Scarface
Zjazvená tvár
VOD (1)
Obsahy(1)
Klasická gangsterka o bezvýznamnom zločincovi, ktorý sa v období Prohibície vytiahne na spoločenskom rebríku. Film o vzostupe a páde mafiánskeho bossa Tonyho Camonteho sa začína smrťou uznávaného bossa podsvetia Big Louisa Costilla. Polícia upodozrieva jeho bodyguarda, Tonyho Camonteho, že Big Louisa na objednávku iného mafiána zlikvidoval. Pre nedostatok dôkazov však musí byť Tony prepustený a s úžasnou rýchlosťou i veľkými ambíciami preberá revír svojho mŕtveho šéfa. Čoskoro si svojimi nemilosrdnými maniermi a vybavovaním účtov získava v mafii výsadné postavenie. Čím vyššie sa však nachádza, tým väčšie nebezpečenstvo mu hrozí... (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (140)
Scarface Briana De Palmu z roku 1983 sa v mojej topke drží už veľmi dlhú dobu a silno pochybujem, že ho z nej niekedy v budúcnosti vyhodím. To samo o sebe hovorí o mojom vzťahu k filmu a dôvodu, prečo som sa k zhliadnutiu pôvodnej verzie odhodlal. Ako som očakával, nenastalo žiadne sklamanie, ba práve noapak, dostalo sa mi výborného a neuveriteľne autentického zážitku a dobovej atmosféry mafiánskeho sveta. Snímok môžem jednoznačne doporučiť milovníkom gangsteriek a prehlásiť, že v tomto prípade sa jedná o absolútne zrelé vínko, ktorému vek na kvalite rozhodne neuberá. Navyše Paul Muni alias Tony Camonte svoju rolu zahral vskutku bravúrne! Je to pašák. ()
Zjizvená tvář z roku 1932 je předobrazem pozdějšího slavného stejnojmenného De Palmova filmu s nepřekonatelným Al Pacinem ve své životní roli. Tato původní verze taky nebyla špatná, docela jsem koukal kolik si toho De Palma pro svůj pozdější film odtud vzal (kromě jména Tony, nápisu World is Yours, také Tonyho nenávist vůči milencům jeho sestry anebo jeho lásku k ženě svého šéfa), ale na druhou stranu mě děj filmu příliš nebavil (zároveň ale ani nenudil), dost jsem se ztrácel, měl jsem trochu problém porozumět americké angličtině (což se mi snad ještě u žádného filmu z 30. let nestalo) a kromě několika hlavních postav jsem se moc neorientoval v tom, kdo je kdo a asi jsem příliš moc a zbytečně srovnával s pozdějším remakem. Snimek sám o sobě byl ale dobře natočen. Docela mě ve filmu bavily přestřelky (střelba z samopalů tvoří velkou většinu snímku), pěkné bylo ztvárnění masakru na den Svatého Valentýna a závěrečná scéna. Hned zezačátku mě pobavilo upozornění, že všechny události jsou podle pravdy a dotaz na vládu, co s tím hodlá dělat. ()
„Gang wars begins“. Časy se mění, přičemž štěstí přeje připraveným a zejména potom těm největším žralokům schopným utrhnout si co největší sousto(a). Přičemž (nejvíce hladových žraloků) slídí kolem „ostrůvku v moři“ jménem „North Side“ a jedním z těch největších je (byl) Tony Camonte alias Gabe Rooney popř. Joe Black (resp. „Scarface?“). Tento originál z roku 1932 musel (a také se tak stalo) ve své době vzbudit velkou vlnu pozdvižení a nevole, neboť si nebral žádné servítky před tehdejší situací v politicko-veřejném životě (zlatá éra organizovaného zločinu) a neochotou státního aparátu s tím cokoliv dělat. Záměrně se vyhnu srovnávání s remakem (z roku 1983) B. De Palmy (s Al Pacinem a M. Pfeiffer v hlavních rolích). Bude muset (po)stačit, když napíšu, že mám rád obě verze. Lecos však napoví, když napíšu, že originální verzi miluju! :o) De Palma se (je to ostatně patrné