Idoviren

Jake jako okouzlujícího zabiják s rapírem, nebo fleretm, kdo by se staral, když s ním vypadá tak dobře. Hodně krve a nějaký ten sníh. Čí násilnické JÁ by nejásalo?

No páni! Tento film jsem hrozně dlouho odkládala, protože kniha je perfektní a já jsem nevěřila, že by se jí mohl třeba jen rovnat. Ale Frankenstein mě naprosto ohromil, film je snad ještě lepší než předloha. Má grandiózní výpravu, skvělou práci s kamerou a fenomenální atmosféru. Snad ještě nikdy, jsem neviděla lépe zfilmovanou knihu. Nejenže Frankenstein přináší dechberoucí a extratemnou podívanou, má taky něco navíc. Má taky mladého Kennetha na koni. A mladého polonahého Kennetha. A taky mladého, polonahého Kennetha se sekyrou. Velkou sekyrou.

Sním, či bdím? Já se snad koukám na Halloweenské speciály Malé Velké Británie?… Ne nekoukám, to se jiná banda chlapů z toho podivného ostrovního národa převlíká do praštěných kostýmů a servíruje vraždy k čaji. Psychoville má skvělé postavy (klaun Jelly mě možná i zbaví fobie z klaunů), děsivé momenty, výbornou atmosféru a postupně absurdnější a černější humor. Nejdřív jsem váhala a chtěla dát jen čtyři hvězdy, pak jsem si ale vzpomněla na perfektní Imeldu Staunton a nemohla jsem dát nic jiného, než rovnou pětku.

Nuda, nuda, šeď, šeď... Nicneříkající tlachání stoletého upíra. Dark Shadows mají někde v hloubi pitomého scénaře dobrý nápad, ale pak je to všechno pohřbené pod tunami idiotských zvratů a pitomých vtipů. Teda, myslím, že to měly být vtipy... Všechno v tomhle filmu by mohlo být tak skvělé, barevné a na hlavu padlé, ale není. Opravdu málokdy se vidí tak zmršený potenciál. Dark Shadows ode mě dostanou jednu pidihvězdu za Christophera Leeho. A víckrát o tom filmu nechci slyšet.

Na Hobita jsem byla zvědavá už od první chvíle, kdy se o jeho zfilmování začalo šuškat. Převést na filmové plátno tak skvělou knížku a přitom zachovat atmosféru, nenaštvat fanoušky a nic důležitého nevynechat, to zvládne jen opravdový nadšenec pro Tolkienovo dílo. A to Jackson bezpochyby je. Ano Hobit trvá bezmála tři hodiny, ale každá minuta má svůj význam. To co bylo v knížce jen nastíněné, se ve filmu rozjede naplno (např. hromoví obři) a dává Neočekává cestě větší epičnost než jsem původně očekávala. Ano družina třinácti trpaslíků Vás může poplést, ale film na diváka nijak netlačí, aby se v nich vůbec snažil vyznat. Musíte je přijmout jako jednu soudržnou skupinu a možná si zapamatovat, že jeden z nich je nejmladší, jeden umí střílet a jeden je jen tak mimochodem králem a taky je sem tam spočítat. Že je adaptace příliš doslovná a přeplněná zbytečnostmi? Nevadil nedostatek detailů a absence zybtečností všem rejpalům u Pána prstenů? Hobit bude asi film, který je určený převážně pro nadšence literární předlohy. Vám všem ostatním bude vadit to, co my na něm milujeme. Ale já nadšenec jsem, a proto nemám nic, co bych mu vytkla.Líbí se mi návaznost na Společenstvo, líbí se mi obsazení (Freeman se pro roli Bilba opravdu narodil), líbí se mi hádanky ve tmě, líbí se mi výborná hudba (zpívající trpaslící), líbí se mi Radagast, zbožňuju celou výpravu trpaslíků i s poníkama, líbí se mi vrrci (doufám, že jednoho dostanu k Vánocům), líbí se mi Thorin, líbí se mi atmosféra, líbí se mi Gandalfovy šibalské úsměvy a nejvíc ze všeho se mil líbí to, že mě Hobit zase vzal do Středozemě a to naprosto úžasnou, Neočekávanou cestou.

Nikdy bych neřekla, že Kingovy povídky jsou nezfilmovatelné. Spíš bych řekla něco ve stylu, že jsou některé hrozně pitomé a nudné a tudíž je naprosto zbytečné, otravovat s nimi nejen čtenáře, ale i diváky. A proto se mi Nightmares and Dreamscapes nelíbí. Každý díl je stejný, obsahuje jakousi zhovadilou zápletku, kterou provází hodně WTF momentů a k tomu pár nechutností a všechny díly jsou zakončeny rádoby geniálním koncem, který se tak strašně snaží být překvapivý, až je překvapivě nezajímavý.

Celý film jsem si nemohla zvyknout na vlasy Sama Worthingtona... Jinak je Hněv na můj vkus dějově chabý a působí na mě vůbec dost prázdně, nijak zvlášť neurazí, ale rozhodně nenadchne. Všechno je takové nucené a narychlo splácané do jedné velké akce, která na mě nefunguje. Raději bych se koukala na dokument o tom, jak si Sam coby Perseus poklidně rybaří a onduluje tu svou bujnou kštici. Já těm jeho vlasům prostě pořád nevěřím...

Umíchat absurdnost s geniálníma hláškama a podávat po britsku, prosím! Není snad situace, na kterou by se nedala aplikovat nějaká hláška z tohoto seriálu. Ať už jde o prosté "Ty dobytku!!!" či "Spánek způsobuje rakovinu, to ví každej!". The Young Ones můžu vidět znovu a znovu, můžu je znát celé nazpaměť, ale vždycky mě rozesmějí. A můj astrologický diagram říká, že mě nikdy bavit nepřestanou. Možná dokud si neseženu vlastní houfnici....

Když koukám na film, chci si odnést nějaký dojem. Chci se pobavit, chci se bát anebo někomu držet palce. Ale u Mazací hlavy mi bylo až fyzicky špatně, ten film je tak odporný a prázdný, že bych radši 90 minut s Arnoldem Rimmerem opravovala ucpanou trysku na slepičí polévku. Film je se mi tak moc hnusí hned z několika důvodů. Prvním jsou zvuky, film totiž není doplněn žádnou hudbou, ale pouze nějakým neurčitým randálem, který má nejspíš navodit atmosféru města, ale u mě to evidentně dost selhalo. Dalším důvodem je děj, který je sice jednoduchý, ale pohřbený příliš hluboko ve stupidních vizích, že vlastně ani neexistuje. No a posledním důvodem jsou ty vize, kdyby se nahradily reklamou na zubní pastu, určitě by ode mě Hlava dostala alespoň jednu hvězdu, ale takhle....

Já na tomto filmu zbožňuju naprosto všechno. Já vím, že obsahuje dějové zvraty jako z telenovel, že děj se táhne jak chromá želva a to ignorování fyzikálních zákonů by nejednoho učitele dohnalo až do polstrované cimry, ale to všechno je natočené tak úžasným způsobem a tak to všechno sedí, že to prostě nemůžu nemilovat. Ta neskutečná poetika každého záběru mi prostě bere dech. Yimou Zhang se musel s každým záběrem doslova mazlit, protože každý obraz v Klanu je dotažený až k dokonalosti a je neuvěřitelně esteticky bohatý. A tahleta barevná nádhera má taky skvělou hudbu, bubny nikdy nebyly tak sexy!