klukluka

Polský filmy pro mě v mnoha případech představovaly událost a poměrně dlouho jsem při sledování Exekutora věřil tomu, že je na cestě další. Že si z toho sednu na prdel, že mě to ohromí, že oněmím úžasem…Mělo to totiž úžasný tempo, dýchal z něj hektickej způsob života…bohužel neživotnýho, neexistujícího, vybájenýho, ryze filmovýho exekutora. Exekutora, kterej tu svoji ohavnou práci nedělá kvůli prachům, ale z přesvědčení, že je to snad užitečná práce a podobný srance, což ten film v mých očích totálně degradovalo. Protože v Česku, kde exekutoři nejsou zaměstnanci soudů, ale soukromými podnikatelskými 😁subjekty, se jedná o novodobé lupiče bez špetky svědomí. A o těch chci konečně vidět film. Dvacet let tu beztrestně loupí za bílého dne, je to nejbohatší vrstva obyvatel této země a nenatočilo se o nich ani Ň. Tahle polská pohádka je pravý opak toho, jak si podobný film představuji.

Ty jo, má to jen 58%, ale mně to fakt přišlo hodný geniálního režiséra. Bylo to chytrý, zábavný, svižný, odvážně vynalézavý, divácky vstřícný a díky tomu snadno pochopitelný, mělo to perfektní výpravu, kostýmy a lokace- je to prostě hodně dobrý! Andrei, mrkni na to, třeba v tom pro sebe najdeš něco zajímavýho.

Takže celý tohle děsný patlámo mělo být nakonec o tom, jak se apriori ubližuje de facto bezproblémovým (když odhlédneme od toho, že kradou, mlátí lidi včetně policajtů, občas někoho sejmou…) muslimským přistěhovalcům..? Jděte se bodnout! P.S. O Hance Vágnerové se v titulcích belgických filmů píše coby o Lauře Verlindenové. To je podoba…

Postavit na nohy celé město a nezačít se na základě toho chovat jako gubernátor, to vyžaduje naprosto mimořádný charakter. Pan Vassallo k tomu po třech volebních obdobích pravděpodobně sklouznul a začal to nejspíš trochu přehánět. Navzdory tomu se zapsal do análů svého města zlatým písmem a jeho příběh považuji za velmi inspirativní. Udělal bych z něj povinné kino pro komunální politiky. Lépe a užitečněji ty necelé dvě hodiny nemohou strávit.

Jeden blázen udělá naprosto cokoliv, aby na sebe upozornil a tisíce bláznů stráví v součtu statisíce hodin tím, že po něm pasou. Co mě na tom zaujalo, je zjištění, že znát něčí jméno a tvář, ještě nutně neznamená, že se takovýho člověka podaří dohledat. Zvlášť pokud se vám v kapse nepovaluje policejní průkaz.

Po první sérce jsem začal fandit Havířovu, po druhé jsem si koupil permici na Slávku a teď abych se sháněl po slovenské vlajce. Luboši, ty děvko prodejná… 😊

Nelíbilo se mi, jak to bylo odvyprávěný. Bylo to jaksi chladný, odtažitý, působilo to sterilně, jakoby zrychleně, nebyly v tom žádný emoce. V neposlední řadě se mi hrubě nelíbila představitelka Lei. Věřím, že to byla autentičtější verze, než kdyby pro tu roli získali mladší vydání Monicy Bellucci, ale nemuseli kvůli tomu zacházet do krajností. Někdo jistě chtěl, aby to mělo velkou výpovědní hodnotu a tenhle cíl se podařilo splnit. Skrz ten neatraktivní vizuál ale to sdělení doputuje k mnohem menšímu počtu lidí.

Co mi vadilo fakt hodně, to byl zvuk. V průběhu promítání jsem s ním musel hýbat snad desetkrát. Chvíli jsem to měl potichu, chvíli to burácelo a takhle pořád dokola. Co se týče obsahu, na poměry českých romantických komedií je to celkem intelektuálština- to je kompliment. Řeší se tu relativně závažný problémy (workoholismus, vzájemná partnerská neúcta, finanční těžkosti…), určitá mentální výbava je potřeba i k pochopení některých vtipů. To propojení Sexu ve městě s Kenem Loachem není úplně nejšťastnější, nesmlsnou si na tom příznivci ani jednoho z těch dvou nesmiřitelných táborů. Mně osobně ale vadila jiná věc, a sice obsazení. Ne že by to nebyla prakticky bezvýhradně současná 1. herecká liga, ale měli to být rodiče novorozenců a batolat. V době natáčení jim přitom bylo 54 a 40, 37 a 38, 40 a 37 a 36 a 32. Z extrémů tak tenhle film dělá běžnou normu. Tenhle trend je zrádnej, výchova dětí by se musela obejít bez prarodičů. Přimlouvám se za filmy, kde se lidem připomene, že děti zvládnou i dvacátníci.

Čtyři jsou za celek a pátá za ty kostkovaný záběry. Obzvlásť vymazlená byla ta školní mozaika. Fascinuje mě, co tady ze sebe vydávají herci. Martin Hofmann, Lucie Žáčková, Lukáš Vaculík, Pavel Řezníček- vynikající, vážně.

Rychlokvaška, ale vydařená. Osobně bych vynechal linku s profesorem Gabrielem, ale to by pak byl úplně jiný film. Na téma covid toho ještě uvidíme spoustu, ale i tahle druhá vlaštovka (tou první je pro mě Skoro na mizině) je povedená.