klukluka

klukluka

okres Brno
závislák, středně težká/ těžká diagnóza


2 body

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 14 27 39 52
    • 21.7.2018  22:11
    Herec (studentský film) (2016)
    *****

    A tady už je i příběh (ve Všude dobře... jsem ho ještě postrádal). Lidí, jako je Tomáš, mezi námi nebude málo- se snem, který se jim nikdy nepodaří naplnit. Dojalo mě to. Moc pěkně natočené, velmi dobře zahrané. Za mě určitě moc dobrý.

    • 21.7.2018  21:44
    Všude dobře, po smrti nejlíp (studentský film) (2015)
    ****

    Já být Filipovým kantorem, tak budu s tímto svým studentem velmi spokojen. Režijně to má zvládnuté perfektně, a pokud se někdy dostane k nějakému opravdu zajímavému námětu, případně pokud s ním někdy sám přijde, pak věřím, že je schopen dělat solidní věci.

    • 21.7.2018  21:21
    Kašlete na předsudky (studentský film) (2014)
    **

    Technicky vynikající, ALE s ústřední myšlenkou mám velký problém. Jistá skupina lidí má na předsudky v podobných případech plné právo. A snad i na to, nadělat si do kalhot. Vážně pochybuji, že by se pak pro ně našly náhradní.

    • 21.7.2018  18:36

    Zhruba 10 dnů od začátku promítání se tomu propadlo hodnocení zhruba o 10 bodů- aktuálně to má už jen 78 procent. Není to nejlepší film, kterej jsem kdy viděl. Dokonce to není ani nejlepší film o alkoholismu, kterej jsem kdy viděl. Je ale ještě pořád dost dobrej, hodně silnej- ale hlavně: ohromně důležitej a užitečnej. Chlast rozežírá naši- českou společnost jako rakovina. Musíme nutně přibrzdit, musíme konečně pochopit, že to naše nekonečný chlastání není bez následků, musíme se chytit za nos a k tomu se asi potřebujeme posrat v kině. Úsměvy smutných mužů k tomu mohou být příležitostí a impulsem. Panu Formánkovi děkuji za odvahu, Davidu Švehlíkovi za perfektně odvedenou práci- v lepší formě jsem ho ještě neviděl. Jistě je to i tím, že je role Josefa opravdu výjimečná a nabídla mu ohromný prostor. Využil ho dokonale. Režisér Svátek je mistr chaosu, gratuluji jemu i střihačovi, že ho dokázali učesat do této podoby, která by snad mohla být pro méně náročné diváky ještě přijatelná, přičemž v očích náročnějších diváků film povyšuje na umělecké dílo.

    • 20.7.2018  23:04

    Pět hvězdiček ani ne snad tak pro film, jako spíš pro sbormistra- je to úžasné, jakou hodnotu dokáže dát lidským životům na jejich nejzazším sklonku. Mám chuť naplňovat smyslem životy mých rodičů a jednou, za pár let, i ten svůj, úžasně mě to v tomto směru nabilo. Škoda, že si to za chvíli nebudu pamatovat, že jsem někdy něco takového viděl. Nejraději bych si to vytetoval na čelo. Tohle byl podzim života podle mého gusta- v rytmu Sonic Youth.

    • 20.7.2018  19:05

    Film pro věčné děti a nenapravitelné romantiky, pragmatici z něj odvázaní nebudou. Ačkoliv se řadím spíš do druhé z výše uvedených skupin, Napříč časem hodnotím pozitivně- za výpravu, za kostýmy, za tu tlustou dělící čáru mezi inteligencí a hloupostí, velkorysostí a malostí, dobrem a zlem. Někdy je potřeba vypnout, tenhle film je k tomu ideální.

