Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Dokumentární
  • Akční
  • Krimi

Recenze (202)

plakát

Útok z hlubin (1999) 

Přišlo mi to jako paridoie na Poseidon... bohužel dost nepovedená, takže moc nechápu, že má film v současný době na CSFD 61%. Postavám sem vůbec nevěřila (hlavně tomu černošskýmu "kuchtíkovi"), jedinej sympatickej mi tam byl ten postarší černoch, kterýho bohužel taky zakousnul žralok... ostatně jako skoro všechny :). P.S.: Z tý lodě by se nikdy nedostali ;))

plakát

Všichni moji blízcí (1999) 

Jeden z nejlepších českých filmů, který je bohužel o skutečnosti a realitě. Velmi dobře zde zahráli naši nejlepší herci - Abrhám, Bartoška, Šafránková a podobně. Je to smutný snímek, protože, jak už jsem řekla, je o realitě a nic zde není zkresleno. Určitě Vás dojme a možná dovede až k pláči. Stojí zato tento kvalitní snímek vidět.

plakát

Zelená míle (1999) 

Četla jsem knižní předlohu od Stephana Kinga a přestože je tento spisovatel jeden z mých nejoblíbenějších, tak musím říct, že se mi film líbil více než kniha. Tom Hanks opět odkazuje že je dobrý herec. Druhou půlku filmu většinou probrečim, jelikož je to tak skvěle natočený a člověk se žije s hlavním hrdinou, že se prostě pláči neubrání. Co mám říct bohu,až se mě zeptá,proč jsem mu vzal jeden z jeho zázraků

plakát

Anděl smrti (1998) 

Mě se tenhle film dost líbí a ano, má dost chyb, každopádně mě fakt zaujal ten děj, pointa, konec a začátek. Film je dost temnej a zajímavej a musim říc,t že nechápu to nízký hodnocení... už zase mam dojem, že sme se nedívali na stejnej film... ale mě se ta myšlenka převtělování pomocí doteku fakt líbí a musíte uznat, že ten konec s kočkou je dobrej, ne? Pro ty, co to neviděli: určitě stojí za to se na to podívat!

plakát

Lola běží o život (1998) 

Tak tenhle film se mi fakt moc líbil, a to se mi německý filmy většinou nelíběj (kromě Good by Lenin a nyní i tohodle snímku). Je to zvláštně natočené, líbí se mi střídání animace s normálním hraným filmem. Film trvá 77 minut, což neni moc, ale vy se od něj vůbec neodtrhnete, protože ono vás to nenechá, stále se tam něco děje, protože Lola pořád utíká a utíká, prostě běží o život. Jak už jsem řekla, originálně natočený, děj udělanej 3x a vždycky trochu jinak. No a co mi tam vadilo: bylo jasný, že tohle všechno by Lola fakt za dvacet minut nestihla a byla mnohem víc udejchaná a podobně. Určitě se na to ale podívejte, stojí to za to!

plakát

Sami doma (1998) 

S odstupem času bych tomuhle filmu asi dala jen tři hvězdičky, ale musela bych se na něj znovu podívat. Pamatuji si, že film byl docela zajímavý a překvapilo mě, že byl z Dánska. Určitě od něj nemůžete čekat nic naprosto geniálního, ale špatný opravdu není. Děj je zajímavý tím, že sledujete, jak se o sebe postarají dvě děti bez rodičů, aniž by mohli někomu prozradit, že právě žijí samy.

plakát

Ally McBealová (1997) (seriál) 

Mlj oblibený seriál. První dvě série jsou prostě dokonalé, často jsem měla hysterické výbuchy smíchu a hlášky si opakuju dodnes. Bohužel s každou sérií ztrácí seriál na kvalitě... Kolikrát se zasměju např. u čtvrté série bych mohla spočítat na prstech jedné ruky... Ally McBealová je sympatická postava, která si žije ve svém vlastním světě. Prostě fajn seriál, který dodá dobrou náladu ale někdy i rozpláče.

plakát

Báječná léta pod psa (1997) 

