Idoviren

Konečně vím, odkud je ten chlápek z hřebíky na ksichtě. A to je asi tak jediný přínos tohoto filmu. Hlavní hrdinka je ztělesnění všeho, co na osmdesátkách všichni nenávidíme a nikdy se k tomu nevrátíme, ať bude retro jakkoli šílené. Velké, kudrnaté helmy, příšerně výrazné náušnice a ještě k tomu je ta ženská je škaredá jako noc. Celkově mi přijde příběh jaksi neúplný a nedotažený, chtěla bych víc prostoru pro pekelníky. Tak jako mě nikdy Clive Barker neokouzlil svými povídkami, tak mě nejspíš nikdy nezíská svým filmovým Hellraiserem.

Trance se mi mohl líbit a ani by mi nevadila ta často vytýkaná překombinovanost, co mi ale nejvíc kazí radost je fakt, že jsem vůbec nebyla zvědavá na to, jak film vlastně dopadne. Protože závěr zase tak úžasný není, vlastně jsem ani nepostřehla, kdy se celá zápletka začala "geniálně a dechberoucně" rozuzlovat. Po senzačním rozjezdu to jde s napětím od destíti k pěti, spousta zbytečností a nahoty. Nejsem prudérní a Rosario je opravdu krásná, ale bojím se, že Trance bude znám jako "Ten film kde je Rosario Dawson úplně nahatá" a na příběh, skvělého McAvoye a Cassela, ne její podmanivý hlas a ty hrozně učesané vlasy přes uši se zapomene.

Kdybych byla pózér a povrchní intelektuál, tak jsem nadšená a okamžitě si běžím sehnat sněžítko bez sněhu s arabeskou. Ale nejsem pózér a vzhledem k tomu, že Imaginaerum považuji za jeden z nejzbytečnějších filmů, co jsem za poslední dobu viděla, tak asi nebudu ani povrchní intelektuál. Příběh se táhne odnikud nikam a všechny postavy jsou hrozně nesympatické. Ano, zase mi vadí pofidérní paruka, tentorkát u umírajícího staříka. Povedená vizuální stránka, ale jen v momentech, kdy se vás Anette Olzon (ta zpěvačka z Nightwish) nesnaží omámit tím, že nahne hlavu na stranu. Nemá ta divná paní něco s krkem?

Už je to delší dobu co jsem to viděla, ale dodnes si pamatuju, že se mi to moc nelíbilo. Vlastně to byla nuda k uzoufání s hlavní hrdinkou, která je docela na facku. Líbily se mi tam vlastně jen dvě věci. První je ta nehoda s jehlicí do vlasů na tenise (docela k tomu sedí hláška Leslieho Nielsena "Když má někdo dítě v šedesáti, to je náhoda, ale když na někoho spadne piano z desátýho patra... To je holt smůla"). A druhá byla nějaká vtipná odpověď, kterou pronesla ta oživená mumie, ale já si nemůžu vzpomenout co to bylo... A to je v kostce celých 107 minut utrpení z Paříže roku 1912.

Mistři v zírání nasadili v už v předchozím díle laťku dost vysoko a abychom se v druhé části nenudili, vzali k sobě další postavy, které na sebe mohou vzájemně zírat. Všichni se tváří příliš vážně i když jde jen o běžné rozhovory, opravdu bych chtěla vidět tu rodinnou schůzi na téma "Kdo nechal prkýnko nahoře", protože něco tak vážného nemůže skončit jinak, než defenestrací. A navíc, nemůžu si pomoct, ale Pattinson je mi hrozně nesympatický. Prostě mám vždycky hroznou chuť praštit ho přes obličej lopatou a vykouzlit mu na tváři alespoň nějaký výraz. Rozbřesk jako film má potom kostru z dějových zvratů ve stylu "Co se to sakra děje?". Načež se všichni tváří vážně. Závěrečnou část upírské ságy si budu pamatovat jen kvůli scéně, kdy Jaspera drží dva Volturiovi a najednou se odnikud vynoří ruka a vlepí mu facku. Ta scéna působí (nejspíš neúmyslně) velmi vtipně a já u ní vyprskla smíchy. A dostala jsem chuť mu taky fláknout.

Hrozně zvláštní. Jako kdyby tvůrci nakoupili všechny fóry, které se do dobrých komedií nedostaly pro přílišnou nevtipnost, či trapnost a nebo u diváků vzbuzovaly nutkání k pláči. Tak všechny tyhle rádoby vtipné scénky vzali a udělali z nich nevtipný film, k který doplnili řadou scén sázejících převážně na křepčení a tančení. Jedna minihvězda za cover Ooops... I did it again a "kuřácký koutek". Musela jsem se nutit film dokoukat a chvílemi jsem shledávala druhou stranu očních víček mnohem zajímavější než tenhle kryptofašistickej buržoázní škvár. A Anny Semenovič je mi spíš líto, běh jí musí zbůsobovat nepředstavitelná muka...

Nuda, nuda, šeď, šeď... Nicneříkající tlachání stoletého upíra. Dark Shadows mají někde v hloubi pitomého scénaře dobrý nápad, ale pak je to všechno pohřbené pod tunami idiotských zvratů a pitomých vtipů. Teda, myslím, že to měly být vtipy... Všechno v tomhle filmu by mohlo být tak skvělé, barevné a na hlavu padlé, ale není. Opravdu málokdy se vidí tak zmršený potenciál. Dark Shadows ode mě dostanou jednu pidihvězdu za Christophera Leeho. A víckrát o tom filmu nechci slyšet.

Nikdy bych neřekla, že Kingovy povídky jsou nezfilmovatelné. Spíš bych řekla něco ve stylu, že jsou některé hrozně pitomé a nudné a tudíž je naprosto zbytečné, otravovat s nimi nejen čtenáře, ale i diváky. A proto se mi Nightmares and Dreamscapes nelíbí. Každý díl je stejný, obsahuje jakousi zhovadilou zápletku, kterou provází hodně WTF momentů a k tomu pár nechutností a všechny díly jsou zakončeny rádoby geniálním koncem, který se tak strašně snaží být překvapivý, až je překvapivě nezajímavý.

Celý film jsem si nemohla zvyknout na vlasy Sama Worthingtona... Jinak je Hněv na můj vkus dějově chabý a působí na mě vůbec dost prázdně, nijak zvlášť neurazí, ale rozhodně nenadchne. Všechno je takové nucené a narychlo splácané do jedné velké akce, která na mě nefunguje. Raději bych se koukala na dokument o tom, jak si Sam coby Perseus poklidně rybaří a onduluje tu svou bujnou kštici. Já těm jeho vlasům prostě pořád nevěřím...

Když koukám na film, chci si odnést nějaký dojem. Chci se pobavit, chci se bát anebo někomu držet palce. Ale u Mazací hlavy mi bylo až fyzicky špatně, ten film je tak odporný a prázdný, že bych radši 90 minut s Arnoldem Rimmerem opravovala ucpanou trysku na slepičí polévku. Film je se mi tak moc hnusí hned z několika důvodů. Prvním jsou zvuky, film totiž není doplněn žádnou hudbou, ale pouze nějakým neurčitým randálem, který má nejspíš navodit atmosféru města, ale u mě to evidentně dost selhalo. Dalším důvodem je děj, který je sice jednoduchý, ale pohřbený příliš hluboko ve stupidních vizích, že vlastně ani neexistuje. No a posledním důvodem jsou ty vize, kdyby se nahradily reklamou na zubní pastu, určitě by ode mě Hlava dostala alespoň jednu hvězdu, ale takhle....