Ghetto No. 1

Sympatický pokus o ucelenejšie zmapovanie cigánskeho problému v Čechách. Východiskom, ku ktorému sa dokument vracia, je jedno z najväčších rómskych sídlisk – mostecký Chánov. Pohľady na každodenný život ghetta a výpovede jeho obyvateľov sa striedajú pohľadmi osôb, prichádzajúcich do kontaktu s Cigánmi na rôznej úrovni – od riaditeľky chánovskej základnej školy po poslancov europarlamentu. Všetko zasadené do kontextu histórie Rómov v Čechách (zaujímavá je súčasná reflexia ich genocídy počas Protektorátu a krátko pred ním). Celok vyznel ako snaha o popísanie aktuálneho stavu, nie ako odsúdenie kohokoľvek. Naopak, bolo vidieť i snahu niečo robiť, a vymaniť sa z neľahkého postavenia. Rôznorodosť názorov a obrazy každodenných aktivít a pasivít vytvárajú zaujímavý a nejednoznačný pohľad na to, čo stojí za každodenným životom uprostred, polo zničených, odpadkami obklopených, panelákov. Výsledok má dosť ďaleko od zjednodušujúco jednostranných mediálnych obrazov komunity, ktorá sa s väčšinovou spoločnosťou za dlhé roky vôbec nezžila. Pozn. Kratučký vstup Petra Bakalářa, autora podnetnej (aj keď vedeckou obcou stádovito odmietnutej) knihy Psychologie Romů, bol jedným z najzaujímavejších pohľadov na opis cigánskej komunity, prostredníctvom definovania ich stratégie prežitia zameranej na početnosť potomstva. Naznačil tiež možnú pomoc spoločnosti, ktorá len ak bude sama dostatočne bohatá, môže sa vzdať dostatočne účinne veľkej časti svojich prebytkov na dorovnanie stále sa prehlbujúceho sociálneho a inteligenčného handicapu Rómov, nezvládajúcich zapojenie sa do informačnej spoločnosti. (04.04.2007)

"Vy nechodíte do školy kluci?" Cikaně 1: "Joo, chodíme. On nechodí." "A proč nejste ve škole?" "Eee..." Cikáně 2: "Jsme nemocný ne?" Cikáně 1: "Mnnn, my deme domů. Mě začíná bolet hlava." "Co? Proč nejste ve škole?" "Bolí mě hlava." :-) Koktaná "moudra" Herr Papeho se poslouchala mnohem hůře. Naopak se mi líbil nápad konfrontace záběrů Chánov X vepřín. Štěstí, že se pašící nemohou nijak ohradit. To jsou přeci jen užitečná a prospěšná zvířátka...a chutná k tomu ;-) (27.01.2009)

Tak u tohohle jsem usnul....myslím, že Ivan Pokorný by se měl raději rekvalifikovat (tak jako hrdinové jeho takydokumentu) a začít se živit jinak. Celkově silně nevyvážený snímek, který postrádá jakoukoliv logickou návaznost jednotlivých pohledů do análů Chánova. Snímek dle mého názoru není objektivní a horlivost a snaha Pokorného zachytit toto svérázné etnikum ve "světlých" barvách je viditelnější, než Pokorného talent znehodnotit 92 min filmového materiálu. (27.08.2009)

Hm tak musím sa priznať, že som o sídlisku Chánov počul vďaka tomuto osvetovému dokumentu prvý krát. Dôkaz, že tretí svet nie je ohraničený inými kontinentami, ale nachádza sa ako šelesť aj v srdci Európy. A nikto nevie, čo s tým. Veď prečo nepredať horúci zemiak politikom zajtrajška. Názory ponúkajú aj kapacity zo zahraničia a treba ich vypočuť. Ale u nás nikto nepočúva ani tých, ktorých sa týka problém bezprostredne. Asi inak, ako točiť o problematike dokumenty, sa ďalej nepohneme. Tento je prekvapivo celkom komplexný a ozrejmuje viacero bludných kruhov, spôsobených vo veľkej miere nastavením systému. (24.11.2016)

Dokument, který výborně popisuje situaci, která se ani po 14 letech nezměnila. Romové mají jinou mentalitu - orientace na bezprostřední uspokojování potřeb, intenzivní vazba na širokou rodinu, malý zájem o standartní vzdělávání a individuální vyniknutí, pocity ohrožení většinovou společností, jiný postoj k práci, rozdílné pojetí času, jiné pojetí čistoty, odlišný vztah k bydlení a jeho okolí, jiné pojetí pravdy a cti, odlišné vnímání křivdy a způsoby jejího odčiňování, jiné rozlišování mezi fantazií a realitou, jiné druhy mezigeneračních vazeb. Když se v dokumentu říkalo, že by Romové mohli přestoupit k islámů, naskočila mi husí kůže. Když do Chánova přijdete v pracovním týdnu v poledne, máte pocit, že probíhá nekončící párty. Rodiny stojí venku před paneláky. Romské děti vůbec nevědí, že peníze vznikají jinak než vyzvednutím na poště. Říká se, že jediná možnost je vzdělání a vytržení Roma z jejich komunity. Ale pracovnice úřadu s přímými zkušenostmi v dokumentu říká, že ani vzdělaný Rom práci nehledá. Romové mají tu vlastnost, že od 14. století se s námi nechtějí pářit i když před sto lety vzniklo rčení "každý pořádný chlap měl aspoň jednou za život Romku". Výborná kniha na toto téma je Romové v české společnosti, kterou mají v každé knihovně. Velmi se mi líbil příspěvek vynikající psychiatra bakaláře a doporučuji si přečíst jeho knížku Tabu v sociálních vědách.Při zoufale nízké porodnosti českých žen (naštěstí nás nahrazují převážně Ukrajinci) se nezdá až tak hloupé komunistické sterilizování Romek. Jedna Romka , která byla už asi po desáté těhotná to vyjádřila trefně: "a prečo by som mala chodit zbytočně prázdná?" (14.01.2021)