Micione

Čím více vědy bude patřit všem, tím menší bude možnost, že bude zneužita.

Veršovaná, hvězdně obsazená, poetická a vtipná záležitost si zaslouží jedině metál.

Co se stane, když v zasněženém městečku naruší poklidnou předvánoční atmosféru přichod ztřeštěného mladého muže, který je navíc dvojníkem a pravým opakem nesmělého klavíristy. Tak to je možné si užít v této komedii, jejíž dokonalé vánoční ladění a stylovost je cítit z každého záběru.

Ten, který neláme nejvyšší příčky, u odborné kritiky je propadákem a sotva si vychutná hřejivého výsluní slávy. Okamžiky „mezi nebem a zemí“, kdy i zdánlivě bezvýznamný si cestu proklestí, zasáhne a zůstane navždy. Bez absolutní dokonalosti stvořen jen dokonalostí několika okamžiků... Nenápadný, ale skvělý.

"Svět má raději milosrdnou lež než krutou pravdu." Jules Verne

Klid před bouří, která přišla a byla hodně silná...

Kocourkovi se zrána nezdá, že je miska na jídlo prázdná. Zajde se kouknout do pokoje a zjišťuje, že dvojnožec ještě spí a přede hlasitěji než kočka. Takhle to vypadá, když si dvojnožci zvířátko pořídí, a potom se o něj pramálo starají. Ale hlad je nedobrý přítel a nepočká, a tak kocourkovi nezbývá, než aby si sám vyrazil cosi k snědku obstarat. Další z milých a dobrodružných příběhů vlněného kocourka Modroočka.

Krásný a dojemný snímek o divoké kočičce, která se nakonec dočkala dne, kdy vyrazila plnou parou vpřed vstříc svobodnému životu uprostřed přírody.

Jemné dávkování, plíživá atmosféra, tajemství zdí, koutů, zlověstné ticho, tlukot vlastního srdce, zahalení mlhavým hávem a postupná eskalace.

Atmosféra starých dobrých pražských vánoc v rodině jako vždy vtipného pana Sováka, maminky Slávky Budínové, pejska, který likviduje cukroví přímo z plechu, no a konečně mluvícího kapra v podání Jiřiny Bohdalové. Pro mě jeden z nejlepších dílů.