    • 20.7.2018  01:10

    Stopáž jako špatný vtip, nadto jediný- v něčem, co se opírá o Pelíšky, kde se člověk smál prakticky pořád. Celé to trápení odstartuje scéna, kde se postava Lenky Krobotové chová jako totální kráva- bráchové ji poprosí, jestli by si o samotě mohli promluvit s jejím manželem a ona kvůli tomu ztropí příšerný tyátr. Snad to v sobě mělo mít zárodek vtipu, na mě to ale působilo depresivně. Následuje defilé padesátníků s miminky- Finger, Macháček, Míčová, Novotný- kdo to, proboha, castoval? A krátce poté přišel zlatý hřeb tohoto trápení- válečné Vánoce minutu po minutě. Absolutní filmařská neuměřenost až onanie, řekl bych. Ve zbytku se pak konečně začalo něco málo dít. Ty počáteční rozpaky už to ale nepřebilo. Tohle se Janu Hřebejkovi hodně nepovedlo. Přičítám to tomu, že si toho v roce 2016 nabral moc. Kdyby se na Zahradnictví víc soustředil, tak by dnes Viktor Tauš - producent Zahradnictví, nežil jednou nohou na ulici. Možná to zní tvrdě, ale vážně si to myslím, sorry jako.

    • 19.7.2018  00:49
    Spojenci (2016)
    ***

    Nedohledal jsem, že by byl Londýn v roce 1942 nebo 1943 terčem náletů- v průběhu jednoho takového měla Marianna rodit- dopis batoleti píše v roce 1944. Tohle považuji za chybu ve filmu- ne nějak zásadní, ale dráždilo mě to. Příběh silnej, jednání hlavních postav z mého pohledu logický a pochopitelný. Brad fyzicky pořád v neskutečné formě, herecky toho z něj ale Zemeckis moc nevymáčkl. Celkově mi to ale bylo hrozně dlouhý, nemohl jsem se dočkat konce.

    • 16.7.2018  18:11
    Patrick Melrose (TV seriál) (2018)
    ****

    Neidealizuji si boháče, jsem přece z České republiky a mám možnost sledovat, z koho se po roce 1990 stali. Z kohokoliv, přičemž daleko větší šanci mají sociopati všeho druhu. Přesto si máme tendenci myslet, že jsou jejich hovna cítit jako Chanel no.5. A když pak vidíme film/seriál, který z nich dělá divou zvěř, je to pro nás obtížné jen tak přijmout. Musíme se ptát proč- si takhle ničí své dokonalé světy? A Patrick Melrose nám na to dal odpověď: protože vrcholem lidského konání je znuděnost. A z nudy je i kultivovaný člověk schopen dělat hrozné věci. Věci, které jsou pro příjemce omluvou za jakékoliv sebezávadnější chování. Patrick Melrose byl celoživotní oběť zvrácených choutek svého znuděného otce. Bylo mi ho nesmírně líto a je mi nesmírně líto všech lidí, které v dětství podobným způsobem poznamenají vlastní rodiče. Tím dobrým na tomhle krystalickém zlu jsou umělecká díla, která díky tomu vznikla- romány Edwarda St Aubyna a pro mě osobně tento seriál. Obohatil mě, oněměl jsem při jeho sledování, současně mě ale ranil a uvrhnul do nepěkné deprese. Strhávám mu za to jednu pecku, ale je to další důkaz, že byl natočený maximálně poctivě. Polovičatá věc by nemohla mít takovou sílu.

    • 15.7.2018  20:25

    Hravá, vynalézavá, odvážná, sebevědomá záležitost oslavující subkulturu, pro kterou mám slabost. Tvůrci z ní měli určitě radost, takhle to asi chtěli, mě tím ale nijak zvlášť nepotěšili. Nenašel jsem v tom nic nad rámec povinného milostného vzplanutí, představy, že anální sex může být pořádná jízda a asi si to budu chvíli pamatovat i kvůli zvracení při líbání. Možná si vybavím latexový oblečky a asociaci na režiséra Vorla a baletní jednotku Křeč. Na příběh a poselství se mě ale neptejte- netuším...

    • 14.7.2018  22:17

    Když je pointou nepochopitelného filmu vysvětlení, že se vlastně nic z viděného nikdy nestalo, cítím se podveden. Pokud měli tvůrci pouze téma, tak na něj mohli navlíknout zajímavější story. Tenhle galimatyáš vyvolával napětí a otázky, ale ve výsledku je to laciné, pokud měly všechny zůstat de facto bez odpovědí. Byl jsem zklamán před těmi bezmála třiceti lety a jsem zklamán i dnes. Jakubův žebřík už znovu vidět nechci.