z každého druhého záběru a sám dotyčný se tím ani nijak netajil) v originálu notně shlédl a nechal se jím (více než jen) inspirovat. S dovětkem, že tento snímek H. Hawkse a R. Rossona (podle scénáře B. Hechta) má oproti svým bratříčkům (resp. synům, vnukům) jednu nespornou (nedostižitelnou) výhodu a to sice fakt, že se odehrává přímo v té době a s tím spojenou vysokou míru autenticity. A musím konstatovat jedno: přes fakt, že jsem velkým obdivovatelem a příznivcem Ala, Paul Muni (coby Tony Camonte) mu nezůstává nic dlužen (ba právě naopak) a stejně je tomu v případě „ve velkém práškující“ M. Pfeiffer, (pro kterou mám víc než slabost). V "minisouboji“ to u mě (překvapivě) byť, škoda, že nedostává více prostoru, vyhrává Karen Morley (coby Poppy). Jedinou výtku, kterou jsem ochoten akceptovat, je (mnohými zde již zmiňovaná) příliš krátká stopáž a s tím spojené velké skoky v čase, kdy se divák může cítit částečně ochuzen, neboť (přiznejme si upřímně), toto téma by si zasloužilo mnohem více prostoru a stopáž cca o 45min delší. Na druhou stranu, to co tvůrci natočili a divákovi předložili, je bez jakýchkoliv výtek, vyznačující se navíc velkou dávkou syrovosti autenticity, přímočarosti, to vše navíc bez zbytečných keců jdoucí přímo „na věc“ („Postavte se ke zdi! A kde je pointa?“...MILUJU tyhle momenty! Navíc ani o humorné vsuvky není nouze, zejména se jedná o všechny ty se „smažkou, asistentem panem Camonteho“. Budu se opakovat, ALE.....na tehdejší dobu to muselo být čisté zjevení. „The world is yours“. P.s. Stejně jako v případě Al Caponeho, tak i v mém: „I love this film“! ()
„The world is yours.“ Znaky kultu na seba nenechávajú dlho čakať. Pred popravou sa pískajú tóny opery. Hlavného hrdinu vidíme po prvýkrát zakrytého plachtou u holiča a je tak drzý, že si neváha zapáliť zápalku na cigaretu o policajtov odznak. Brutalita tu nie je veľmi viditeľná, dočkáme sa menších bitiek a zaúch, ale nič výnimočné, rovnako ani pri prestrelkách krv nestrieka prúdom tak, ako to má rád Quentin Tarantino. Do žánrov by som pridal aj fantasy, lebo taká neuveriteľne hlúpa postava bez pudu sebazáchovy, ako Tonyho sekretár, ktorý sa nekryje pred guľkami, keď volá z telefónu, by v realite nemohla existovať. Výhradu mám voči nedostačujúcej kamere a výprave, s ktorými vie tento kult dnešná konkurencia prevalcovať. Film sa nestratí ani medzi dnešnými mafiánskymi kúskami, ktorým na dlhú dobu ustanovil vzor a kultové scény. Víťaz medzi filmami Scarface je jednoznačne De Palmov kúsok s Al Pacinom. ()
Galerie (94)
Zajímavosti (27)
- V různých státech USA se promítaly různé verze Zjizvené tváře. Např. v New Yorku se uváděla třetí verze (s odlišným koncem) a na druhé straně řeky Hudson v New Jersey druhá verze filmu (alternativní závěr v podobě zatčení Camonta a odsouzení k oběšení). (Zetwenka)
Související novinky
Remake Zjizvené tváře našel režiséra
O remake Zjizvené tváře se v průběhu let snažilo několik tvůrců, těmi posledními jsou zatím scenáristé a režiséři bratři Coenovi. Ti teď napsali nový scénář, jehož děj by se měl odehrávat v dnešním… (více)
Coeni a nová Zjizvená tvář
Jak asi víte, gangsterská klasika z roku 1983 je předělávkou zhruba stejně klasiky z roku 1932. No a teď se Zjizvená tvář dočká třetí verze, pod jejíž scénář se podepíší bratři Coenové. Nový film v… (více)
Nová Zjizvená tvář má režiséra?
