Spooner

Pokání vol. 2.0, aneb další z důkazů, že Alicia Vikander patří mezi nejtalentovanější (a nejpůvabnější) herečky současnosti. A Kit Harington pro změnu mezi největší dřeva.

Celkem příjemná oldschool romance s tím správným nostalgickým feelingem a výborným příběhem, jemuž u mě podráží nohy jen jedna věc. A to fakt, že Blake Lively pro mě stále není moc dobrou herečkou, která by dokázala utáhnout vlastní film. Závěr byl pak na mě až moc veliký kýč, který bez dojaté holky po boku asi jen tak nepřekousnete. Stále však hodně fajn zamilovaná jednohubka.

Kenneth Branagh si konečně napravuje reputaci a servíruje nám správně moderní, ale zároveň i naprosto klasickou pohádku se vším všudy, která na rozdíl od většiny moderních pohádkových kousků uspěje i u našich rodičů. Něco tak feel-good se totiž opravdu nediví. Jestli Patrick Doyle a dechberoucí výprava nedostanou Oscara, tak život opravdu není pohádka.

Petr Jákl si chtěl natočit moderní found footage horor srovnatelný se zahraniční produkcí a vlastně se mu to i docela povedlo. Stejně jako na většinu podobných současných amerických kousků, ani na tenhle se nedá téměř koukat.

Celkem slušný český kousek, jemuž podráží nohy hlavně fakt, že vůbec neví, čím chce být. Chvilku se to tváří jako drama o životě jednoho muže, pak jako drsná gangsterka, občas se objeví nějaká ta vtipná scénka a nakonec to sklouzne k normální romanci. I přes tento mišmaš to však díky režii a sympatickému hrdinovi slušně odsýpá a vlastně to celkem pobaví. Což se o většině tuzemských kousků stále říci nedá.

Někomu na NBC by měli říct, že stylová kamera a skvělý dobový soundtrack vám k vytvoření výtečné retro kriminálky opravdu nestačí. Obzvláště, když si sem Duchovny evidentně přišel jen pro výplatu.

Takové to nudné béčko z devadesátek, v němž byste očekávali spíše Van Damma, než našlapané oscarové obsazení, které se celou dobu tváří, jako že se zde ocitlo omylem. A já se jim vlastně ani moc nedivím. Z Morela se po slibných začátcích začíná stávat režisér na odstřel.

Tak takhle ne Kevine. Chápu, že si chtěl natočit rádoby vtipnou zvrácenost a bizarnost. Jenže když se všechny rádoby vtipné dialogy a béčková atmosféra míjí účinkem, zbyde tu zkrátka jen ta neskutečně trapná zvrácenost. Začínám mít ošklivý pocit, že se nám Kevin Smith začíná malinko vyčerpávat. A Johnny Deppa už prosím někdo zastřelte.

S Jaume Collet-Serrou začínám mít trochu problém. I přesto, že jeho řemeslo je čím dál lepší a akce čím dál nářezovější, má ve zvyku vybírat si scénáře, které naprosto mrhají svým potenciálem. I zde je totiž zprvu lahodný duel výtečného Neesona s ještě lepším Harrisem vytěžen jen z poloviny a ke konci vlastně téměř vyšumí do ztracena. A to jen proto, abychom se mohli věnovat naháněčce s nudným černochem, která už zcela postrádá ty úvodní koule. A to je prostě opět strašná škoda.

Něco tak šíleného, nápaditého, zvrhlého, ale hlavně neustále vtipného a nahláškovaného, se jen tak nevidí. Prostě geniální humor, jak z jiné dimenze!