DaweForeman

Pořádně ani nechápu, čím tohle anime chtělo být. Honba za pomstou? Ano i ne. Ecchi? Ano i ne. Harém? Ano i ne. Akční? Ano i ne. Drama? Ano i ne. Romantické? Ano i ne. Sci-fi? Ano i ne. Školní život? Ano i ne. A takhlenc bych mohl pokračovat i nadále. Obecně bych řekl, že je to nemastné, neslané - nezáživné, ale ne úplně nudné. Samozřejmě se tu dočkáme i několika naivních hlášek. Jediné, čím jsem si jistý a co mohu pochválit je smysl pro humor. Co se týče příběhu, tak je tu toho řečeno hodně, ale pořádně nic. Pořád si připadám, jako kdybych byl na začátku, kdy pořád člověk očekává, že konečně dozví nějaký ten úvod, co se tam proč děje a co bude následovat. Jenže pořádné odpovědi se v těhlech 12 dílech nedočkáme. Hudba je místy i celkem slušná a co se týče animace, tak bych to hodnotil možná i trochu zápornějc. I když je to jedna z těch propracovanějších, tak na některých místech měla docela zásadní chyby (špatný odhad pohybu nebo délky atp.).

Tohle je celkem oříšek nějak okomentovat. Člověk musí být snad detektiv, aby tohle rozluštil, jak to bylo myšleno. Mě se z toho povedlo akorát dostat to (podle mého názoru), že se jedná hlavně o romantický počin, kde jaksi láska (nejen ta romantická) dokáže zvládnout i zub času. Určitě bych tipoval, že tam toho bude více, ale opravdu bych to musel zkoumat sekunu po sekundě a to se mi nějak nechce. Něco mi řiká, že je to účel tohohle počinu, aby se člověk nad tím hluboce zamyslel, aby to nebylo tak očividné. Nebo to možná má něco společného s tím, jak tam říká ona Arata ke konci v tom filmu, proč ten film vůbec točila. Každopádně postavy mi přišly celkem zajímavé - hlavně to, že ať byla situace jakákoliv, tak to všechno braly s humorem, a co se týče hudby a animace, tak tam bych řekl, že je to dobrý.

Zase jedno z těch anime, který se zpočátku tváří zajímavě, v průběhu to klesne nízko a pak závěr je největším over-killem. Čekal jsem nějaká hluboká životní moudra, které tu sice jsou, ale v ne takové kvalitě, jak jsem očekával a celý příběh je spíše jedným emocionálním výlevem (speciálně pak poslední díl). Po shlédnutí jsem měl stejný dojem jako po shlédnutí anime Clannad - samozřejmě se jedná o dvě žánrově rozdílná anime, ale mám konkrétně na mysli něco jiného (lidi, kteří viděli oboje si to spojí dohromady, jinak bych musel příliš spoilovat). Sice nevím jak si stojí tohle anime v porovnání s ostatními podobně zaměřenými anime na klasickou hudbu, ale možná díky tomu jsem to dokázal ocenit trochu více, než kdybych je viděl. Ona myšlenka oněch rozdílných emocí, které "hráči" vkládají do své hudby se mi opravdu líbila a to samý bych mohl říct i oné motivaci (pádech a vzestupech). Navíc se mi líbilo, že to není jen čistě o té hudební stránce (možná proto jsem byl schopen i to shlédnout), ale také té dramatické a romantické stránce. Na druhou stranu rozhodně musím kritizovat postavu Koseie, který mi v některých momentech doslova lezl na nervy. Naopak Kaori bych tam asi hodnotil nejlépe. Dále bych kritizoval nějaká ta rádoby "moudra", protože jsem filosof, ale to nemá smysl tu rozebírat do detailu. Závěrem bych řekl, že hudba byla celkem taková příhodná pro tu atmosféru a co se týče animace, tak tam bych měl výhrady (občas mužské rysy u žen nebo ono hnědé stínování).

Vzhledem k tomu, že se jedná o návazné pokračování - díly 14 až 26, tak to není potřeba nějak extra komentovat, kdy se to táhne stejně jako v duchu první série. Samozřejmě, že se zde dočkáme nějakého toho objasnění některých záhad a nějakého toho "zakončení" všech různých bojů.