Ve Zjizvené tváři z roku 1932 sledoval Howard Hawks vzestup a pád irského gangstera Tonyho Camonteho. Ve Zjizvené tváři z roku 1983 sledoval Brian de Palma vzestup a pád kubánského gangstera Tonyho… (více)
Zjizvená tvář potřetí
Když napsal sedmadvacetiletý Armitage Trail v roce 1929 román Zjizvená tvář, těžko ho napadlo, jak daleko to jeho dítko dotáhne. Tři roky po vydání přišla první adaptace – Zjizvená tvář od Howarda… (více)
V období prohibice byli velmi úspěšné gangsterky a podnikatele Howarda Hughese napadlo udělat gangsterku založenou na životě samotného Al Caponeho, legendárního mafiána. Později koupil práva na knihu Scarface, která byla inspirována právě životem Caponeho, scénáristou se poté stal Ben Hecht, který byl jakožto novinář s mafiány dobře obeznámen a režisérem se poté na Hughesovo přání stal Howard Hawks, i přesto, že tito dva ještě před realizací filmu měli soudní spory, protože Hughes obvinil Hawkse z plagiátorství jeho filmu. Ve finále se stal Hawks i spoluscenáristou a společně s Hechtem chtěli Caponeho život ztvárnit co nejpřesněji. Ve finále dokonce samotný Al Capone navštěvoval natáčení aby se ujistil, že na něm založená postava nebude znevážena a Capone tak dostojí své pověsti. Diváci už tehdy mohli snadno pochopit, že je Tony Camonte vlastně Al Capone, protože krom stejné jizvy film doslova přebíral skutečně události z Caponeho kriminální kariéry a možná i díky této autentičnosti vznikla dodnes jedna z nejzajímavějších gangsterek všech dob. Zjizvená tvář sice vznikla v době kdy gangsterky byli na vzestupu a bylo jich tedy docela dost, právě o ní se ale dodnes mluví jako o takovém výchozím bodě a především jako nejslavnějším filmu tohoto podžánru své doby. Dále je Zjizvená tvář brána za jeden z nejdůležitějších gangsterských filmů, který zásadně ovlivnil ovlivnil gangsterky. Paul Muni je v roli Tonyho Camonteho božský a pokud se člověk nějak zajímá o skutečného Al Caponeho tak ví, že se tomuto gangsterovi skutečně dostal na kobylu. Hawks poté jako režisér stojí za velmi zdařilou gangsterkou, která sleduje skutečně povedeně zmapovaný vzestup a pád jednoho gangstera, který je sice ztělesněním zla, přesto je ale ve finále i celkem lehké vybudovat si k němu sympatie a sledovat s jakým charizmatem stoupá na vrcholu potravního řetězce. Už i na svou dobu dokázala Zjizvená tvář nabídnout parádní akční automobilové honičky, které sice možná z pohledu současné doby působí poněkud úsměvné, minimálně o jistou formu napětí a stylu rozhodně dodnes nepřišli. Zjizvená tvář hodně těžila z atmosféry, která v Americe sužovala a už v úvodu tvůrci poukázali na lhostejnost vlády Spojených států k mafiánské činnosti. Ve své době byl tak film přece jen aktuálnější a měl i tehdy větší sílu, přesto ale z vybudované atmosféry kolem a faktu, že to co se děje na plátně se v Americe dělo zcela normálně mrazí. A finále je poté naprosto parádním závěrem, které skutečně naprosto parádně ukončuje tuhle cestu Tonyho Camonteho z naprostého dna přes totální vrchol na opět volný pád až dolů. Kvůli sporům s cenzory byl film zpožděn o rok, přesto nakonec vznikl pro mnohé lidi praotec modernějších gangsterek, který kvůli své krátké stopáži 93 minut musí možná přece jen vzestup a pád hlavního hrdiny provést trošku až zkratkovitě, přesto se mu to ale povede a Zjizvená tvář z roku 1932 je ve finále ta super gangsterka, kterou ve finále zastínil přece jen o ždibec povedenější remake Briana De Palmy z roku 1983, který naopak trvá minut 170 a je to jeden z těch remakeů o kterém by se vlastně i dalo říct, že je lepší než jeho předchůdce. To už je ale zase řeč na jiné téma, Zjizvené tváři z roku 1932 ale jeho důležitost a především dodnes zajímavé a funkční zpracování nikdo nesebere..... () (méně) (více)