    • 14.7.2018  21:20
    Kokain (2001)
    *****

    Tohle mě nikdy nepřestane bavit. V TOP 10 Kokain nemám, je to moje doživotní číslo 11. Náhradník, který může být kdykoliv povolán do základní/zásadní sestavy.

    • 13.7.2018  23:53

    Fňuk fňuk, škyt škyt. Jirka Kájínek na hrad!

    • 12.7.2018  22:04
    Medvídek (2007)
    ***

    Medvídek mě bavil i napodruhé, přesto mu snižuji hodnocení. Je to výborně zahrané, všechno to dobré na tomto filmu přičítám zejména režisérovi. To špatné už ale měli Jarchovský s Hřebejkem ve scénáři. Jsou jimi ty vyfabulované figury, resp. jejich neuvěřitelné příběhy: 1. příběh pokorného diplomata starajícího se o děti, které přivádí na svět jeho žena s jejich osobním řidičem. 2. příběh ženatého lékaře, který dokázal 9 (!) let tajit nevěru s následkem v podobě dcery manželce, t.č. v domácnosti. Hlavní postavy se často chovaly podivně - galerista s gynekologem se chystají vyzpovídat diplomata, jak to tedy má se svojí záletnou ženou a oba se v té chvíli chovají jako... slepice..? Lepší příměr mě nenapadá. Takhle se přece nechovají dospělí muži..? Která příčetná žena by se pro změnu chovala jako Anna, když se s ní Jiří potkal v cukrárně a s odstupem několika měsíců, možná let od ní dostal morální výprask za to, že před ní tajil nevěru jejího tehdejšího manžela, svého nejlepšího kamaráda..? A tak dál, a tak podobně. Přičítám to těm dvěma citátům, které se tu objevily. Jarchovský je podle mě nedohledal dodatečně, ale vystavěl na nich celý film. Na citátu, který staví ženskou sílu nad mužskou a na druhém, který říká něco v tom smyslu, že je hezké znát pravdu a zpívat o pravdě, ale ještě lepší je pravdu znát, ale zpívat o datlích. V tom nacházím Ivana, v tom prvním se odráží ta všudypřítomná válka pohlaví, kterou tady ženský vyhrály na celé čáře...protože to tak chtěl autor citátu.

    • 8.7.2018  10:13

    Neuvěřil jsem základní premise, totiž že by Jota Sofii dokázal nabulíkovat, že je (E)Lisa, s níž už čtyři roky žije ve vztahu. Ten vachrlatej motiv mě tak iritoval, že jsem se do toho filmu odmítal ponořit hlouběji a místo mimořádného diváckého zážitku odpovídajícímu aktuálnímu vysokému hodnocení (80%) jsem si ze Zrzavé veverky odnesl dojem, že je to afektovaná slátanina, ve které se mi nelíbilo prakticky vůbec nic, snad s výjimkou ochoty španělské rodiny kdykoliv se s někým podělit o oběd.

    • 3.7.2018  00:57
    Fargo (1996)
    *****

    Ohromnej úspěch Farga je založenej na životných postavách, na protikladech, jimiž se klasičtí filmoví hrdinové nevyznačují. Policajtka je tady těhotná, mlsná, bystrá, přitom ne nějak extrémně chytrá koc, zabiják je pro změnu tajtrlík a ťulpas se smyslem pro humor. Ta pestrost a propracovanost mnoha charakterů je obdivuhodná a bratři Coenovi byli za svoji kvalitní práci po právu odměněni mnoha filmovými poctami i přízní diváků. Přesto má jejich vynikající film 84%, zatímco z prdele seriál má ještě o 7 procent víc.

    • 3.7.2018  00:45
    Fargo (TV seriál) (2014)
    *

    Ohromný zklamání. První díl bomba, další 2 slušný, pak se to ale neskutečně pokazilo, úplně to ztratilo vtip, všechny postavy přišly o svoje původní charaktery, pak zmizelo tempo a nakonec se vytratil i smysl- když k tomu přičtu, že to má 92 (!) procent od publika, který si představuju jako téměř homogenní skupinu inteligentních lidí a spíše náročnějších diváků, tak zodpovědně prohlašuju- nic podobnýho jsem ještě nezažil. Tohle rozhodně není kompliment, jsem totálně otrávenej.

