Oktavianus

Natáčení začalo 23. listopadu 1935, v den 48. narozenin Borise Karloffa, a trvalo 18 dní.

Ačkoli film vychází z divadelní hry podle skutečných událostí, realita byla značně upravena. Zatímco ve filmu je Marie Martenová (Sophie Stewart) líčena jako nevinná dívka, ve skutečnosti měla už dvě děti, třetí se Squirem (Tod Slaughter). K rozřešení případu přispěla Mariina matka, která tvrdila, že se jí ve snu zjevil Mariin duch a vedl ji k místu, kde leželo její tělo, což zavdalo spekulacím, že Mariina matka se na vraždě nějakým způsobem podílela.

Skutečnou vsí, jež se ve filmu jmenuje Red Barn, kde se vražda Marie Martenové roku 1828 odehrála, je obec Polstead, která leží v hrabství Suffolk ve Velké Británii.

Jedná se o teprve druhý film později slavné anglické produkční společnosti Hammer.

Natáčení trvalo od poloviny července do srpna 1935.

Film byl natočen na motivy skutečné události, kdy byla v roce 1872 na moři objevena loď Mary Celeste zcela neporušená, ale kompletně bez posádky a úplně opuštěná. Snímek předkládá vlastní verzi, jak k tomu mohlo dojít.

Na film často odkazuje jiný snímek s vúdú tematikou I Walked with a Zombie (1943).

Ve Velké Británii film v roce 1934 odmítli uvádět v kinech.

Jazyk, kterým domorodci ve filmu mluví, je kreolština.

Když je vybourávána zeď, můžeme vidět, že herec hrající "zazděnou mrtvolu" tlačí cihly od sebe.

Hned v první scéně s Maxwellem  (William Woods) můžeme na zdi vidět stín člena štábu, podobně jako při náměsíčné scéně vidíme stín mikrofonu.

Když si Maxwell (William Woods) bere brýle doktora Meirschultze (Horace B. Carpenter), který má být mrtvý, je vidět, jak "mrtvole" cukají oční víčka.

Kocour ve scéně, kdy mu Maxwell (William Woods) vydloubne oko, měl původně jen jedno oko. Před natáčením mu do prázdného očního důlku vložili skleněné oko, které pak herec vyňal.

Tento film je podle knihy Johna Wilsona "The Official Razzie® Movie Guide" zařazen na seznam 100 nejzábavnějších špatných filmů všech dob.

Goorman (Lionel Atwill) se vrací z cesty po Indočíně a mezi jeho úlovky vidíme minimálně jednoho lva. Lvi však v oblasti jihovýchodní Asie nikdy nežili.

Goorman (Lionel Atwill) zve Hewitta (John Lodge) na večeři, o které mu říká, že má být ve čtvrtek. Po chvíli ale vidíme oficiální tištěnou pozvánku, na níž se píše, že večeře se má konat ve středu.

Záběry exteriéru a píseň Heinze Lettona si tvůrci americké verze příběhu vypůjčili z německého filmu Geheimnis des blauen Zimmers (1932).

Film byl natočen za šest dní.

Dlouho se předpokládalo, že zůstala pouze černobílá verze, zatímco originální verze v Technicoloru je nenávratně ztracená. Naštěstí se našla a byla restaurovaná v archivech UCLA.

Společnost Warner Bros. zaplatila za filmová práva k původní divadelní hře 5 000 amerických dolarů.