Nakonec jsem se rozhodl přepsat komplet komentář k tomuhle anime, protože se mi to trochu rozleželo v hlavě a musím to hodnotit trochu jinak. Člověk k tomuhle musí přistupovat jako k ne klasickému příběhu, ale spíše k takové té snaze zfilmovat pozadí nějaké hudební skupiny a přidat k tomu jejich písničky. Zde se jedná konkrétně o japonskou holčičí skupinu AKB48 a její složité uspořádání (dohledejte si sami). Proto člověk nemůže ani moc hledět na nerealistický příběh, kdy je vesmír rozdělen na přívržence zábavy a jejich odpůrce. Na druhou stranu to má správný sci-fi nádech a alespoň je tohle anime odlišené od těch (pro mě naprosto nezáživných) vymyšlených idol anime zasazezných do reality. Částečně mi to připomínalo Macross Frontier, který mám rád a kde právě byl taky smíšen prvek sci-fi s hudbou (samozřejmě na tomhle anime pracovali lidé, kteří právě měli co dočinění s MF). Umění je obecně o emocích a nelze tam hledat moc intelektualismus, takže ty veškeré ty výlevy se tak nějak dají očekávat, i když je tu někdy opravdu do očí bijící hloupost. Ale tohle anime i když má mnohdy nemorální a kontroverzní momenty, tak jsou zde schválně a dodávají tomu ten správnej dopad a emoce, na kterých je celé anime postaveno. Navíc nemusíme tu očekávat jen čisté zpívání, hledání snů, pády a vzestupy, ale také i nějakou tu akčnost, spoustu různých vizuálních efektů, politický boj, záhady a psychologii (hlavně ona měnící se rozpoloženost jednotlivců je tu opravdu dobře zpracována). Každopádně animace je celkem super - i když všude ty srdíčka jsou trochu příliš klišovitá (ale to se dá nějak přežít, protože to má svůj účel - viz epizoda 9 - případně rozdíl mezi srdcem a hvězdou) a pak samozřejmě ona počítačově dělaná stránka (i když je tu očividně vidět, na kterých konkrétních místech je - většinou tance -, tak tu není okatá jako v jiných anime, ale jde zde v rámci přijatelných mezí a nenarušuje příliš běžnou animaci). Co se týče hudby, tak nelze hodnotit jinak než dobře (spousta písniček a některé jsou i hodně chytlavé).

Na tomhle je nádherně vidět, že i když má člověk ecchi prvek, tak ten samotný nestačí. V tomhle případě příběh hentaie vychází ještě lépe, než tohle. Když pominu desátý díl, tak příběh je tu nulový. Spíše mi to připadá, jako kdyby si autor snažil zfilmovat svoje vlastní choutky a mohl... Dejme tomu, že sem tam to mělo úsměvnou chvíli, ale to je tak vše. Všechny neduhy předchozí série to převzalo a přidalo ještě nějaký navíc.

Tak trochu pochybuju o tomhle anime. Tohle opravdu není o příběhu, protože ten je tam jaksi téměř nulový a běží na pozadí. Pořádně člověk neví, co se tam děje a proč se to děje, nic není pořádně vysvětleno. Hlavním úmyslem je ukázat co nejvíce fanservisu v podobě gigantických prs ve všech možných provedeních, kalhotek a různých dalších poloh (Ne, že bych nebyl na ecchi, ale naprosto nechápu, co mají Japonci pořád s těmahle přehnanýma prsama - to už není moc přitažlivé, spíše naopak. Samozřejmě nemusím ani zmiňovat, že bojový styl a obří prsa je trochu fyzicky nemožný paradox.). Nemusím ani zmiňovat naprosto nesnesitelného hlavního hrdinu, který má zase trochu přitažené za vlasy ideály a velice pokřivenou úchylnou povahu. Musím ale uznat, že to má docela pěknou animaci a celkem přijatelnou hudbu. I když je to naprostá blbost, člověk to shlédne, aby se přece jenom trochu pokochal, ale vracet se k tomu už asi nebude.

Po určité stránce je to konečně perfektní - tím mám konkrétně na mysli vyspělého Watanukiho, který konečně získal rozum a něco dalšího. Na druhou stranu je zde stále mnoho tajemstvích, která nejsou úplně jasná, a také tomu chybí určité srdce (jádro), kdy bez oné důležité osoby to není ono. Každopádně příběh se posunul zase kupředu, kdy je zde mnoho zasádních změn, které by si rozhodně zasloužily delšího zpracování a pořádného vysvětlení. Také nemusím mluvit o určité propasti, kdy chybí určité informace a člověk si to může maximálně domyslet.

Hmm - musím uznat, že tohle dvoudílné pokračování mě mile překvapilo v mnoha směrech. Zaprvé Watanukiho hloupost se konečně zmírnila na minimum, i když zůstala jeho potrhlost, zadruhé opět je tu spousta filosofie a psychologie, zatřetí ona záležitost s Yuuko na konci a začtvrté ona propojenost s Tsubasa Chronicle. Sice je tu řečena spousta důležitých věcí a mnoho docela zásadních naznačeno, ale pořádně tu není řečeno co, což je trochu zklamáním - i když kdo ví, zda to nebude někde jinde řečeno, vzhledem k tomu, že všechny Clampovky se musí být brát jako jeden celek a proto odpověď na otázky člověk musí hledat v různých "světech". Každopádně animace při starém a hudba je tu celkem dobrá. Takhlenc bych si nějak představoval celou sérii xxxHolic.

No oproti první sérii se tohle v mnoha věcech změnilo. Jak v dobrém, tak i ve zlém. Začnu s pozitivy - samozřejmě o krok lepší animace (stále stejnak nedostačující), kratší podání, příběhová kontinuita, zajímavější jednotlivé příběhy, určité rozzřešení některých nejasných věcí (především to s Himawari + Dómekim) a lepší emoce (především 12. díl opravdu zajímavý). Mínusy - psychologie a filosofie je tu mnohem méně, než oproti předchozí sérii a je to více mysteriózna místo toho. Největším, nejzásadnější a neotravnějším mínusem je především "idiotismus" Watanukiho, který zde dosahuje ještě větších výšin. Člověk, který se zásadně příliš nepoučí nebo ne na dlouho. Přesto má i výjimečně světlé chvilky.