nudné. Takové šedivé. Sice ano, bylo mi jí samozřejmě líto, vzbuzovalo to ve mně emoce, ale zdaleka ne tolik, kolik mohlo, kdyby to natočili pořádně. Ta žena přišla o manžela, děti o otce, stát o svého prezidenta a "vůdce", z toho by měly city doslova tryskat. Ale tady jakoby chtěli držet všechno pod pokličkou, stejně jako chtěla Jackie držet pod pokličkou mnohé své názory a pocity. Na to, že to je film o jedné osobě, toho o ní zase tolik nevíme. A především mě iritovala, což by neměla. Nevím, zda taková Jackie Kennedy opravdu byla nebo proč Natalie Portman hrála a především mluvila a pohybovala se takovým způsobem, ale byla otravná. Při tom natáčení dokumentu o Bílém domě jsem si říkala, že je ta Natalie snad úplně vyšinutá, mluvila jako blázen, šel z ní strach.

plakát

Špióni odvedle (2016) 

Příjemná oddechovka, která vás přivede na jiné myšlenky po hrozném dni. Úsměvné a milé. Herecké obsazení super. Především moje oblíbenkyně Isla Fisher hrála bezvadně a Gal Gadot byla nádherná, na akční postavy prostě jak stvořená. Špionský páreček naruší poklidný rodinný život ústřední manželské dvojice. Jejich poznámky z běžného života v naprosto nestandartních nebezpečných situacích, kdy se střílí, mučí a vyhrožuje, jsou srandovní.

plakát

Legenda o Vánocích (2007) 

Kdyby mi při sledování ukápla slza nebo mi naskočila husí kůže, tak dám i plný počet, protože tomu nemám v podstatě co vytknout. Film upřímný, nenamyšlený, žádné aspirace na kasovní trhák, ale dobrota prýští z každé scény. Ještě jsem neviděla žádný film o tom, jak se Santa ke svému údělu dostal, ale tohle se mi moc líbilo. Prvotní smutek ze ztráty rozvířil jen to, co v sobě už měl. Na konci se z něj stal až blázen, ale jak jinak by Santa mohl obdarovat všechny děti na světě, kdyby tomu neobětoval úplně všechno? Film navíc ukazuje krásné záběry finské přírody, které jsou většině českých očí neznámé, si myslím. Proto to byla super změna.

plakát

Sedm psychopatů (2012) 

Absolutně mimo mísu. Neříkám ale, že je to vyloženě špatný film. Vidím v něm spoustu nápadů a zajímavých poznámek a postřehů. Ale vůbec to není můj šálek čaje. Celé je to podivné. Protíná se realita s vymyšlenými postavami. Anebo jsem to vůbec nepochopila, protože jsem se ztratila v těch krvavých jatkách, vyhrožování, blbých řečech, pletichaření atd. Nepostřehla jsem hlavní myšlenku filmu. To bude nejspíš způsobeno tím, že jsem se už nemohla dočkat, až to skončí. Prostě mi nesednou filmy, při kterých mám pocit, že scénárista i režisér byli celou dobu zhulení.

plakát

Čertova nevěsta (2011) 

Další pohádka ve stylu Z pekla štěstí. Smotané několik motivů Boženy Němcové, tradiční kostýmy, které jsou ve všech Troškových pohádkách jak přes kopírák, herci hrozně přehrávali a to, že většinu z nich nechali předabovat mě irituje asi nejvíc, jak kdyby se nedali najít jak herecky šikovní, tak hlasově přijatelní adepti. Neřeknu, kdyby to byli jeden dva, ale tolik... navíc když ty hlasy dabérů už jsou tak profláklé, že to mému uchu prostě vadí a k postavám nesedí. Dialogy byly příšernost sama. Rozhovor o dětech, že v tom je vždycky nějaký pták nebo slova, co nemají v pohádce co dělat nebo odkaz na Dorotu Máchalovou, proč jako? A nejvíc mě dojala Víla Leknína. Měla být tak krásná, že svou krásou měla každého jinocha nalákat pod vodu a utopit ho, ale když jsem viděla tu divoženku s chemlonovou parukou, spadla mi čelist. Asi holt jiná doba, jiný ideál krásy :D

plakát

Rudolf (1998) 

Klasický dětský animáček. Ale i když příběh byl trochu jednodušší, tak tempo se mi zdálo pomalé. Místy mě to nudilo a to nemám problém s udržením pozornosti jako malí caparti, kteří chvíli neposedí. Palec dolů dávám i za některé písně, na těch se mělo víc zapracovat a hned by to pozvedlo film na vyšší level. Co mě ale nejvíc iritovalo, byly české texty. Nehorázně to až tahalo uši, textař by měl dostat za uši za takový paskvil.

plakát

Scrooge (1970) 

Pokud přivřu obě oči nad triky s ohledem na rok vzniku, tak se Scrooge řadí mezi ta podařená zpracování Dickensovy Vánoční koledy. Na muzikály moc nejsem, ale tady mi to nevadilo, protože hudba nebyla vlezlá, naopak hezky rytmická a chytlavá a naopak pomalá přesně tam, kde to perfektně podtrhlo pochmurnější náladu.

plakát

Moje krásná učitelka (2011) 

Ne-eee, špatné, velmi špatné. Hodně podprůměrná romantická komedie, kde je Julia Roberts abnormálně nesympatická. Nevím, zda tím, že hraje skoro alkoholičku, kterou všechno se*e nebo proto, že se její úsměvy za celý film dají napočítat na jedné ruce. Všechny postavy jsou plytké, scénář stojí za starou belu. Takový příběh vám vymyslí i středoškolák. Chlapíka vyhodí z práce, protože je málo kvalifikovaný, tak začne chodit na nějaké kurzy na výšku (OMG takhle funguje vysokoškolské vzdělávání v US? Pár týdnů kurz a můžete říct, že máte výšku? Asi si vyrvu pár vlasů.... ). Tam potká sexy učitelku, která chlastá jako duha, protože její manžel je perverzní čuně, které nechodí do práce a nechává se jí živit. Do toho se našeho hrdiny ujme z bůhvíjakého důvodu zvláštní banda šprtovských skútristů a začnou ho oblíkat do rádoby mladistvého oblečení, přičemž Tom Hanks vypadá nepřirozeně, jakoby voskový, příliš makeupu a hraje dobráckého ňoumu, kdy jeho herectví může nechat klidně doma v šuplíku, protož tady ho nepotřebuje.

plakát

Legendy zločinu (2015) 

S vypětím všech sil jsem tuto gangsterku dokoukala, i když se to občas neskutečně vleklo. Samozřejmě neposoudím, na kolik se film přibližuje skutečnosti, ale napadla mě myšlenka, že některé životy se sice mohou zdát zajímavé (a životy bratrů Krayových jistě byly), ale na filmové pásky se prostě nehodí, protože by se musely hodně upravovat, aby to pro diváka bylo stravitelnější. Tom Hardy tady naprosto trefil to, že v některých rolích ho nesnesu, ale v některých je úžasný. Proto i tady jeden bratr byl odpudivý, přitom druhý byl vcelku rozumný fešák. Všemu ale chyběla nějaká silnější dějová linka, nějaké pojítko celého filmu. I co se týkalo té krásné okaté zrzky, tak se filmaři sice snažili, ale i tak to vyznívalo povrchně. Hodnotím bohužel jako lehký podprůměr.