petr.al

Životní příběh Bethany Hamilton (před shlédnutím snímku jsem o této sportovkyni nic nevěděl) si sám o sobě hravě obhájí, proč byl důvod ho uvésti na filmové plátno. Pokud však po filmovém náčiní sáhnou tvůrci, kteří z něj udělají teen podívanou, nejsem schopen, jakožto uhrů prostý divák, se na ,,Surfařku" plnohodnotně soustředit. Jednotlivé pasáže jsem byl nucen přeskakovat, protože mně přišly jako z nějakého 90210 seriálu. Sportovní filmy můžu, avšak s přiměřeným množstvím patosu. Abych nepůsobil jako frfňa, tak AnnaSophia Robb předvedla sympatický herecký výkon. P.S. Rodiče Dennis Quaid a Helen Hunt byli tak kladní až byli nekoukatelní.

,,Bílá paní" musela v době svého vzniku oslovit i jedince tehdejší politikou nepolíbené (existence takových jedinců je však na rozdíl od Hejkala, Jednorožce a Bílé paní nepravděpodobná), protože téměř z každé vyslovené filmové repliky je cítit ta úžasná dvojsmyslnost, která tehdejšímu režimu asi příliš nevoněla. Zábavný je taktéž fakt, že dosti ve filmu vyřčeného lze aplikovat i do dnešní doby.

,,Pátý element" je jako líbivě zabalený dárek od Vaší milé, v nápaditém obalu s velkým množstvím ozdob, ale uvnitř té přenádherné krabičky je pouze lístek na němž je napsáno: ,,Promiň, zapomněla jsem na Tvé narozeniny." Jinými slovy. Pod pokličkou této designově vymazlené filmové parády je vlastně přihlouplé NIC.

Jedna lovecká puška, jedna zbloudilá střela a pan režisér Iñárritu začíná tkát oku lahodící sítě z mezilidských vztahů. Počínaje Marokem, plavným skokem přes Mexiko s doskočištěm v Japonsku. Zdánlivě nesouvisející spletenec má tu a tam svá slabší místa (japonská část, jakoby ke zbývající trojici příběhů tak úplně nepatřila), nicméně i tak je síť mexického filmového kouzelníka natolik pevná, že jsem se do ní vcelku snadno chytil a dodávám RÁD. Režisér, scénárista, kameraman, skladatel, herci, neherci,.....snad i catering, nikdo si nepřekážel, žádný si nehrál na vlastním hřišti exhibice, všichni tahali za jedno pevné vlákno. P.S. Spoiler. Točit Babel von Trier, tak Blanchett kulku nepřežije, Japonečka skočí z balkónu a dětičky zahynou v poušti na dehydrataci.

,,....nesnáším jak dýcháš, jak jíš a ten tvůj falešný smích hohoho...." Válka Roseových dosahuje jednoznačně na nejvyšší stupeň v kategorii ,,černo černá komedie." Kde brali tvůrci filmu inspiraci? Raději nedomýšlet, jinak by se spousta zamilovaných párů díky obavám z právě viděného nikdy nerozhoupala pro ten svůj velký den D. Hvězdičku navíc si taktéž zaslouží český dabing. Pavel Soukup, Eliška Balzerová (Kathleen v originále fakt mluví jako její česká kolegyně), Alois Švehlík povýšili snímek ještě o level dál. Kdykoliv zahlédnu Olivera s Barbarou, s chutí jdu pochcat rybu, uvelebím se na sedačku a zatetelím se blahem, poněvadž si mohu říci: ,,Díky Bohu, mě se to netýká...teda zatím." P.S. ,,Ještě, že jsem tady byl!"