V porovnání s ostatními filmy podle dalších románů Viewegha se tato adaptace řadí mezi zdařilé, podle mnoha lidí i nejpovedenější. Příběh popisuje dospívání jedné z hlavních postav, Kvida, a život jeho rodiny za doby komunismu, normalizace a z části i revoluce. Ve filmu je prostor zejména pro otce Kvida (Ondřej Vetchý), jeho problémy se zaměstnáním, režimem a v podstatě celým životem. Ačkoliv se děj týká spíše depresivních událostí, tak je vše podáváno humorně a film se označuje za komedii. Ondřej Vetchý velice uvěřitelně zahrál poněkud přihlouplého a zbrklého „otce rodiny“, jemuž se ale nedá vytknout to, že je hodný a snaží se dělat pro svého syna a manželku vše, ačkoliv mu to režim rozhodně neusnadňuje. Ondřej Vetchý v tomto filmu prokázal, že umí „vylézt“ se svých hereckých stereotypů a zahrát i poněkud složitější postavu, která se ale paradoxně na první pohled zdá jednoduchá a prostá. Libuše Šafránková naopak působí poněkud inteligentněji, razantněji a od života očekává něco více než bydlení ve skleníku. Dokáže si prosadit svou, konec konců jí nic jiného nezbývá. Ve filmu je vidět souhra těchto dvou herců, kteří se očividně snažili zahrát své role bezchybně a opravdu uvěřitelně. Nejsou však jediní, kteří předvádí kvalitní herecké výkony. Opomenut by neměl být Vladimír Javorský v roli nesympatického (dá se říci až odporného) komunistického soudruha Šperka. Nikdo z dalších herců určitě nesnižuje hodnocení hereckých výkonů, samozřejmě ani postava Kvida, která dodává filmu laskavý humor a zejména zlehčuje těžkou dobu komunismu, ve které se děj odehrává. Petru Nikolaevovi se povedlo to, co umí jen málo režisérů: šedou dobu normalizace dokázal popsat komicky, ale nedělá z toho žádnou frašku. Divák se mnohdy pousměje a snad jen při sledování postavy Vladimíra Javorského si zanadává na zlou dobu a nechá se na chvíli unést špatnými vzpomínkami na poměry před revolucí. Dá se tedy říci, že se režisérovi povedl kompromis, který neurazí tím, že vážné téma podává nevážně. Není těžké uhádnout, proč jsou postavy tak uvěřitelné. Scénář je totiž povedený a nenutí divákovi, jak má reagovat na určité scény. Samozřejmě se ve filmu najdou občas okamžiky, kdy je děj trochu patetický, ale většinou to není nic katastrofálního. Mezi zápory filmu patří, že někomu se může zdát děj poněkud rozvleklý. Je pravda, že tempo je spíše pomalé. Film sice popisuje dvě desítky let, ale žádných velkých dějových zvratů se nedočkáme: Kvido je dítě, Kvido vyroste a má sourozence, otec se zblázní, nastane revoluce, konec dobrý, vše dobré. Někdo televizi vypne, řekne si, že to byla dobrá komedie, a dál nepřemýšlí. Film ho totiž primárně do přemýšlení nad režimem nenutí. Neměl by však? Když už se Nikolaevovi povedl film, který mimo jiné popisuje těžká léta za komunismu, mohl by možná i poučit. Jenže je možné, že právě tím by film ztratil svou poetičnost. Hudba Ivana Hlase doprovázející film jistě nikoho neurazí, dá se považovat za vkusnou a hodící se. Dodává filmu melancholii smíšenou s humorem a nadsázkou. Film tvoří originálním například střihy, které ukazují, že uběhla nějaká doba – nastala zima, jaro… Záběry kamery na přírodu nejsou na škodu a do filmu se hodí, ačkoliv děj trochu prodlužují a někomu by se to mohlo zdát zbytečné. Hudba Ivana Hlase doprovázející film jistě nikoho neurazí, dá se považovat za vkusnou a hodící se. Dodává filmu melancholii smíšenou s humorem a nadsázkou. Film tvoří originálním například střihy, které ukazují, že uběhla nějaká doba – nastala zima, jaro… Záběry kamery na přírodu nejsou na škodu a do filmu se hodí, ačkoliv děj trochu prodlužují a někomu by se to mohlo zdát zbytečné. Hodnotím film * * * * * , jelikož se na něj vždy ráda podívám a podle mě patří mezi české nejlepší porevoluční snímky.

plakát

Ďáblův advokát (1997) 

Tak já nevim... První 3/4 filmu mi přišly naprosto úžasný. Výborná tématika, kterou u filmů miluju, herci, který snad nemohli bejv víc vybraný.... A ta atmosféra! Prostě geniální. Jenže pak, jako by si snad film na poslední čtvrtku přebral nějakej jinej scenárista. Opravdu, tohle se mi snad ještě u sledování filmu nestalo. Tak ještě v půlce jsem si říkala, že to je jeden z nejlepších filmů, co jsem kdy viděla. A v závěru jsem zuřila, že to takhle mohli zmrvit. Jsem zmatená, jaký dát hodnocení. Hrozně bych chtěla dát pět hvězd. Ale poslední půlhodina? Proč, sakra? Zatím dám 3, třeba, až se podívám znovu, dám 4.