Recenze (1 205)
Zjizvená tvář (1932)
Vynikající výkon Paula Muniho, který hraje Tonyho jako bezcitného chlápka, který si jde tvrdě za svým, ale na druhé straně vždy vypadá, že si užívá. Není to psychopat, ale opravdový gangster a zmetek. Scény s ovládnutím rajonu a přestřelky i automobilové honičky jsou skvěle natočené.
Světla velkoměsta (1931)
Skvělý Chaplin, který rozehrává humorné situace ve stylu nešikovného klauna. Choreografie scén s milionářem a při boxerském zápasu je skvělá, romantická linka je již slabší, ale konec vyznění filmu zachraňuje, protože nabízí setkání dívky, která ke štěstí přišla a zlomeného muže, který o všechno přišel.
Utrpení Panny orleánské (1928)
Vynikající výkony všech postav, které jsou snímány zblízka, aby člověku neušel žádný pohyb obličeje, žádná emoce. Z uměleckého hlediska se jedná o opravdu vynikající film, s přelomovou kamerou, neuvěřitelným výkonem představitelky Jany, s mnoha drobnými detaily, s nimiž si režisér dal práci, aby vypověděl o době a zlu, ale i soucitu. Je hodně náročné to vidět, ale člověk nemůže odtrhnout oči
Psanci (1918)
Zajímavý film nejen výkonem dvou hlavních postav, ale i skvělou výpravou od kostýmů, přes práci kamery, až po nádherné scenérie. Viděla jsem bez hudebního doprovodu a i tak děj poměrně dobře plynul, nebylo to nijak nudné.
Metropolis (1927)
Metropolis je moje srdcová záležitost, kterou jsem teď viděla v delší verzi zrestaurované v roce 2009 na délku 153 min, a upřímně řečeno i při takové náloži jsem se nenudila. Je jasně vidět, kde byly scény přidány, ale klidně by tam nemusely být, jsou jen potěšením pro někoho, komu se lbila kratší verze. Souhlasím s tím, že herecké výkony jsou hodně patetické i na svou dobu a některé výjevy až kýčovité, ale Metropolis je vizuální skvost, kde je pořád na co se dívat, co obdivovat a co nového najít.
Zlaté opojení (1925)
Milý, lidský film se skvělými scénami, hereckými výkony a pěknými triky. Na pojídání škrpálu rozhodně nikdy nezapomenu a konec byl vtipný happy end.
Poslední štace (1924)
Bylo to velmi zdlouhavé, až nudné, a příliš mě to nezaujalo, protože jsem se nemohla ztotožnit s hlavní postavou a ani jejím okolím. Konec mě nijak neurazil, byl uveden jako "vložený pro diváky" a rovněž oceňuji absenci mezititulků a progresivní užití kamery.
Kid (1921)
Krásný film, u kterého jsem na konci brečela jako želva, i když scéna s andělským městem byla slabší. Charlie Chaplin to zahrál úžasně, ale malý Jackie Coogan byl neuvěřitelný talent.
Dolarová princeznička (1917)
Milý film o trochu rozmazlené holčičce, která by chtěla společnost a přátele, ale všem je jen na obtíž. Druhá polovina filmu, kde se její představy v blouznění spojí dohromady připomíná Čaroděje ze země Oz. Mary Pickfordová dokázala zahrát malou holčičku velmi přesvědčivě, pohyby, mimikou, ostatní postavy byly také výrazné a dobře zahrané.
Upír Nosferatu (1922)
Nosferatu není vůbec špatný, i když Hutter vypadá jako Ivánek, podobně jedná, zatímco jeho paní Ellen je goticky bledá a náměsíčná. Ostatní postavy, kromě Nosferatu, nejsou moc zajímavé, a tak se člověk těší na Maxe Schrecka, kdykoliv se objeví. Je opravdu hodně děsivý s dlouhými drápy, zuby jako králík a ušima elfa. Nejvíc mě ale bavilo všímat si detailů, které filmaři hojně využívali v budoucnu.