petr.al

Líbivě natočené drama o ženě, která je odhodlána svou pravdu vykřičet do světa nebo aspoň po celém Los Angeles. Nemám potuchy do jaké míry si pan scénárista skutečný příběh této obdivuhodné bojovnice přikrášlil, avšak učinil li tak vůbec se na něj nehněvám. Hlavní hrdinku vůbec neztvárnila Angelina Jolie, ale pravděpodobně samotná Christine Collins, tak přesvědčivě ji hollywoodská star zahrála. Výměna je poutavě natočený příběh matky, o které jsem nikdy nic neslyšel, nevěděl, nečetl až do chvíle, kdy se na režisérskou sesli usadil PAN Eastwood a já mu za to děkuji. I když se film ke konci natahuje jako kšandy, doporučuji!

Rozporuplný dokument, ve kterém se tvůrci snaží přiblížit širší veřejnosti romskou/ cikánskou problematiku nezaujatým objektivem kamery. Již tolikrát viděné záběry ze zdemolovaného, neudržovaného, nechvalně známého sídliště Chanov, klasické rozhovory filmařů s tamními obyvateli (chtějí po mě nájem, kdo mi zaplatí rozbité okno, bolí mě hlava, proto nejsem ve škole, pojedu do Anglie...), bezobsažné řečičky politiků o diskriminaci a jak musíme konat, ale nekonáme, návrat do minulosti má v divákovi evokovat pocit krušného a těžce zkoušeného osudu Romů/ cikánů. Dokument je poměrně vleklý a pouze komentuje již tolikrát komentované, leč neřešené. Ghetto No. 1 není špatný ani dobrý, prostě se jedná o průměr. Můj osobní názor jak řešit romskou/ cikánskou problematiku je ten, že bych toto etnikum neshlukoval na jedno místo, ale naopak rozmělnil, aby se začlenilo do majority a vytvořilo si tak základní návyky (škola, práce, pořádek, porodnost, která nebude připomínat hlodavce). Na druhou stranu je třeba přiznat, že býti Romem/ cikánem v Česku je mnohdy nelehký úděl.

Konečně i tak nesnášenlivý blockbusterový jedinec jako jsem já, který s opovržením sledoval vysoká procentní hodnocení u všech těch Spider-manů a Avengersů, se dočkal. Usedět 113 minut bez nervozního ošívání se je velkým zasalutováním před panem režisérem a jeho bojovým týmem. Hlavní dějová linka, sakryš něco se zvrtlo, bum prásk jednu do kebule a jedeme zase od začátku, přímo vybízela, aby nějaký profesionál za kamerou zvedl vhozenou rukavici a látky se zhostil jak se patří. Taktéž skloubení akce a humoru zaslouží pochvalu před nastoupenou jednotkou. Cruise se mně od Collateralu a Valkýry dlouho takhle nelíbil a to zde ani jednou neběhal v o číslo menším nátělníku pouze se párkrát mihl kolem v těsném tričku. 4* jsou opravdu ,,Na hraně", zítra už to může být za 5*. P.S. Louvre mě nebavil, ale zase nic tak tragického se nepokazilo, prostě na dortu se šlehačkou chyběla třešnička. Doporučuji a formát 3D není třeba.

Dokument svým diskutabilním tématem dával tušit, že může být velmi zajímavý, avšak tvůrci z filmu vytěžili minimum. Jako kdyby pana režiséra Klusáka tlačil čas nebo svůj počin bral na ,,rychlo kšeft ." Hlubší sonda do společnosti, lidé pro bulvár, proti bulváru, komentáře odborné veřejnosti, zpovědi více ,,celebrit", méně zbytečných záběrů na vibrátory apod., tohle vše mohl snímek nabídnout. Takhle to byla pouze slovní exhibice Pavla Novotného. I tak si však pana Klusáka za jeho dokumenty moc vážím! P.S. Výpovědi pan Novotného by měly být i s českými titulky, častokrát jsem dotyčnému vůbec nerozuměl :-D

Tahle neobvyklá introvertní love story se mi zaryla doslova pod kůži. Dávka pocitů a otázek, kterou mi romance Her nabídla mě natolik upoutala, že jsem po jejím shlédnutí měl chuť odvyprávěný příběh dál ve svých myšlenkách rozebírat ba dokonce i rozvíjet. Nelze jednoznačně říci zda vzájemné souznění člověka a umělé inteligence bude do budoucna naše zkáza pro navazování klasických mezilidských vztahů nebo zda bude vítaným pomocníkem pro jedince, kterým život sám z nějakého důvodu nedopřál dostatek porozumění od okolí (starší lidé, nemocní, hendikepovaní,...). Režisér Jonze téměř bezchybně předvedl, že romantický snímek lze pojmout i tak nějak jinak, protože vzájemné partnerství Theodora a Samanthy působilo na jednu stranu tak bezelstně, čistě, avšak na stranu druhou tak perverzně, že jsem si v hlavě vytvořil docela příjemný maglajs. V jednom jsem měl však jasno, strašně jsem anti Don Juanovi Theodorovi fandil :-D. Znamenitý herecký výkon Joaquina, fajn melancholický soundtrack, příšerně dlouhá stopáž. P.S. Kdyby mě můj budík budil vychlastaným hláskem Scarlett J. vůbec bych se nezlobil.

