Stumbleine

Nesmál jsem se. 90% trapnosti a 10% vtipu, přesně to ve mě evokuje slovo "improvizace". A to i u komiků, kteří mají pro improvizaci nadání. Podobné pořady, včetně různých talk show, proto přepínám.

Pecka..

Tak tuhle raketu jsem si někdy v osmi letech na začátku devadesátek pouštěl pravidelně na vojetý VHSce s germánskym dabingem a samozřejmě mi vůbec nevadilo že tomu nerozumim. stačilo se jen dívat.. současným zparchantělým puberťákům rozmazleným CGI efekty to již pochopitelně nic neřekne, což je vidět z jejich slabého hodnocení, nicméně pro nás třicátníky to byla v devadesátkách naprostá bomba. Z robotizovaného feťáka Cainea šel opravdu strach, dodnes si pamatuji nezapomenutelnou scénu ze skladiště, když se tento kulervoucí robot poprvé objevil na scéně *****

Jedno z nejlepších oldskůlových sci-fi. Jako malej parchant jsem to měl fakt rád.

Tak hlavně že má pár komediantů práci..

Pokaždý když jsem se připrdelil domu ze základky, zahodil tašku do kouta a pustil televizi, tak tam běžela tahle nechutná sračka. Jedna hvězda z nostalgie.

Ani nevím, jestli jsem to jako dítě měl rád, nebo ne. Víc než Trautenberg mě deprimoval Krakonoš, ale především ta úvodní znělka s mysteriozníma vokálama (Vlastně veškerá totalitní produkce, co se týče hudebního doprovodu, na mě působí traumatizujícím dojmem)) Jediný co jsem na tom večerníčku měl rád, byly kulisy lesa a krásný papundeklový houby - to jsem měl vždy sto chutí vyrazit houbařit:)

Z trilogie o vnoučkovi, pobývajícím na prázdninách u svého dědy, který je myslivcem a permanentně nasraným cholerikem s diktátorskými sklony, jsem měl jako dítě vždy deprese. Proto jsem se této sérii pokud možno vyhýbal.

Beverly Hills v devadesátkách na základce milovali prostě všichni. Nebyla bábovka, která by nemilovala Brandona či Dylana. Bhčkovýma samolepkama z brávíčka byly polepený všechny papundeklový hajzly v socialistických panelákách. Stal se z toho fenomén a pro mládež to mělo působit i výchovně. Aby tato "nová generace" u dnešní zparchantělé mládeže vůbec uspěla, musela vygradovat tu povrchnost, pozérství, nenávist, závist, zradu a třídní rozdíly do obrovských rozměrů, což je asi to jediné, co mne zaujalo na jediném dílu, který jsem před pár dny omylem viděl) Třináctileté bábovky by ovšem mohly být nadšeny..*

Není nutné cokoliv psát. Vše již napsal verbal a těch pět hvězd patří jeho příspěvku.