Saxos

Vcelku jednoduché linky ukazující, jak moc nás elektronické vymoženosti pohlcují, omezují a zároveň existenčně ničí. Vlezte do tramvaje a víc jak každý druhý se hrabe v mobilu. Na druhé straně představme si dopad na lidstvo celosvětovým blackoutem. Samozřejmě žádných směšných 30 minut. Zkusme čas stanovit třeba na 5 měsíců. Katastrofa. Boj o holé přežití a hon za jídlem. Mrazáky death, konzervy vyrabované. Všude umírající pro nestíhající zdravotnictví, v důsledku rabování a nepokojů, nemožnost bránit se masovým místním epidemiím. Raději z5. Vypínám mobil, PC, televizi, mikrovlnku, beru si obyčejnou papírovou knihu a jdu si číst ven na lavičku. Alespoň na hodinu než bude tma.

Válečná romance, kde neurazí příběh, pár akčnějších scén, obě hlavní role, hudba. Je to takový válečný film směřující na dámskou část publika. Pro chlapáky nutno dát větší prostor a napětí třeba v špionážní činnosti Marianne, vystříhnout pouštní rychlovku, porod přesunout na chodbu a Maxe posílat na víc akcí.

Bez nutnosti rozmýšlení a pod vlivem zážitku se hvězdy sází dobře. Když srovnám s podobnými českými projekty jako Marian, Requiem pro panenku, dostal jsem ze severu ještě víc. Prožít přechod z dětství po dospívání pod dozorem sebestředného fanatika, sadisty, pedofila, staré nerozhodné baby a dalších rádoby vychovatelů, je hrůza kombinovaná s noční můrou.

Smůla. Výměna podoby s ponecháním vlastního hlasu působí blbě a nepřirozeně.

Zápory: barák tak zhruba pro 500 lidí, ale na chodbách nikoho nepotkáte a poznáte maximálně nějakých 10 postupně mizících hňupů; policajt tupec, kterému to také není divné; všede svítící lampy, ale stejně tma, jak v neandrtálské jeskyni; klasika přeřvaných lekaček.

Přiklonil jsem se ke skupině míň spokojených diváků. Vše podprůměrné - příběh, dům, herci, lekačky. Varhany hrůza.

Klady: zajímavé téma, děj koukatelně odsejpá, dobrá music.

To je nářez. Exmariňák vs. 68 blbů a přerostlý blb. No vyhraje. Nebojte. Přeživší a co jim zážitek přinesl: samozřejmě náš hlavní hrdina - zdraví zachováno, úsměv také, čeká ho spokojený život s paní učitelkou, která se vlastně všemu smála, protože věděla, že John je bijec; paní učitelka - relativně v pohodě, snubák jí zůstal, čtyři žáci, z toho jeden problémový, death, takže míň práce a příjemnější výuka; studentka - dvě dírky v dlaních, pravděpodobně zažila i ten sex, no není co závidět.

Komedie? Prosím, to snad ne. Rodinný určitě - ničím nevybočující, klidný, bez zbytečných rádoby středoškolsky puberťáckých vulgarismů, se slušnou hudbou.

Za dobrým hereckým obsazením výbornými herci šedesátých let hodně pokulhává až moc jednoduchý a prostý příběh s travičem, záškodníkem. Klady: krásní pesani i šumavské hvozdy.