Buenos días přátelé, s Antoniem jsme se rozhodli natočit jakés takés pokračování El Mariachiho, proto Vám všem mým kamarádům posílám hromadný mail s dotazem, zda byste si v připravovaném projektu nechtěli zahrát? Role se najdou určitě pro každého a pokud nějaká pochybí, rychle ji dopíši na place, co se s tím budu crcat. Hasta la vista Váš zručný filmový kumštýř El Robert Rodriguez............Takhle přibližně probíhala příprava na překombinovanou slátaninu, která však v porovnání s kytarovým uměním svých dvou předchůdců nevybrnkala ani akord. P.S. Mickey: ,,Ahoj Roberte, u telefonu Mickey, díky za mail. Hele určitě to beru, ale prosím tě, nenašel by se tam i nějaký štěk pro mou čivavu?" Robert: ,,Že váháš Mickey, zatím co si se mnou telefonuješ, už mám pro ni roli napsanou."

Co na tom, že mnohé v natočeném příběhu bylo ve skutečnosti tak trochu jinak. Doposud nepřekonaný film v rané tvorbě pana režiséra Renče, ale i jeden kvalitní snímek stačí k obdržení metálu od našeho milého pana Pussydenda :-P. Režie, scénář, hudba, herecké obsazení=má jedna velká poklona.

Italský hřebec Balboa soupeřící v ringu s Apollo Creedem již dávno nepatří k nedostižným klenotům tzv. sportovního filmu. Million Dollar Baby, Fighter, Wrestler a v neposlední řadě Warrior jsou bez pochyby zdatnými, dobře fyzicky i psychicky připravenými následovníky. ,,Warrior" není pouze přehlídkou nadupané svaloviny. Novodobí gladiátoři zápasící v propocené a zakrvácené kleci bojují svůj životní turnaj paradoxně i mimo ni. Dokonce se nabízí myšlenka, že i souboj za pletivem má mnohem více pravidel než spletité mezilidské vztahy hlavních aktérů. Toma Hardyho, ale stejně tak Joela Edgertona můžeme obdivovat kolik kliků a sed lehů museli pro přípravu svých rolí zvládnout, avšak mnohem statečnější výkon předvádí v konverzačních nijak za vlasy utažených scénách. Neodpustil bych si opomenout ani abstinujícího alkáče v podání Nicka Nolteho. Drama dvou bratří je určeno nejen pro všechny milovníky sportu, ale i pro jedince jenž se zadýchají při hraní her na PlayStationu.

Všechny nešvary tohoto mnou hodnoceného snímku jdou ,, Těsně vedle" mého kritického vnímání. Mě to prostě baví. Baví mě to i při opakovaných reprízách v Tv. Jedná se o komedii na pohodu, tzn. vypni mozek, nehnidopiš nad mnohokrát nelogickým chováním jednotlivých postav a nechej se spálit rozžhaveným mexickým sluníčkem se štěňátkem v podobě krysičky. P.S. Jsem ochoten přihodit i půl hvězdy za líbezný úsměv Michelle Monaghan.

Je mi záhadou, proč se čeští filmoví tvůrci tak rádi uchylují k příběhům našich investigativních novinářů, s vidinou, že natočí atraktivní podívanou . Výsledkem bývá povětšinou průšvih, posměšný úškleb na divákově tváři a následný pád do propadliště české kinematografie. ,,Nahota na prodej, Bastardi, Prachy dělaj člověka (ty ještě ujdou), Hranaři, Kájínek....." Výše uvedené výtvory může směle doplnit ,,Příběh kmotra." Ledabyle napsané dialogy, povrchní charaktery jednotlivých postav, překvapivě velmi nepovedený herecký výkon pana Vetchého, jehož proměna ve velkého kmotra působí nedůvěryhodně (kmotr v jeho podání působí spíše jako sympaťák), patetické hlášky: ,,politika je špína, republika je vytunelovaná, kam se to řítíme", kriminální podsvětí, které by ve mně mělo vyvolat pocit hnusu, opovržení, strachu, ale jaksi se mně tyto stavy nepodařily navodit. Bohužel v mých diváckých očích stále drží pomyslnou trofej snímek ,,Sametoví vrazi." Rád bych se někdy dočkal doby, kdy český filmař natočí aspoň poloviční parádu jakou nabízel francouzský biják ,,Veřejný nepřítel č. 1." P.S. Bojím se až našinec uváží, že pošle do kin kauzu Nagyová (Nečasová)-Rittig.