    • 30.6.2018  20:50

    Obtížně se mi to hodnotí. Nelíbilo se mi to, je to ohavné, ale má to určitou magii, jistý magnetismus, kterým mě k sobě tahle podivnost připoutala. Ale neomámila mě, byl jsem jen zvědavý a v napětí. Nakonec jsem pochopitelně nedostal žádné odpovědi, což ve mně ve finále vyvolalo tyto dvě vzájemně úzce související otázky: Kdo to drahý, voňavý, manýristický hovno zaplatil? Kdo měl zájem na tom, aby vznikl bezobsažný film, ve kterém umírají děti násilnou smrtí?

    • 27.6.2018  07:37

    Námět vynikající- asi většina rodičů by si přála, aby jim děti byly ku pomoci, až to jednou (myšleno zpravidla ve stáří) budou skutečně potřebovat. Hluchoněmí rodiče malé Lary se ale na dceři stali doslova závislými velice brzy po jejím narození. Od dětství byla jejich spojkou s okolním světem. Balancovali tak na tenké hraně rodičovství a otrokářství a navíc ji zahlcovali problémy dospělých. Propastný rozdíl v potřebách zdravé dívky a rodičů postižených hluchotou je zdůrazněn propojením světa věčného ticha se životem naplněným hudbou. Už tady se podle mě tlačilo trochu moc na pilu. Šance, že by se holčička vzešlá z podobného prostředí stala profesionální hudebnicí, je podle mého názoru mizivá. Ale budiž. Tenhle falešnej konstrukt a happy endy, kam se podíváš, byly vyvážený neskutečnou kamerou a světly. I tohle cukrkandlový obrazový pojetí se mi nakonec přejedlo, musím ale ocenit, jakou si s tím dali práci. Snaha o to, aby to bylo vizuálně krásné, byla patrná z každého, vážně z každého záběru. Příběh jako takový mě ale do kolen nedostal a ten rádoby sladkobolný konec mi vyzněl velice rozpačitě.

    • 26.6.2018  00:56
    You Instead (2011)
    ***

    Ingredience prvotřídní- rockovej hudební festival, krásní mladí lidi, výborná muzika, výhradně dobrá nálada...a přesto mě to nechytlo. Neuvěřil jsem (na pouta) a věděl jsem (jak to musí skončit). Tak možná proto jen ty 3 pecky.

    • 24.6.2018  23:42
    Na konci světa (1975)
    odpad!

    Měl jsem to jen jako kulisu, ale přišlo mi to příšerný. Všichni si tu v komentářích pochvalujete, že je v tom “hodně humoru a málo propagandy”. A podle mě je i tohle forma propagandy- zasadit humor a domnělou moudrost (role Oldřicha Víznera) do prostředí, v němž by tyhle pro tento film nosné motivy ve skutečnosti vůbec nedostaly prostor. Pokud jste to neprokoukli, tak jste se právě stali oběťmi zakuklené, promyšlené propagandy. Takhle si představujete dění na pohraničních posádkách na počátku 50. let? Jako tuhle selanku? To jako vážně? Nebo se potřebujete u filmu smát do té míry, že jste mu za těch pár fórů ochotní odpustit tu vylhanou, vyfabulovanou idealizaci? Já osobně pociťuju jen hanbu za všechna ta “velká” jména, která se na tom podílela.

    • 24.6.2018  18:04
    Společně (2000)
    ***

    Veskrze milý, ovšem poněkud těžkopádný film s výraznějším vtipem v průměru jednou za třicet minut-tři, čtyři by se tady našly. Po celou dobu je to ale takové vlídné, kamarádské, lehce intelektuálsky bláznivé- přesně jako ta komunita, o které Společně pojednává. Zjistil jsem, že by mě hodně bavil film, který by mi přiblížil život opravdových šedesátkových anerických hippies. Ten zájem ve mně vyvolalo právě Společně, až do dneška mě to nikdy ani nenapadlo. K tomu, aby mě tento film připravil o některé ideály, to ale stačilo. Ani holá frnda nemusí být všem po chuti a může se kolem ní strhnout slušná mela.