Tvorba Quentina Tarantina z poslední doby (Hanebný Pancharti, Django) mě čím dál více utvrzuje v názoru, že pan režisér/scénárista nepatřil mezi vzorné studenty dějepisu. Vše co uvidí, přečte nebo zaslechne sesype do jednoho obrovského filmového hrnce a za zběsilého míchání uvaří. Posléze svůj pokrm naservíruje zvědavému divákovy, jenž je pln očekávání.......Výsledek? Voila, světe div se, ono to poměrně dobře funguje! Obtloustlík z videopůjčovny udělá ze svého mišmaše jednoduše přednost, která odbourá nejen většinu kinofilů, ale také nejednu nabubřelou festivalovou porotu. Nic na plat, Tarantino je již zavedená značka. Snad tato značka časem nepozře sebe sama. P.S. Epizodka s odvozem Djanga do dolů byla opravdu zbytečná.

Pokud divák očekává bláznivou jízdu plnou okázalosti, sexu a nekonečných lajn koksu, přijde si na své. Filmové řemeslo má režisér Scorsese bez diskuse v malíku. Problémem je, že příběh, jenž vypráví o nezbedném a rozšafném makléři Belfortovi a jeho povedené partičce, pojal Martin Scorsese jako čirou zábavu bez jakékoliv hloubky. Spousta diváků může tak nabít dojmu, že hlavní ,,hrdina,, je vlastně sympaťák a správný úleťák. Ovšem jedná se o velkou mýlku! Jordan Belfort byl pěkný lump, všivák a vůbec špína chlap, kterému byste své poctivě vydělané peníze dávali jen s velkou neochotou. Tří hodinová podívaná, která postrádá dramatické scény a když už, tak je jich jako šafránu, je prostě špatné. Obecně filmu chybí jakási férovost a pan režisér své dílko nasnímal jako oslavu gaunerství. P.S. DiCaprio a spol. jsou na jedničku s hvězdičkou.....scéna zdrogovaného Belforta snažícího se dostat do svého bílého Lamba, paráda.

Nestačím se divit, že někteří zdejší hodnotitelé filmu Ulovit miliardáře absolutně nepochopili specifický humor, kterým je režisér Vorel pověstný. Všechny ty zdánlivé nedostatky jakými jsou nesmyslné přehrávání herců, přemrštěný pohled na naši společnost či jednotlivé přitroublé momenty jsou dle mého názoru jasným a vědomím úmyslem tvůrců tohoto snímku. Je zvláštní, že tento fakt opěvovatelé divadla Sklep nezachytili. S hodnocením odpad nelze souhlasit. P.S. Je velké štěstí, že se z Vorlova Kouře stala v průběhu let kutlova, protože kdyby tento biják režisér natočil nyní, byl by pravděpodobně za všechny nedostatky, které u miliardáře zmiňujete odpadem též.

Když končila projekce a na plátně se začaly objevovat závěrečné titulky, jeden ze dvou vedle mě přísedících, sotva dvacetiletý klučina, prohodil letmo: ,,Na Stillera nic moc." Ve svých představách, ne nepodobných těm, které prožíval hrdina Walter, jsem vstal, ukázal na hocha prstem a procedil jsem skrz zuby:,, Co ty můžeš vědět o životě mlíčňáku, jdi se bavit s cigárkem na nedalekou diskotéku. "........Nic ve zlém. Walter Mitty neukazuje jednu z dalších potroublých postav, na které jsme u Stillera zvyklí. Jedná se o tak překvapivě milý režisérský počin, že jsem se celé dvě hodiny musel usmívat pod vousy. Pro lidi, jenž se občas přistihnou při myšlenkách patřících do pomyslné přihrádky s názvem ,,bilancování a ohlédnutí se za svým proběhlým životem", či pro jedince, kteří občas prohodí větu: ,,jaký má vlastně život smysl?" slouží Walter Mitty jako drobný návod. Smyslem života je.................víte co?.........jděte se raději na Benův film podívat.

Pan režisér a jeho tým umí! Film ,,Ve stínu" se povedl a směle se může zařadit do výrazně, ale hodně výrazně lepšího průměru české kinematografie posledních bídných let. Režie, scénář, herecké obsazení, hudba,....to vše tikalo přesně jako dobře seřízené hodinky. Atmosféra neutěšených padesátých let spojena s detektivkou typu film noir se zarývala pod kůži. Předchozí filmy pana režiséra nejsou špatné, ale u zde zmiňovaného projektu mám pocit, že pan Ondříček zmužněl a vyrostl :-D. Doporučuji!