Bernhardiner

Tady byl Kim Ki-duk opravdu ve formě. To je pane prostředíčko - základna zfetovaných rozsévačů světového míru, vedle níž se nachází pár pochybných baráků, mimo jiné i psí masokombinát. Do tohoto prostředí jsou zasazeny postavy skutečně příhodné - zamilovaný mírotvůrce, poloslepá holka, psí řezník, míšenec, jeho matka a pár budižkničemů, kteří jsou základní esencí téměř každého z Kimových filmů. Jak je režisérovi vlastní, vláčí tyto lidi láskyplně od čerta k ďáblu a některé z nich se rozhodne psychicky či duševně zlikvidovat. Pro milovníky psů je tento film velmi nevhodný, jelikož se s pejsky zde nejedná zrovna v rukavičkách. Ale psi mé velikosti jsou zde naštěstí ušetřeni, tutdíž se nemusím bát udělit tomuhle snímku plnou palbu. 90%

Toto je silně ujetá komedie o maniakovi, který chce přetvořit Mozartovu operu Don Giovanni podle sebe. Tématicky navazuje na podobné komedie s partou lidí kolem Gösty Ekmana ze 60. - 80. let. Tady to však překračuje míru jakési normálná vtipnosti, a to tak, že to vůbec ve výsledku není vtipné. Ano, téma je vcelku zajímavé, ale šéfova posedlost sexem a extravagancí je místy nesledovatelná. Film částečně zachraňuje Mozartova hudba, kterou naštěstí tento odborník na slovo vzatý tolik nepřetvořil, ale čeho je moc, toho je zkrátka moc. 50%

Méně trpěliví lidé mohou být při sledování tohoto dramatu převelmi šťastni, neboť již v prvních větách se dozví, jak to celé vlastně skončí. Příběh o synovi ženy, která se na živobytí vydělává prostitucí, skýtá vcelku solidní potenciál. Výsledek není bůhvíjaký. Film je vyplněn nejrůznějšími klišé, která naštěstí nejsou dovedena do krajnosti (např. nedošlo k žádné šikany ze strany spolužáků), a momenty, při jejichž vytváření pojedli tvůrci příliš vtipnou kaši (srbská spolužačka kojící cosi, co by mělo být pravděpodobně miminko, ale jedná se patrně jen o jeho plastovou náhražku). Dále by se zde dala vytknout jistá utržkovitost příběhu (pročpak nám neukázali synátora, jak ve škole hovoří o povolání matky). Film částečně zachraňují herecké výkony Chamatové, Manojloviče a Lisnice, ale jak je patrno, Sturminger není žádný zkušený režisér, a proto to vypadalo tak, jak to vypadalo. Musím ale pochválit hudbu při závěrečných titulcích, ta byla opravdu výborná. 55%

Korejská melodramata jsou si v mnoha ohledech podobná jako vejce vejci. Pravidelně se tam objevuje chudoba, ztráta nejbližších a genialita (v různých ohledech) některého z hrdinů. To vše je samozřejmě zahráno výbornými herci. Stačí to na pět hvězd? Určitě ne. Tenhle snímek nám totiž sděluje, že i sebehloupější člověk může být k něčemu dobrý, a že takové lidi nemůžeme předem zatracovat, rozhodující je totiž charakter každého z nás. Takovou dávkou lidskosti jako tento a několik dalších podobných korejských snímků v takovém Forrestu Gumpovi rozhodně nenajdeme. Citové vydírání zde sice je přítomné, ale... prostě Korejci jsou na tohle mistři. A když se na závěrečných pár minut ukáže Praha se starými tramvajemi a Národním divadlem, český divák si rozhodně nemůže stěžovat. 95%

Lidičky, tohle opravdu není thriller. Tady jsem opravdu necítil žádné napětí, snad jen leknutí ve mě způsobil blesk. Jinak Helena af Sandeberg je sice pěkná holka, ale že by u mě způsobila nějaké pozdvižení, říct nemůžu. Celé se to vlastně odehrává v celkem poklidném duchu, které narušuje občasné násilí a sex. Dokonce bych řekl, že dějová linka ze současnosti je úplně zbytečná. Na tomhle snímečku však oceňuji závěrečné rozuzlení, které však na geniální Vertigo s opravdovou Kim Novakovou opravdu nemá. Jediné, co mě teď zajímá je, jestli se skutečná Kim Novaková ve skutečném Genezaretském jezeře (v Izraeli) opravdu nikdy nekoupala. 50%

Tenhle snímek je o tom, že urážet stáré babky se opravdu nemusí vyplatit, protože člověk si nemůže být nikdy jistý, co to je ve skutečnosti za babku. Asi jsem přece jenom (ač si to nerad přiznávám) zhýčkán moderními efekty, které zde vzhledem k době vzniku snímku prostě být nemohly, a tudíž mi ty scény v kostele připadaly místy lehce úsměvné. Musím však vyzdvihnout výkon Kuravljova a snahu tvůrců o maximální autentičnost. 80%

Parálovi se pravděpodobně v době psaní tohoto příběhu začal párat mozek, protože nechápu jak je možné, že Kolářová po sotva minutové známosti se Somrem nasedne k němu do auta. A to Somr - nic ve zlém - není takový hezoun, aby po něm každá letěla. Když odpářu tuhle a některé podobné blbosti, dostanu průměrný příběh s docela dobrými herci, který na jedno pokoukání stačí, ale žádná velká zábava se rozhodně nekoná, protože humorné situace tam nejsou prakticky žádné. Je to prostě stereotypní a nudné, nicméně může to posloužit k drobnému zamyšlení nad vztahy mezi lidmi. 50%

První film nabídl pěkně obskurní podívanou a tohle je jen klasicky zbytečný sequel. Možná, že by bylo bývalo lepší, kdyby se hrdinové skutečně upili tequillou k smrti. Scénář je totiž nepopsatelně chabý a těch několik slušných momentů v něm zaniká jako kapka v moři. Na té všeobecné absurditě byla většinou absurdní už samotná její existence. A netušil jsem, že český recepční hovoří polsky. 50%

Jednoduchá komedie z prvorepublikové Prahy, na které jsou nejzajímavější herecké výkony Pivce, Marvana a Medřické. Samotný příběh je sice zajímavý, ale zhruba v polovině jsem už začínal tušit konec. A nechápu, jak je možné, že veštba staré cikánky nebyla pochopena. 75%

Sexuální výchova pro desetileté? Dětem skončil školní rok a najednou nevědí, co s volným časem. Milá, ničím neurážející podívaná pro děti i dospělé.