BigBang

Jsem cílkovský matador, kupuju si všechny jeho knihy, dívám se na jeho pořady. Tento pořad bych doporučil obzvláště si v archivu ČT pustit. Formát 12 minut, kde má říci koncetrovaně hlavní svá moudra, panu Cílkovi sedl. Je to svěží, zajímavé, vydařené.

Hvězda navíc za princeznu v plavkách. Koukal jsem se na sérii teď na Nově a to byl tedy zážitek posílený převodem do češtiny: každý díl jinak přeložený, včetně jmen postav. Zajímavý je i samotný název šestky "Jediho", když kromě názvu filmu se to v celé sérii neskloňuje nebo skloňuje "džedáje".

Nevím, zda je to jen dojem, ale dlouhé pasáže tohoto dílu mi připadají jako pokus o velkofilm za levňačku.

Píšu z pozice fanouška p. Cílka. Díval jsem se zatím na tři díly s ním (Pičhora, Kouřim, národní krajina) a nebyl jsem zklamán. Připadá mi to jako výborný formát pro jeho osobitý styl, jako celek to ladí. Jeho publicistika je hodně rozevlátá, mně je to příjemné, právě i díky tomu komplexnímu a citovému přístupu; to by však nestačilo, zvláštní přínos p. Cílka je samozřejmě jeho geologické vzdělání a pochopení pro těžký průmysl, který souvisí s tím, že má blízko k dolům. Vyzdvihl bych například začátek dílu z Pičhory, který nemohu nazvat jinak než furiózní. P. Cílek přichází na nádraží, pochvaluje si, jaké je to pěkné být ve středu ráno na nádraží na výletě a pak ukazuje na jednom sloupu čekárny motivy dekoru egyptského, řeckého a socialistického. Též mě oslovila jeho úvaha o tom, co má vlastně turista z návštěvy míst, která byla významná, ale kde nezbylo nic konkrétního k vidění, protože postupem doby navštěvuji taková místa též docela často a rád.

Jednu hvězdičku dávám navíc jako rezervu do budoucna. Až si třeba najdu cestu k postavám p. Cupáka. Cítím, že to byl skvělý herec. Takový dojem hlubokého smutku a melancholie dovedl navodit málokdo jiný. Ale právě přes tu temnotu se špatně dostávám. Moc pěkná pí. Preissová si zaslouží též zmínku. Pozoruhodné je i to, jak film tak napůl zpracovává historické události svárovské stávky: Svárov ~ Svahov, továrník Liebig ~ Riessig.

Kvalitní inscenace, lze doporučit. Realistické zobrazení problému tehdejších běžných manželství mladých nezralých lidí, zejména zcela nesamostatných mužů. Když ubereme to obvyklé herecké přehánění, tak tu máme celkem podobný příběh těm, které ukázala ve svých úžasných časosběrných dokumentech pí. Třeštíková.

Plný počet dávám z toho důvodu, že tento skvělý film má pro mě trvalou přitažlivost, rád ho vidím kdykoliv znovu. Jde o adaptaci knižní předlohy, proto se zaměřím na srovnání s knihou: (A) celkovou temnou atmosféru zachycuje film velice vydařeně, včetně surreálných motivů proměny lidí apod. (B) skvěle vyšly zvláštní efekty ve finální části, kdy démonova doupata v horách jsou opravdu démonická. Nádherná je zejména modernistická továrna, v níž pracuje Prokopův špatný kolega Tomeš. (C) p. Höger dost přehrává, ale je to p. Höger, takže tomu počítám pomalejc. (D) film oproti knize silně potlačil erotické scény, které jsou v knize naopak klíčové a rozsáhlé - viz např. pozoruhodná scéna, kdy na večírku ing. Prokopovi v ruce praskne lahev a princezna to úsilí prožívá s ním tak, že křupnutí skla jim způsobí paralelní orgasmus. S tím souvisí i celově potlačené ženské postavy, hlavně princezna. (E) z mého pohledu je škoda té příliš doslovné aktualizace v závěrečných scénách s kamarády d'Hémona, kde vystupuje doslovně Adolf Hitler. Též kamarádi byli významově posunuti na konzervativní podporovatele nacismu, když v knize jsou to prostě zločinci. Taková aktualizace uměleckého díla, které bylo vizionářské, působí asi tak, jako když dáváte miminu lehké otázky, a starší dítě vykřikuje odpovědi. Závěr: kdykoliv se rád podívám znovu.

Průměrná sedmdesátková detektivka, ale nedávají ji často, tak se dá vydržet. Počet hvězdiček není relevantní, lze dát cokoliv mezi odpadem a třemi.

Když obyčejní lidé jsou větší zloději než propuštění odsouzenci. Docela solidní průměrná komedie. Jen bylo nevkusné vybrat si takové téma pár let po 50. letech, kdy zemědělci byli šikanováni a trestně odsuzováni za neplnění plánu atd. Samozřejmě na druhou stranu tou dobou už se začal projevovat relativní růst životní úrovně českého venkova, což je asi reálné pozadí toho filmu.

Byl jsem neinformovaný předem, že to není (tak úplně) komedie. O to silnější pecku jsem jako divák této antiutopie dostal: neznám žádný srovnatelný film, který by ukazoval, jak se dostat do světa 1984 cestou ochrany svobodného světa proti terorismu. Iritující na tomto filmu je především jeho politické vyznění - ukazuje alternativu bezprávného světa, kde však fungují třeba svobodné finanční služby a rétorika se neliší příliš od naší doby. Už je to pár let, co jsem Brasil viděl. Ale jsou motivy, které se nezapomínají: (i) dítě na návštěvě u tatínka v práci, který z kanclu odchází mučit dalšího vězně, a (ii) finanční poradce, který vězňům mezi výslechy nabízí hypotéku na financování nákladů řízení, které musejí platit.