    • 24.6.2018  13:55

    Syrový, živočišný, sexem a nahotou nabitý film. Líbilo se mi zasazení příběhu do nižších společenských vrstev a atraktivního prostředí říční přepravy, líbila se mi ta pomalá, ponurá atmosféra, líbila se mi drobnokresba charakterové nedostatečnosti hlavního hrdiny, úžasně se mi líbila hudba a tělo Emily Mortimer. Nízkému hodnocení nicméně rozumím, na tohle musí mít člověk náladu a s tou mojí se to dnes potkalo.

    • 24.6.2018  00:35

    Bylo to napínavý a jenom doufám, že konečně ohnuli ten hřebík na schodišti.

    • 23.6.2018  21:25
    Odnikud (2017)
    ***

    Fatiha Akina mám v režisérské top 10. A to hlavně z toho důvodu, že má schopnost proměnit všední, banální témata na filmovou událost. Tady si naopak vybral zásadní téma a vytvořil z něj všední, nezáživný film. Nesympatizuju s nacisty, odmítám se ale dojímat nad osudy - byť napravených drogových dealerů. Respektive- já bych se i dojmul, což o to, ale v tomto případě bych se do toho musel strašlivě nutit. Samo od sebe mi to za boha nešlo, ta tragédií dotčená rodina mi byla a zůstala naprosto lhostejnou.

    • 21.6.2018  00:10
    Žmurki (2005)
    ****

    Na to, jak výborně tohle ruský Pulp Fiction celou dobu šlapalo, to mělo slabší konec. Zejména kvůli němu nejdu do plnejch, přesto jsem za Žmurki moc rád, výborně jsem se u nich bavil a celkem žasnu nad tím, co už se Rusáci naučili s umělou krví a kolik nahých mrtvol jsou na sebe schopní naskládat, aby dotvořili hrůznej dojem z jedné jediné scény.

    • 20.6.2018  01:23

    Výborně udělanej dokument- vyprávění samotné Nadii konfrontované vzpomínkami jiných pamětníků. My lidi se holt děláme lepšíma, než ve skutečnosti jsme. A pro prominentku dvou znepřátelených zemí a režimů to může mít dobré důvody. Tvůrcům se navíc podařilo dokonale vystihnout tu neskutečně tísnivou atmosféru Ceausescova Rumunska. Jejich socialismus a náš socialismus, to se patrně nedalo srovnat. Takovou hrůzu jsme tu neměli snad ani v padesátých letech.

    • 19.6.2018  00:05

    Guillermo prý tenhle svůj film nad jiné miluje, mě jím ale neoslnil. Na drama to bylo moc poetické, na horor málo strašidelné- miš maš naprosto všeho- válka, sirotci, nevěra, zlato, vražda, pomsta... přitom to nemělo pořádnej náboj, protože jsem se žádné z těch linek nedokázal pořádně chytit, žádná se mi nedostala pod kůži. Mám to za 50%, s ohledem na jedinečnost tvůrce mi je žinantní to hodnotit ještě hůř, nemám k tomu ovšem daleko, tohle mě vážně nenadchlo, opak je pravdou.

    • 17.6.2018  23:14

    My prostě nemůžeme dojít klidu... :) Celá naše existence (a teď nemluvím o životě) je nekonečným sledem dalších a dalších zkoušek. Onoff zabíjel a okamžitě se to vědělo. Vyšetřovatel vede podivný řeči o tom, že se jmenuje Leonardo da Vinci, řadoví policisté se chovají jako...jako andělé. Celkem blázinec. Tohle obhájit hnidopichovi jako jsem já, abych to nějak ošklivě neztrestal... Povedlo se. Pointa není z tohoto světa. Je to pěkné.

    • 15.6.2018  00:25
    Fotograf (2014)
    *

    Kluk neuměl v dětství napočítat do pěti, a jak ho v té pakárně dali do pořádku... Najednou byl rafinovaný, neskutečně inteligentní a absolutně nepolapitelný. Tohle jim nebaštím.

<< předchozí 1 2 3 4 14 27 39 52
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace